VYBERTE SI REGION

Panika v městečku aneb Jak se řežou stromy

Chrudim – Ustřihni si svůj stromek, dekapitace terminálu a zkracování jde do módy!

16.2.2016
SDÍLEJ:

Ze stromů zbyly jen pahýly. Foto: Kateřina Jánská

Asi každý si už všiml necitlivého a těžko pochopitelného uříznutí vršků mladých akátů (trnovníků) na parkovišti před Tescem. Tomuto zásahu nejde říkat ani sesazení korun ani nějak jinak. Je to jednoduše ničení stromu. V novinách už to bylo patřičně okomentováno s poukazem na inspekci životního prostředí.
Chrudimským úředníkům a botanikům vstávají vlasy hrůzou a jsou rozčílením téměř bez sebe. Tenhle zásah do podstaty stromu je tak nápadný, že si ho opravdu nejde nevšimnout. Ale jak se říká, pod svícnem je největší tma. Úředníkům, ani botanikům nevadí řada jiných věcí. Možná nejsou tak nápadné a tak se na některé mrkneme. Možná stále žijeme v krásném čase Postřižin, zkracování noh u stolů, vlasů a sukní. „Kam vede to zkracování, pane děkane?"

Stromek pana Louise Benoite van Houtta aneb o stříhání nezbedného kultivaru

V roce 1873, někde se uvádí rok 1878, byl v Ghentu v Belgii zahradníkem van Houttem vyšlechtěn a představen kultivar javoru s kulovitou korunou. Je asi vcelku jedno kdy na sklonku 19. století byl kultivar javoru mléče Acer platanoides 'Globosum' vyšlechtěn. Je tu s námi už přes 130 let.

Opustíme plochu parkoviště a přeneseme se rovnou do centra chrudimské metropole. Podíváme se na samotné chrudimské náměstí. I tam je zajímavý příklad použití stromů ve veřejném prostoru. Rovněž případ sám pro sebe. Určitě už tudy někdy někdo šel. A kdo tudy šel, musel si povšimnout, že tu opravdu nějaké stromy rostou. Jaké? Jde o kulovité formy javoru mléče Acer platanoides "Globosum". Obecně tyto kultivary snáší prostředí měst a pro svůj kompaktní vzrůst jsou už dlouho součástí jejich veřejných prostor. A proč to zmiňuji? Protože se vysazují i proto, aby se nemusely dál znásilňovat řezem. Ostatně jako ve většině zemí a měst. Aby nedocházelo k údržbě zmlazováním řezem na "babku", když už kultivar ze své podstaty kompaktní habitus má v genech. Takže je možno říci, že na náměstí se každoročně šlechtí kultivar, aby byl ještě více vyšlechtěn. Každý rok, je se stejnou samozřejmostí popírána jeho skromná životní forma. Proč se potom se vší zbytečností volí takový druh výsadby a takový vegetační prvek, těžko říct. Já to nevím.

Někde lidé chtějí možná vidět na historické fasády v památkové rezervaci a možná si nevšimli, že od "vynálezu" belgického zahradníka uplynulo přes 130 let, tak jej stále zdokonalují, když už si tedy ke své potěše vybrali takový strom. Někde lidé chtěli vidět třeba na nákupní halu. A navíc kromě toho, může strom na náměstí či na parkovišti stínit, bránit pohledům, může dělat bordel a pak to uklízejte. Po řezu zaznamená dřevní a asimilační hmota prudký nárůst předurčený zase k opakování pěstebního zákroku a tak práce je pořád dost. Ovšem – řez větví u kultivaru není tak drastickým opatřením, jako když někdo strom uříznutím vrcholu zkrátí o třetinu. V principu jde ale o podobnou filozofii. Jde o podobnou humoriádu a neskutečnou kravinu, na kterou město sebe a své lidi už zvyklo. Nemá cenu zmiňovat, že kromě javoru a řady ostatních stromů má i trnovník řadu málo vzrůstných, kulovitých či jiných kultivarů. Ale k čemu to v Chrudimi je?, když už se tu ani kultivary stromů neobejdou bez pily na náměstí ani v jiných částech města.

Příklady táhnou

Také v jiných městech fungují věci podobně a nelze se jim zatím než smát. Odsouhlasí se nejvhodnější stromy či jejich kultivary pro městské prostředí, uběhne rok či dva a pár let po výsadbě se města svou odborností stávají otroky stromů. Je to namnoze zaviněno totiž rozvojovou a udržovací péčí. A tak se bude blbnout. Abychom nechodili moc daleko, zůstaneme v našem městečku. Vymýtí se kus Habrova a lidé se neptají na socialistický způsob hospodaření, který tu proběhl. Lesáci jim řeknou: „Co byste chtěli, kácení je pro obnovu lesa nutné, takhle je to běžné, takhle se to dělá, máme na to lesní hospodářský plán, máme to zaběhlé z minulých dob, a navíc to byl nekvalitní a nepůvodní porost a až všichni umřete, tak tu naši potomci budou mít obnovenou přírodu, zaručeně přírodě blízký les, tedy pokut to nebudou obnovovat jako my a pokud si to do té doby zase nevykácí, a to samozřejmě nikdo neví."

U kostela sv. Michala se konečně po letech zmladí tisy, zatím možná jako náhrada za nějakou dosud neexistující koncepci. Po městě není moc stromů udržovaných zodpovědně a pravidelně tzv. "babku". Zato ulice a veřejná prostranství zdobí nejrůznější košťata, metly, frizúry, facelifty. Velikost zákroků a řezných ran obdobná jako u Tesca. Stejně tak se moc nemluví o ekologickém džobu, kterým se staly nejrůznější bezpečnostní, zdravotní a jiné řezy stromů, které se s tučnými příspěvky státních dotací provádí ve městě i v krajině kolem něj, na místech a u stromů, kde to není nutné. Přírodní rezervace a topoly nevyjímaje.

V souvislosti se stromy u Tesca mě pobavila situace u sportovní školy. Na plácku při ulici S. K. Neumanna (parc. č.1798/2 ) tu už někdo dávno předtím uříznul pro jistotu vršky odrůstajícím smrkům, modřínům a borovicím. Kdo je majitelem tohoto neupraveného a pokakaného plácku s kouskem odrůstajících jehličnatých stromů? Světe div se, je to Město Chrudim, Resselovo náměstí 77. Takže zavoláme inspekci? Jenže – tenhle problém souvisí především s tím, že řada veřejných prostranství po Chrudimi vypadá opravdu bezradně, strašidelně a žalostně, podobně jako tenhle. A tak to možná někdo vzal do ruky a není se mu co divit.

I invazivní evropský druh má svou historii

Ve Francii vládl ženich z Bartolomějské noci, nyní už král Jindřich IV. Také tu žil taťka Jean Robin a jeho syn Vespasien (Vespasian) Robin, kteří se zasloužili o známost a rozšíření stromu, kterému dnes říkáme trnovník akát a který k nám zavítal ze Severní Ameriky a Appalačského pohoří. Rod Robinia je pojmenován právě po těchto botanicích, cestovatelích, královských zahradnících. Roku 1601 zasadil Jean Robin první trnovník v dnes již neexistující zahradě v místech, kde je dnes pařížské náměstí Place Dauphine. Místo se proměnilo, dneska tady rostou jírovce.

Roku 1601 se přičinil Vespasien Robin o další množení stromů a o výsadbu trnovníku v místě Le square René-Viviani, kde je dodnes. V roce 1636 vysadil trnovník v zahradě Jardin des Plantes, výmladkové torzo stromu je tu rovněž dodnes. Stromy se počítají k nejstarším v Paříži a Evropě. V témže roce byl trnovník introdukován do Británie. Do Čech se dostal v průběhu 18. stol. Jako správný invazivní druh dobyl Evropu, to je ovšem už jiná kapitola, rovněž spojená s člověkem. Je možné, aby dnes vysazované stromy také jednou patřily k nejstarším v nějakém tom městě či Evropě?

Všimni si svého parkoviště

Lidé si všimli uříznutých špiček stromků. No sláva! Pro někoho zásah pohoršující, pro někoho přípustný. O odbornosti ať se dál rozohňují třeba nejodbornější a ještě více odborní, tedy "nejvíc úplně nejodbornější" arboristé. Ostatně brání řez stromů v nakupování nebo chodu města? Před parkovištěm s auty by se chtělo říct: „Brání vám lidi sakra nějak ořezané stromy v nakupování?" Evidentně ne! Brání ořezané stromy na náměstí výkonu funkce politiků, státní správy či samosprávy? Rovněž ne! Vždyť vše je v pořádku, vše je OK.

V případě Tesca bylo zničeno území města o výměře více jak 42 500m2, nový veřejný prostor města vytvořila hala a parkoviště před ní, tedy beton, asfalt a pár stromečků z povinnosti, na které zbyl v té vší zpevněné ploše nedůstojný životní prostor o šířce sotva metr. Vše je schváleno, je to OK. Zatím standard Chrudimi a jiných měst, jejich městské kultury. V souvislostech s tímto rozhodnutím zodpovědného utváření města je rozhodnutí zkrátit stromek, navíc na soukromém pozemku, úplnou prkotinou. Jaká je budoucnost tohoto kousku města, hal a parkovišť související mj. i s dlouhodobou koncepcí zeleně ve zpevněných parkovacích plochách? Je to místo a životní prostor pro stromy, které tu budou i za sto let? Zatím je to jen instantní zeleň a instantní způsob nakládání s ní. Jinak tato zeleň v souvislostech tohoto stavění brána není. Je brána jako něco povinného, náhradního a podle toho se s ní zkrátka zachází.

Soukromý zásah u soukromých stromů se může či nemusí líbit. Až město bude poukazovat na něčí zodpovědnost a bude chtít někoho za něco kritizovat a volat na něj nějaké zprofanované inspekce, mělo by si nejdřív uklidit před vlastním prahem. Možná Tesco řekne, že se inspirovalo u města (a je opravdu kde), aby se zase od obchodního řetězce mohli inspirovat jiní lidé. Šířit osvětu se přece musí. Ostatně pokud se někdo někde baví o nějaké pokutě, tak jaká pokuta hrozí městu? Nebo se každému měří jiným metrem?
Vlasta Koupal

Autor: Redakce

16.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Společné zpívání vánočních koled je už za týden!

Hlinsko – Mateřská škola Budovatelů bude 14. prosince v 18 hodin naším hlavním interpretem při společném zpívání koled v krásném prostředí Betléma. S velkým nadšením se do projektu zapojil i dětský folklorní soubor Kuřátka, který pod vedením Radky Ehrenbergerové vystoupí na Resselově náměstí v Chrudimi.

Studentky varují před rizikem HIV

Chrudim – Tento týden probíhá na Střední škole zdravotnické a sociální v Chrudimi zajímavý interaktivní výukový program pro žáky základních škol z Chrudimi a okolí. Jedná se o projekt primární prevence HIV/AIDS s názvem ,,Hrou proti AIDS".

Přípravka FK ERA-PACKu získala první zlato

Hlinsko – Ke svému prvnímu turnaji odcestoval výběr ERA-PACKu Chrudim do Hlinska, kde v sobotu 3. 12. 2016 odehrál čtyři utkání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies