VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spor o těžbu může skončit až u soudu

Skuteč – Přibližně sedmdesát obyvatel Prosetína, Leštinky a Vrbatova Kostelce dorazilo v pondělí do Kulturního klubu ve Skutči, aby zde řekli své jasné „ne" možnému prodloužení těžby kamene v blízkém kamenolomu Zárubka.

22.2.2017
SDÍLEJ:

Kamenolom ZárubkaFoto: archiv Deníku

A nebylo to snadné jednání. Kvůli mnoha vzneseným připomínkám se od tří hodin odpoledne protáhlo až do deváté večerní.

Účelem setkání svolaného Pardubickým krajem byla diskuze nad odborným posudkem zohledňujícím vliv případného prodloužení těžby na životní prostředí. Ten vyzněl v jeho prospěch.

ODPŮRCE ARGUMENTY A UJIŠTĚNÍ NEPŘESVĚDČILY

Jednání jen potvrdilo dosavadní stanoviska. Obyvatelé, za nimiž stojí vedení obcí i hygiena, jsou zásadně proti. Názory odborníků ani vedení firmy Skanska, jež tvrdí, že lom rozšířit nechce, lidi nepřesvědčily. Konečné rozhodnutí o prodloužení či neprodloužení těžby bude na Krajském úřadu Pardubického kraje. Spor by mohl skončit až u soudu.

Zpracovatelem posudku byl Josef Tomášek, který se setkání rovněž zúčastnil. Dalšími aktéry schůzky byli reprezentanti firmy Skanska, která nyní v lomu těží. Role moderátora se ujal Lubomír Felcman z Krajského úřadu Pardubického kraje.

Aleš Krupka, ředitel divize Zdroje společnosti Skanska, nejprve přítomné ujistil, že firma nechce dál přetvářet krajinu. „Chceme jen prodloužit fungování lomu ve stávající oblasti, nejde nám o jeho geografické rozšíření. A proč právě zde? Protože v kamenolomu Zárubka, na rozdíl od mnoha jiných lokalit, je ještě dostatek kvalitního kameniva," uvedl. „Samozřejmě nás zajímá i názor lidí na to, jaký na ně má naše činnost dopad," ujistil ředitel, který slíbil i maximální součinnost s obcemi v okolí lomu.

Josef Tomášek následně obsáhle vysvětloval, proč se nakonec dopracoval ke svému souhlasnému stanovisku, a ve své řeči reagoval i na nejčastěji předkládané výtky ze strany obyvatel žijících okolo lomu.

HYGIENA: PRO LIDI JE TO UTRPENÍ

Se svými odbornými stanovisky pak vystoupili další přizvaní účastníci. Mezi nimi i Jaroslav Říha z Krajské hygienické stanice Pardubického kraje. „V našem stanovisku jsme poukázali na to, že je třeba těžbu limitovat. Ukázal to rok 2015, který byl nesmírně horký a suchý. Tehdy se projevilo, že jakékoliv překročení kapacity přináší pro lidi v okolí utrpení," poznamenal například.

V diskuzi zazněly také argumenty geologů, hydrologů nebo seismologů, přičemž nikdo z odborníků záměr prodloužení těžby nerozporoval.

Veřejnost však žádný z předkládaných slibů ani argumentů nepřesvědčil.

SVÉ SI ŘEKLI OBYVATELÉ I STAROSTOVÉ

Starosta Prosetína Jaroslav Raba zopakoval vše, čím si lidé v důsledku těžby po dlouhá léta procházejí. „Mám na mysli například sčítání silniční hlukové zátěže, devastaci komunikací, četnost a výši druhotné prašnosti způsobené provozem, rozjíždění se padesátitunových aut na křižovatkách a s tím vznikající následné exhalace," uvedl starosta a vyjmenoval i další negativní vlivy, například tržní znehodnocování obytných staveb v blízkosti lomu. „Ze státních orgánů a hodnotitelů předložené studie se nikdo nepokusil postavit na křižovatku u školy, kde výfukové plyny zvedají oblaka prachu ze silnice a zhoršují kvalitu ovzduší," řekl mimo jiné starosta.

