„Nejvhodnější potravou pro přikrmování ptáků jsou semínka slunečnice a drcené vlašské ořechy. V menší míře, jako doplněk, lze přidat semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice,“ shrnul Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku v Přerově s tím, že když některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí, je lepší je tam příště nedávat.

Podle něj jsou teď v zimě nejčastějšími návštěvníky krmítek sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, ale také vrabec domácí, vrabec polní a kos černý. Ojediněle se v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci obecní, sýkora uhelníček, sýkora babka, brhlík lesní, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý, drozd kvíčala, drozd cvrčala, červenka a strakapoud velký. Nejvzácnějším a nejkrásnějším hostem zimních krmítek je podle ornitologů brkoslav severní.

„Pro kosy, kvíčaly, cvrčaly a brkoslavy jsou největší pochoutkou jablka a plody jeřabin. Lidé je mohou zavěsit na větve před okno nebo kolem krmítka. Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přiláká zavěšený hovězí lůj nebo lojová koule,“ doplnil Jiří Šafránek. Některým druhům, jako například pěnkavy, jikavci a chocholouši, nevadí, když jsou rozházená semínka na zemi pod krmítkem, odkud je rádi vyzobávají.

Pestrý jídelníček přiláká různé druhy ptáků. Co do krmítek naopak nepatří? „Určitě zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Je také třeba pravidelně odstraňovat zbytky krmiva, aby se nestaly zdrojem plísní a nemocí,“ zdůraznil Jiří Šafránek.

Ptáci během běžné zimy nejsou na přikrmování životně závislí, jiné je to, pokud nastanou kruté mrazy. Přikrmováním mohou lidé pomoci také přezimujícím labutím nebo kachnám. Nejvhodnější potravou pro vodní ptáky jsou menší kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. „V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Vhodnou potravou pro vodní ptáky jsou i semena pšenice, ovsa nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky zeleniny,“ uzavřel ornitolog.   JANA OBŠNAJDROVÁ