VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pardubice mělo zasypat 11 206 bomb

Pardubice - /OD SOUSEDŮ/ - Tři nálety zasáhly v roce 1944 Pardubice. S následky se obyvatelé potýkají do dnešních dnů. Druhá světová válka pro Pardubice ještě neskončila. Pod městem zřejmě stále leží munice z náletů…

28.11.2011 10
SDÍLEJ:

Nad hořícími Pardubicemi přelétá B-24 Liberator patřící k 55. wingu těžkých bombardérů 15. letecké armády USA. Snímek pořídil člen posádky druhého bombardéru. Foto: archiv Východočeského muzea Pardubice

TÉMA DENÍKU

„Když se nad Pardubicemi v noci z 21. na 22. července 1944 rozezněly poplachové sirény, brali to lidé na lehkou váhu. Jen jako další poplach nebo cvičení, kterého se není třeba tolik bát. Jenže letadla tenkrát skutečně přiletěla a na zem dopadly první bomby. Nálet si vyžádal čtyřicet tři mrtvých. Při druhém náletu už brali letecký poplach smrtelně vážně úplně všichni,” popisuje první setkání Pardubic s válečnou mašinérií druhé světové války historik Jan Tetřev.

Pardubice se v roce 1944 staly cílem celkem tří náletů, kdy na město mířilo celkem 11206 pum o celkové hmotnosti 870 tun! Většina z nich mířila na tehdejší Fantovy závody - nynější Paramo. Ne všechna munice ale vybuchla a právě nevybuchlé pumy straší i 66 let po skončení války pardubické obyvatele. Chystané stavební práce - ať už v areálu chemičky nebo v jejím okolí - tak budou provázet přísná bezpečnostní opatření a důkladný pyrotechnický průzkum. V případě, že by se totiž na nevybuchlé nálože přišlo, uvažuje se kvůli bezpečnému zlikvidování i evakuace obyvatel z širokého okolí.

Nálezy se očekávají

„Celkem půjde o tři různé stavební akce. Tou první je sanace ekologických zátěží, která je v režii podniku Paramo. Práce budou probíhat mimo areál chemičky. Druhou akcí je výstavba nové výrobní haly, a to v areálu firmy Paramo. Tam půjde jen o omezené zemní práce spojené s vyhloubením základů. Třetí pak je rekonstrukce a rozšíření světelné křižovatky u Parama. Pracovat na prvních dvou projektech se zřejmě začne už v roce 2012,” vysvětlil tiskový mluvčí pardubické radnice Ondřej Tušl.

Problém s výstavbou je ale nevybuchlá munice, která by se mohla při zemních pracích nalézt.
„Vzhledem k tomu, že oblasti, kde se bude pracovat, patří k těm, které byly za války zasaženy bombardováním, tak s takovým nálezem musíme počítat,” uzavřel Tušl.

Nálety měnily tvář města. Zmizel cukrovar

Pardubice - Trojice náletů, které podnikli spojenečtí letci na Pardubice, změnila tvář města. Největší škody za sebou zanechal druhý letecký úder ze dne 24. srpna 1944.
Nad městem tehdy vyhodilo svůj smrtící náklad 268 amerických bombardérů, které sice zasáhly hlavní cíle úderu - vojenské letiště a Fantovu rafinerii produkující benzín, ale také centrum města. Ztráty na životech a škody na majetku byly v Pardubicích a okolí velké. Zemřelo 213 lidí.
„Velké ztráty mělo na svědomí především to, že bombardéry přilétly ve čtyřech vlnách. Zatímco první dvě shodily pumy na cíle přesně, další dvě vlny už bombardovaly skrz kouř z hořící rafinérie. Zasaženy tak byly ulice od nynější třídy 17. listopadu, Jana Palacha, náměstí Legií. Zásah dostalo staré nádraží, které přišlo o kryté nástupiště. Těžký úder dostal i cukrovar, který stál v místech nynějšího hlavního nádraží. Poškození bylo natolik těžké, že budova byla srovnána se zemí. Zachránit se ale povedlo pivovar i lihovar. Nejvíce to ovšem odnesla rafinérie,” uvedl historik Jan Tetřev.
„Němci stihli zle poničenou chemičku uvést alespoň částečně do provozu a obnovit výrobu. Proto přišel v prosinci další nálet, tentokrát velmi přesný, který rafinérii i přes veškerou snahu vyřadil z činnosti do konce války,” uzavřel Tetřev.

Na město dopadaly hlavně tříštivé pumy. Ale nepřesně

Pardubice - Trojice náletů, které v roce 1944 zasáhla Pardubice, napáchala škody na majetku, ale především na životech. Co se v těchto dnech dělo víme především díky práci historika Zdeňka Bičíka, který si dal práci s tím, že sestavil přesné tabulky zúčastněných strojů i tonáže svržených pum, ze kterých mrazí dodnes. A to se osud Pardubic nedá srovnávat s městy jako Coventry nebo Drážďany, které bomby téměř vygumovaly z map.