Ve stejném duchu se nesla i vystoupení starosty obce Leštinka Luboše Kropáčka nebo starostky Vrbatova Kostelce Pavly Němcové. Ta zpochybnila i neurčité formulace posudku, mající pro provozovatele lomu váhu pouhých nezávazných doporučení. Sem prý patří například doporučení ke zpracování studie proveditelnosti pro zbudování nové přístupové komunikace k lomu, kdy je ale všem zúčastněným v podstatě předem jasné, že k němu z technických či majetkoprávních důvodů nikdy nedojde.

V závěru setkání se slova ujali i mnozí z těch, kteří v lokalitě žijí. Dali jasně najevo, že se s lomem smířit prostě nechtějí. „I když to teď vypadá, že je skoro rozhodnuto, neházíme flintu do žita.

Počkáme si na rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, avšak je docela možné, že pokud bude kraj s pokračováním těžby souhlasit, pokusíme se takové rozhodnutí napadnout soudně," sdělil Milan Janoušek z občanského sdružení Prosetínský trojlístek.

Vyjádření obyvatel

Jmenuji se František Bačkovský - pocházím z Cejřova. S mým bratrem tam vlastníme nemovitost. Podobně jako všichni obyvatelé této obce i okolních jsme znechuceni postupem Skansky i některých správních orgánů. Minulý souhlas byl dán za podmínky, že se jedná o poslední zahloubení a těžba bude ukončena v roce 2022. Jako občané Cejřova proto podáváme na Pardubický kraj nesouhlasné stanovisko s posudkem Ing. Josefa Tomáška. Jen ve stručnosti:

1. Prezentovat lom Zárubka za nenahraditelný zdroj kameniva, tak jak je v žádosti o prodloužení těžby, je lživé, manipulativní, účelové. Toto tvrzení opírám o poptávku, kterou jsem učinil u firmy Granita s.r.o. na 250 tis. tun roční těžby kameniva. Pouze tato firma je bez problémů schopná okamžitě tuto poptávku naplnit v absolutně stejné kvalitě kameniva a to v dlouhodobém horizontu ze svých otevřených lomů, přičemž by navýšení rozmístili mezi více lomů aniž by došlo k vlivu na životní prostředí.

2. Seizmické vlivy – veškerá seizmická měření, která jsou ve studii a posudku prezentována se opírají o měření ve vzdálených místech (Prosetín, Leštinka) Ani jedno měření nebylo prováděno v Cejřově. Z tohoto důvodu je jakékoli opírání se o tato data zavádějící a neodpovídá skutečnosti v oblasti Cejřova. Vliv otřesů na budovy Cejřova je evidentní a projevuje se zásadními trhlinami ve zdech

3. Zamoření prachovými částicemi jak údolí Cejřova tak Leštinky i směrem na Prosetín je enormní – pokud je v předkládaných materiálech uváděno, že je v souladu s normami, existuje důvodné podezření, že měření proběhlo v době, kdy drtič a lom nebyl v provozu, tj. v zimním období popř. v době deště. V suchém letním období v době provozu drtiče stoupá k obloze sloupec prachových částic, celá oblast je zaprášená, což je viditelné pouhým okem na listech stromů i jinde, což evidentně nemůže být v souladu s normami.

4. Podobně se nelze ztotožnit s bezpřipomínkovým souhlasem zpracovatele posudku s hodnocením vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí.Odbýt tak závažnou záležitost a bagatelizovat upozorněníProsetínského trojlístku k možnému zvýšení šíření radioaktivity větou, že „v daném případě se nejedná o problém" aniž je vyžádán objektivní průzkum nezávislým ústavem, je skutečně na pováženou. Bližší připomínky k této záležitosti jsou v předaném stanovisku na Pa kraj.

