Ohniskem sváru se stala další výstavba rodinných domů. Ta by totiž měla být napříště umožněna i na pozemcích nalézajících se pod silnicí vedoucí ze Škrovádu k areálu zámku.
„Tuto změnu přitom vnímá část zastupitelů jako velmi nevhodnou a rizikovou. Otevírá se tím cesta k rozšíření výstavby směrem k zámeckému areálu i k unikátní slatiňanské Třešňovce, která nyní prochází obnovou,“ domnívá se slatiňanský radní Ivo Mandys.
„Někteří občané zvažují dokonce zorganizování petice proti plánované výstavbě. Uvědomují si totiž, jak rychle a nebezpečně mizí nenávratně volné plochy v krajině a jaké dědictví předáme budoucím generacím. Rodinné domy s krátce střiženými trávníky, bazény, altány a vysokými ploty. To je, bohužel, budoucnost české krajiny,“ dodává rozhořčeně Mandys.
A není sám. Proti změně územního plánu se vyslovilo celkem sedm zastupitelů, ostatní se hlasování zdrželi.
Záměr však nakonec podpořilo dvanáct zastupitelů z jednadvaceti, což rozhodlo. Ruku „pro“ zvedl například i Petr Šotta.
„Osm rodinných domků na opačné straně od Třešňovky lokalitu nenaruší. Nejde o masovou výstavbu, tu bych rovněž nepodpořil,“ dodává Šotta.
Příznivci výstavby také říkají, že domů bude jen polovina oproti dříve uváděným šestnácti. Argumentují i tím, že v lokalitě bude zastavěno pouhých 15 procent území.
Zastupitelstvo města Slatiňany ve středu 16.12.2009 odsouhlasilo na svém 23.zasedání těsnou nadpoloviční většinou zadání změn územního plánu Slatiňan. Nejproblematičtějším bodem byla změna stávající funkce pozemků pod silnicí vedoucí z místní části Škrovád k areálu zámku. Změní se tím stávající zemědělsky využívaná půda na plochu určenou pro bydlení nízkopodlažní, česky řečeno pro výstavbu rodinných domů.Tuto změnu přitom vnímá část zastupitelů obce jako velmi nevhodnou a rizikovou.
Otevírá se tím cesta k rozšíření výstavby směrem k zámeckému areálu a k unikátní slatiňanské Třešňovce, která prochází v současné době s přispěním místních občanů a města obnovou. Lokalita leží na území Krajinné památkové zóny Slatiňansko – Slavicko. Někteří odborníci zabývající se ochranou přírody a krajiny výslovně nedoporučují výstavbu v této lokalitě z důvodů krajinářského, přírodního i kulturně historického významu tohoto místa. Rekreační potenciál této části Slatiňan navíc stále roste a využívá ji k oddechu množství návštěvníků z blízkých městských aglomerací. Do zlepšení podmínek pro návštěvníky se vložily nemalé prostředky.
Stavební zákon (§ 55) umožňuje v těchto případech změny územního plánu obce pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Tato situace ve Slatiňanech však nenastala. Jsou doposud nabízeny volné plochy pro výstavbu rodinných domů v jiných lokalitách.
Množství obyvatel Slatiňan a Škrovádu s výstavbou v tomto místě nesouhlasí a oslovují opakovaně svoje volené zástupce. Někteří občané zvažují dokonce zorganizování petice proti plánované výstavbě. Uvědomují si totiž, jak rychle a nebezpečně mizí nenávratně volné plochy v krajině a jaké dědictví předáme budoucím generacím. Rodinné domy s krátce střiženými trávníky, bazény, altány a vysokými ploty. To je bohužel budoucnost české krajiny. Ve jménu peněz, konzumu a nabubřelosti.
Mgr. Mandys Ivo