Obdivujete, jak si naši předci svépomocí poradili se stavbou dnes tak obdivovaných roubených chalup? Ukážeme vám, jak se taková roubenka staví a co se zatím všechno skrývá.

Obdivuhodnou práci starých českých mistrů chtějí obnovit i ti, kteří mají chuť zachovat tradiční řemeslo.

„Lidé, kteří byli odborníci ve svém oboru, postupně vymírají a řemeslo se postupně vytrácí,” vypráví o svém záměru obnovení tradice sekernictví Miroslav Vavroušek.

Spolu se svým synem chtějí na Hlinecku vejít do povědomí touto tradicí, ale i stavbou roubenek podle původních postupů.

„Zde vidíte trámy opracované starou technikou bez použití motorových pil, jde vyloženě o tvrdou sekernickou práci tradičními nástroji,“ ukazuje pan Vavroušek na hromadu dokonale opracovaných trámů, které se stanou součástí ukázkového domku postaveného technologií, jakou naši předci dobře znali. Smrkové dřevo, které pochází z chrudimských lesů, je ideální na stavbu i díky svým odolným vlastnostem.

„Nechceme postupy prací uspěchat, čas nás tolik netlačí. Učíme se od člověka z Norska, za jehož úsilím je už nějaká práce vidět,“ vyplňuje krátký okamžik syn pana Vavrouška mezitím, než vejdeme do obrovské haly v bývalém areálu ČSAD, kde veškeré práce na obnově tradice sekernictví pokračují.

Všude kolem nás jsou vidět zbytky dřevěného odpadu z hrubě osekaných trámů, na které jsou použity různé druhy seker.

Nejen o těch vám povíme v příštím díle našeho seriálu. Dozvíte se i to, jak dlouho trvá opracování jednoho trámu a také kolik lidských rukou je na to potřeba.

Radek Latislav