5. Zkrápění sice snižuje úroveň obsahu prachu v ovzduší, ale bohužel na druhou stranu díky němu došlo k zacpání kanalizace bahýnkem a štěrkem u Bačkovských a úplné zaplnění příkopu , takže v současné době hrozí v případě větších srážek zatopení nemovitosti a sklepu nemovitosti, protože veškerá voda půjde směrem do dvora, kde se pod nemovitostí nachází sklep.

6. Rozporujeme také bezpřipomínkové stanovisko zpracovatele posudku ohledně vlivu na faunu, flóru a ekosystémy – jde o absolutní ignoraci skutečnosti. Není na okrese Chrudim (možná i v celém Pa kraji) místo, kde by došlo k takové devastaci přírody. Výše hory Zárubka byla min 150 m od úpatí – na kopci byly vzácné druhy rostlin, živočichů (ještěrky, brouci, motýli, hadi…). Na jižní části se nacházely zbytky hradiště Cejřov, které bylo lomem zničeno. Po pravé straně ve směru na Vrbatův Kostelec bylo nádherné údolí, které se svažovalo mírně k potoku Mrákotínka, žili zde všechny možné druhy živočichů od mloků až po jezevce.– Stávající zatížení je enormní nelze v něm nadále pokračovat.

7. Rozporujeme stanovisko zpracovatele k vyjádření obce Vrbatův Kostelec ohledně zatížení dopravou. Pan Tomášek ignoruje dřívější realitu a přistupuje na návrh Skansky, tj. na silniční dopravu. Jde o neskutečnou neznalost – dříve, tj. cca do roku 2000 bylo 80 % vytěženého kamene přepravováno železniční přepravou. A přitom železniční vlečka je vlastně součástí vybavení lomu. To že záměr předpokládá 80 % dopravu po silnici je nehoráznost a zpracovatel posudku není schopen ani silniční přepravu rozporovat a navrhnout dopravu po železnici.

8. Co se týče spodních vod. Není známo, že by přímo v Cejřově probíhal monitoring spodních vod. Navzdory snaze posuzovatele pana Tomáška, že lom nemá vliv na spodní vody, je jednoznačnou realitou vyschnutí pramene ve sklepě u Bačkovských, studna u Slavíků také vyschla - je to zcela logické, když byla vyhloubena jáma o hloubce 100 m, místo kopce 150 m, který se svažoval dolů, tak je jasné, že byly poničeny prameny. To že voda v lomech je především spodní voda – což dokazuje zatopený nedaleký lom Silika (byl naplněn během pár let – dešťovou vodou by se naplňoval při průměrných srážkách 100 let a to bychom ještě nesměli uvažovat odpar vody – průměrné srážky jsou totiž 600-800 mm/rok.

9. Zásadně nesouhlasíme se stanoviskem posuzovatele, že pokračováním hornické činnosti, při akceptování podmínek návrhu stanoviska, nebude docházet k dalšímu snižování hodnoty nemovitostí v blízkosti lomu – to je prostě lež.Hodnota nemovitostí díky lomu je taková, že nemovitosti jsou neprodejné. Vlastníci domů byli o tento majetek de facto připraveni (okradeni).

10. Co se týče hluku – zpracovatel posudku nevidí problém a připadá mu normální, že obyvatelé Cejřova musí poslouchat hluk z bouracího kladiva a drtiče od 6:00 do 22:00 – je to nehoráznost a omezování práv občanů Cejřova a blízkého okolí.

Paní Žídková Pavla Ing., zpracovávala podklady pro minulé zahloubení v roce 2006, tehdy pro Českomoravské štěrkovny a.s. . Tvůrce posudku p. Tomášek jedná pouze v zájmu žádající společnosti Skanska a v bezmezném souladu se zpracovatelem žádosti – p. Ing. Žídkovou. Navzdory všem těmto a podobným posudkům – respektive díky nim došlo ke všem negativním vlivům, o kterých tady je řeč. Oni a správní orgány, které zahloubení povolili nesou plnou zodpovědnost za současný neúnosný stav.
Závěr:
Posudek pana Ing Tomáška je z výše uvedených důvodů neobjektivní . Dosavadní stav vlivu na životní prostředí, obyvatelstvo je neúnosný. Tento stav byl obyvatelstvem Cejřova a blízkých obcí tolerován jen z důvodu vidiny ukončení těžební činnosti v roce 2022, což bylo správními útvary i báňským úřadem přislíbeno, s tím, že další zahloubení již nebude povoleno.
Pevně věříme, že Pardubický kraj přihlédne ke všem uvedeným skutečnostem a oprávněným požadavkům obyvatel této lokality a zaujme k žádosti toto rozhodnutí:
Žádosti firmy SKANSKA a.s.,
Křižíkova 682/34a, Karlín,
186 00 Praha 8
k Dotěžení zásob v kamenolomu Vrbatův Kostelec – Zárubka
se nevyhovuje a další těžba se zamítá

Těžební činnost bude ukončena podle původních termínů tj. k 31. 12. 2022. Lom bude ponechán zaplavení. Vznikne tak obrovská vodní plocha a velká zásobárna vody, která bude sloužit v době letních suchých měsíců k doplňování vody pro potoky Mrákotínka a Žejbro, které díky suchým rokům téměř každoročně vysychají. Tímto způsobem dojde k záchraně života po celém toku těchto řek, tj. ryb, obojživelníků, žab...... Plocha může sloužit samozřejmě i k rekreačním účelům, vodním sportům. V případě nutnosti voda z tohoto zdroje je využitelná pro případ budování závlah. Tímto způsobem získá Pardubický kraj levný zdroj vody, aniž by musel budovat nákladné nádrže za několik miliard. Přínos z ukončení těžební činnosti v lomu Zárubka mnohonásobně převyšuje užitek z těžby kamene, který může být lehce nahrazen mírným zvýšením těžby ve více lomech v lokalitách v blízkém okolí i jinde v republice, aniž by to mělo vliv na životní prostředí.

Autor: Marek Nečina

22.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

instalatér, ilustrační foto

Opravy – kdy je hradí nájemce a kdy pronajímatel?

Ilustrační foto

Drzý zloděj vykrádal stany

V Kraskově se uskutečnil skvělý triatlon

Kraskov – Před pěti lety se v hlavě Petra Chmelíčka (člena Spolku Kraskov pro děti a mládež) zrodil nápad uspořádat amatérský závod v triat-lonu. Neměli jsme žádné zkušenosti a tak za to, že závod hned napoprvé proběhl hladce a s velkým úspěchem, vděčíme hlavně jemu.

Hlinecký houbař nanosil za týden z lesa přes tisíc hřibů

Hlinsko – „Je to paráda, nádhera, úplný houbařský ráj! V životě mě dosud nic takového nepotkalo, a to už je co říct, protože chodívám do lesa běžně i několikrát v týdnu," prohlásil amatérský mykolog Jiří Laštůvka.

Ve Slatiňanech se překvapení nekonalo, v poháru postupuje MFK Chrudim

Slatiňany – Los 1. kola MOL CUPu, alias Českého poháru v kopané, svedl za soupeře dva velmi zajímavé soupeře. Domácí Spartak, který v loňské sezoně ovládl Krajský přebor, ale postup do Divize neakceptoval, vyzval pět kilometrů vzdálený MFK Chrudim, jinak šestý tým ČFL. Po zajímavém průběhu se před pěti sty diváky nakonec z postupu radoval favorit.

OBRAZEM: Miminka z chrudimské porodnice 22. července

Chrudim - Díky vstřícnosti chrudimské porodnice vám budeme na našich stránkách přinášet fotky nejmladších Chrudimáků. Každý týden náš fotograf navštěvuje porodnici a fotí nově narozená miminka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení