Radnice chce sběrný dvůr zřídit na městském pozemku v oblasti mezi Reinitzovou ulicí a ulicí K Novému nádraží v severní části Chrasti. Lidé z blízkých domů se ale obávají možného nepořádku, hluku a zvýšené dopravní zátěže.

„Z klidové části města s udržovanou loukou, kam chodí lidé na procházky s dětmi nebo s pejsky, se stane sběrna odpadů, se kterou souvisí zvýšený provoz osobních i nákladních automobilů a nakladačů, větší znečištění odpadky spadlými z aut, nebo rozfoukanými větrem. Některým občanům se také nelíbí, že místo výhledu na přírodu uvidí odpady uložené v kontejnerech, nebo volně, další se obávají, že sběrný dvůr s sebou přinese zvýšený pohyb nepřizpůsobivých občanů," uvádí se v petici sestavené Jiřím Sádovským a podepsané 36 lidmi.

Odpůrci stavby připouštějí, že si uvědomují potřebnost takovéhoto zařízení. Žádají však jeho vybudování v jiné části města.

O nutnosti zřízení sběrného dvora je skálopevně přesvědčena i chrastecká starostka Martina Lacmanová. Podle ní si za současného stavu věcí mnozí lidé neustále stěžují, že nepořádek se hromadí ve svozových místech a v některých úsecích ulic. Zakládají se černé skládky a desítky, ba stovky občanů prý na město tlačí, aby se sběrný dvůr po vzoru ostatních sídel postavil.

„Dnešní systém je neudržitelný. Mnozí lidé nejsou schopni doručit sběr na svozové místo v pátek, kdy ho svážíme. Tudíž ho tam hromadí už od čtvrtka a naši nepřizpůsobiví občané pak takovýto odpad prozkoumávají, přehrabují se v něm, rozřezávají pytle, vybrané věci si ponechávají nebo odvážejí do výkupny sběrných surovin a na místě zanechávají velký nepořádek. Hlavně proto chceme zřídit sběrný dvůr, který je dnes normou i v daleko menších sídlech," řekla starostka.

NEJLEPŠÍ ŘEŠENÍ?

Na rozdíl od lidí podepsaných pod peticí je Martina Lacmanová přesvědčená také o tom, že vybraná lokalita je tou úplně nejvhodnější. „Jde o pozemek, který byl léta v majetku Českých drah. Když zanikla trať, zbyl na pozemku nepořádek, začaly tu vznikat černé skládky a plocha zarůstala plevelem a kopřivami. Před třemi lety se nám po velkém úsilí podařilo pozemek zakoupit do majetku města. Vyklidili jsme odsud kontejnery plné odpadků, plochu jsme vyřezali, vysekali, zaseli jsme trávu a pozemek teď udržujeme jako takový plácek města. Ve chvíli, kdy to na místě začalo vypadat hezky, začali se lidé ozývat, že by sběrný dvůr měl být někde jinde. Ano, měli jsme vytipované ještě dvě tři jiné lokality, ale žádná z nich nepatří městu a narážíme zde na další vlastnické nároky. Takže tento dobře přístupný pozemek, který je navíc náš a nachází se nedaleko od centra města, považujeme skutečně za nejvhodnější," doplnila starostka. Ta se také netají s tím, že město je připraveno žádat pro zřízení sběrného dvora v hodnotě několika milionů korun již letos v listopadu o příslušnou dotaci.

DEBATA ZATÍM NEKONČÍ

Obyvatelé okolních domů ale přesto neskládají zbraně.

Rozhodující jednání chrasteckého zastupitelstva se uskuteční na radnici už v pondělí 19. září od 18 hodin a na této schůzi by mohlo být živo. „Z těch, co podepsali petici, mi dvanáct lidí slíbilo, že se schůze rovněž zúčastní," říká Jaroslava Kašparová, která má dům v těsném sousedství budoucího sběrného dvora.

Jedna z nadějí odpůrců se přitom upíná i k existenci vrtu pro odběr vody, který se údajně nachází na dalším pozemku sousedícím se zvažovaným sběrným dvorem. Podle Jaroslavy Kašparové je kolem tohoto vrtu vymezeno ochranné pásmo, v němž nebude výstavba sběrného dvora možná.

Petice v plném znění

Petice chrasteckých občanůZdroj: archiv města Chrast

Odpověď na petici

Odpověď na peticiZdroj: archiv města Chrast