Díky spolupráci s historikem Pavlem Kobetičem přinášíme třetí díl seriálu o významném českém malíři Alfonsu Muchovi.

Manželka A. Muchy pocházela z Chrudimě

Na přelomu let 1897/1898, v době, kdy vznikla unikátní chrudimská sbírka Muchových plakátů, se jejich autor zcela jistě nezajímal o Paříži příliš vzdálené město – Chrudim. Jeho budoucí žena Marie Chytilová (bylo jí tehdy 16 let) zde bydlela šestý rok společně se svou matkou Emilií, roz. Fischlovou a dvěma bratry, o sedm let mladším Zdeňkem a o dva roky mladším Františkem.

Přestěhovali se sem po smrti jejího otce, budějovického advokáta JUDr. Františka Chytila, v roce 1892. V Chrudimi žila její babička Johana Chytilová, pocházející z významné chrudimské rodiny Salášků a navíc zde Emilie Chytilová a její děti měli i menší majetek: dr. F. Chytil zdědil po své babičce Veronice Saláškové, roz. z Peyersfeldu 1/20 z domu čp. 68/III a adekvátní část ze 43 jiter (necelých 25 ha) pozemků.

RODINA M. CHYTILOVÉ KOLEM ROKU 1906 v Chrudimi (zleva: bratr Zdeněk Chytil, matka Emilie Chytilová, babička Karolina Fischlová a Marie Chytilová).Marie, která se narodila 
3. října. 1882 v bulharském Plovdivu, kde byl její otec v letech 1880-1887 generálním advokátem při nejvyšším soudu, byla mimořádně nadaná dívka. Poté, co v Chrudimi absolvovala měšťanskou školu, zapsala se ve školním roce 1898/1899 na c. k. uměleckoprůmyslovou školu v Praze (obor „Kreslířská a malířská škola pro dámy"), kde studovala dva roky.

Ve školním roce 1900/1901 potom navštěvovala v Chrudimi Veřejnou kreslírnu pro dámy Odborné školy pro zpracování dřeva, kde se věnovala (s výborným prospěchem) u prof. Josefa Schmoranze dekorativnímu kreslení. V létě 1903 odjela do Francie ke svým vzdáleným příbuzným z matčiny strany Marcusovým. Chtěla se zde zdokonalit ve svém malířském umění a jistě také ve francouzštině, neboť nedávno složila zkoušku z tohoto jazyka na české univerzitě.

Léto prožila Marie s Marcusovými na jejich letním bytě v Montmorency, po návratu do Paříže se zapsala do dámské třídy kreslení v Akademii Julian. Doporučení od jejího strýce PhDr. Karla Chytila, ředitele Umělecko-průmyslového muzea v Praze, jí 17. října t. r. otevřelo dveře Muchova pařížského ateliéru v rue Val de Grâce čp. 6 a záhy i srdce o 22 let staršího malíře.

V polovině prosince 1903 se Marie Chytilová vrátila zpátky do Chrudimě, ale na její adresu s orientačním číslem 39/III v Husově třídě (čp. 10/III a 11/III) začaly chodit zamilované Muchovy dopisy z Paříže a později i New Yorku. Ale až v červenci 1904 přijel A. Mucha na několik dní do Chrudimě, kde se poprvé představil rodině (neoficiálně se s Marií Chytilovou zasnoubil).

Několikaletý vztah 24leté Marie Chytilové a 46letého Alfonse Muchy byl pak završen svatbou 10. června 1906 ve farním chrámu Páně v Praze na Strahově. Oddáni byli strahovským opatem Methodem Zavoralem, svědky svatebního obřadu byli poručník Marie známý pražský advokát JUDr. Ferdinand Tonder a její strýc Karel Chytil, v jehož bytě v Nerudově ulici čp. 8 se konala i svatební hostina.

Na svatební cestu odjeli novomanželé na Chodsko – do Pece pod Čerchovem, kde ve vile malíře Jaroslava Špillara strávili prvních šest společných týdnů života. Krátce nato pak odjeli manželé Muchovi do Spojených států.

Mgr. Pavel Kobetič