Hned první úder v noci 22. července nepatřil k těm povedeným. Značkaři - tedy letouny shazující světlice nad cílem - se spletli a anglické bombardéry zasáhly místo rafinérie obytné budovy v okolí věznice. Zahynulo 43 lidí - civilistů, čehož obratem využila říšská propaganda, která na Pernštýnském náměstí uspořádala okázalou tryznu. Na Pardubice zaútočilo 71 letounů, které svrhly 463 pum o celkové tonáži 91 tun. To nejhorší ale Pardubice teprve čekalo.

Polední inferno

Druhý nálet začal 24. srpna ve 12:18 hodin a za patnáct minut bylo po všem. Americké letectvo na ten den odstartovalo s více než třemi tisíci strojů. 268 z nich spolu se stíhačkami zamířilo nad Pardubice. Jejich cílem bylo vojenské letiště, kde se školili piloti Luftwaffe a znovu Fantova rafinérie, která dodávala palivo. Ve čtyřech rychle po sobě jdoucích vlnách svrhly na město bombardéry B-24 Liberator a B-17, známé jako létající pevnosti, 10255 kusů pum o celkové váze 655,11 tuny.

„Na město padaly těžké pětisetliberní tříštivé pumy, ale také menší, stoliberní ráže a střepinové bomby. Ty menší byly určeny zejména pro letiště, kde měly poškodit zaparkované letouny. Několika německým pilotům se podařilo během útoku odstartovat. Chtěli uchránit letouny před zničením na zemi, ale někteří se stali kořistí pro stíhací doprovod. První dvě vlny amerických bombardérů zasáhly cíl bez problémů, i když ne beze ztrát. Němečtí stíhači dokázali při návratu v okolí Jindřichova Hradce asi pět bombardérů sestřelit. Další dvě vlny ale bombardovaly skrz kouř z hořícího města a rafinérie a bomby padaly nepřesně. Zasáhly Pardubice i okolní obce. I když byli lidé varováni, nálet si vyžádal 213 životů. Samotná rafinérie hořela asi pět dní. Doprava do města byla tři dny paralyzována a stovky rodin se ocitly bez přístřeší. Někteří lidé zmizeli beze stopy a tentokrát se už žádná tryzna nekonala. Říše už měla jiné starosti,” uvádí historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Tetřev.

„Doslechl jsem se o příběhu muže, který se při jednom z náletů doma ukryl pod dřevěné necky, aby se chránil. Jeho mrtvé tělo našli za tři dny - necky mu nepomohly. Střepina z bomby jimi prošla naskrz. Další muž se například na bombardování koukal ze břehu Labe, kde se cítil relativně v bezpečí. Tlaková vlna jej ale smetla do vody, kde se utopil,” popsal některé zaznamenané události Jan Tetřev.

Třetí a poslední nálet na Pardubice přišel v prosinci téhož roku a podle historiků se dal označit jako velmi přesný. Bombardéry opět mířily na rafinérii, kde se podařilo částečně obnovit provoz. Piloty tentokrát už neobtěžovali ani stíhači - Třetí říše už neměla piloty, palivo ani stroje nazbyt a tak piloti mohli nerušeně mířit. Nálet si vyžádal „pouze” sedm mrtvých.

„Z druhého náletu máme v muzeu těla dvou pum bez stabilizačních ploch, odjišťovací vrtulky, střepiny nebo hliníkové třásně, které bombardéry shazovaly kvůli zmatení nepřátelského radaru. A v Pardubicích lze i po těch letech stále najít stopy po bombardování. Nenápadné prohlubně na místech tehdejších kráterů jsou například doposud patrné za nynějším hypermarketem Albert,” uzavírá Tetřev.

Autor:

28.11.2011 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marioneta malé tanečnice.
2

Muzeum chystá výstavu věnovanou jediné loutce

Kominík při práci.

Hasiči varují: Dejte pozor na nevyčištěný komín

Klesající zadluženost dává projektům šanci

Chrudim – Městu se daří snižovat zůstatek nesplacených úvěrů. Radnice si tak bude moci případně vzít bez obav nový úvěr na zajištění některé z připravovaných větších investic.

A teď na nebezpečné území Vyšehradu

Chrudim - Sobotním soupeřem chrudimského týmu byl šestý celek ČFL - SK Benešov. Utkání začali domácí ofenzívně a vypracovali si několik příležitostí.

Ve středu představíme prvňáky ze ZŠ dr. Peška Chrudim

Chrudimsko - Ve středu 20. září přinese Chrudimský deník čtenářům druhý díl svého nového seriálu Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol, a to až do pololetního vysvědčení.

Obyvatele Pardubického kraje nejvíc trápí neutěšené silnice

Chrudim - Chybějící obchvaty, dálnice a rozbité okresky. To je podle exkluzivního předvolebního průzkumu pro Deník největší problém kraje. Můžou s ním ale poslanci něco udělat?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení