Moje kadeřnice se mi svěřila, že má problémy se zápěstím a že vy jste jí mimo jiné doporučila přestat pěstovat dlouhé gelové nehty a ostříhat si je. Zajímalo by mne, proč.

Profese kadeřníka je profesí rychlých a zručných prstů. A právě prsty u rukou stejně jako ty u nohou nebo třeba náš jazyk jsou obrovsky citlivé. Svědčí o tom množství nervových zakončení, které propojují ruku s mozkem, motorickým i senzorickým centrem jeho šedé kůry. Nepřebernost gelových zdobení krásychtivých dam svědčí zase o množství nabízených manikérských služeb a obtíží s lokty a zápěstími. O jejich nervovém zastoupení v našem mozku nikoliv, gelové nehty nejsou jeho součástí.

Kadeřník potřebuje denně nesčetněkrát uchopit hřeben a nůžky, pročesat či ustřihnout vlasy. Nekonečně využívá citlivosti bříšek jako součásti úchopové funkce ruky. Jde o složitý pohybový mechanismus řízený a snímaný zmíněnými mozkovými centry, které zpětně kontrolují, že jsme uchopili to, co jsme uchopit chtěli a jak jsme chtěli.

Prodloužíme-li si prsty o ,,mrtvé" nehty, které svou délkou omezí plný dotyk bříška prstu, šedá mozková kůra nemůže načíst, zkontrolovat ani ,,zoptimalizovat" průběh úchopu a potažmo práci celé horní končetiny. Vzhledem k tomu, jaké nároky klade kadeřnická profese na kvalitu i kvantitu úchopu, dochází často k únavě a k úpravě tohoto úchopového mechanismu.

Mozkový software kadeřníka hledá způsob, jak pracovat i na úkor kvality. Ač apartní, přec umělé nehtíky jsou tedy jedním z příčin vzniku takového únavového a nekvalitního mechanismu uchopování, který zakrátko vede k přetěžování a posléze i k bolesti.

Eva Tomková, soukromá fyzioterapeutka, Chrudim