Rubriku s názvem Řádky důvěry znají naši čtenáři z minulých let a spousta z nich volá po její obnově.
Nestyďte se zeptat na to, co vás trápí doma nebo i v zaměstnání. Dotazy mohou být anonymní. Petra Lášková si vyhrazuje právo výběru mezi otázkami.
Posílejte je mailem na adresu chrudimsky@denik.cz nebo poštou na adresu Chrudimský deník, Soukenická 154, 537 01 Chrudim.
Řádky důvěry se na našich stránkách i na webu www.chrudimsky.denik.cz objeví vždy jednou týdně.

Vážená paní Lášková.

Rozváděla jsem se po 24letém manželství. Mám vdanou dceru a syna – 8let. Manžel mi zahýbal pak mě začal mlátit a vyhrožovat. Je mi 47let a mému příteli 35let. Známe se 2 roky a od začátku našeho vztahu spolu bydlíme. Když jsme se seznámili jezdil jako řidič z povolání i do ciziny. Krátce nato si našel práci na jednu směnu a byli jsme stále spolu. Po nehodě, kdy měl zraněnou ruku, se vrátil zpět k ježdění. Takže asi před měsícem. Je to pracovitý člověk, ale také velice urážlivý. Po našem seznámení jsem zjistila, že má nějaké dluhy a dokonce byl ve vazbě, protože se nedostavil k soudu. Udala ho jedna jeho známá, že jí zcizil peníze a vyhrožoval. Mě nikdy nemlátil. Pro klid doma raději občas neříkám své názory, protože jak není po jeho, je zle. Je milý, ale občas ho chytne, jak já říkám, amok a začne řvát. Řve třeba pět minut a je klid, ale za tu krátkou dobu mi dokáže hodně ublížit. Je jak cvok. Rád si dá pivo, ale protože moc nesnese dokáže se třeba za hodinu opít, protože mezi pivo vkládá rum. Jsem zoufalá, když mi řekne: jdem na pivo. Vím, co bude následovat - opije se a vyčítá a vyčítá. Neustále omílá ty samé věci dokola. Je mi trapně, když ty jeho výlevy poslouchají cizí lidi. Kolikrát mám chut vstát a odejít, ale pro klid raději sedím a mlčím. Občas hraje automaty. Vyvrcholilo to asi před 14dny, kdy ho naštval nějaký pán a on ze vzteku prohrál služebních 11000. Peníze musel vrátit. Teď tedy jezdí a vidíme se o víkendu. Nevím, jak to bude dál. Zase ho to chytlo a začal vyhrožovat, že bude jezdit domů jednou za 14 dní nebo za měsíc. Jeho máma si vzala po rozvodu do výchovy sestru a on skončil u rodičů jeho otce. Máma se o něj začala zajímat, až když se oženil, ale v současné době se opět nestýkají. Zjistila jsem, že se snad ani netěším, když má přijet. Prostě to beru - přijede domů.Vždy čekám, co ho zase chytne a co se bude dít. Občas si vezmu prášky na uklidnění, protože mám pocit, že jsem na dně a už nemůžu. Občas mě napadne zajít do poradny. Nevím zda mi odpovíte, ale i tak Vám děkuji. (Iva)

Ivo,
tak mi ve Vašem dotazu zvoní v uších větička: „Kolikrát mám chuť vstát a odejít, ale…“
Velmi pomůže, když změníte dosavadní způsob chování „oběti“. Tedy té, která se z nějakého důvodu bojí a mlčí, případně tiše trpí. Přála bych Vám vymazat ve Vaší větičce slůvko ALE. To byste se proměnila na ženu, která ví, co chce, a má své priority. Může to být například klid v rodině (na místo prášků na uklidnění). Následně by měla přijít úvaha, zda je klid v rodině slučitelný s jednáním Vašeho přítele. Nezakazujte si žádné myšlenky, ani na rozchod… Zakažte si trpět!

Mgr. Petra Lášková,
Centrum psycho - sociální pomoci, rodinná a manželská poradna
Pardubického kraje