VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V manželství jsem se vzdala všech svých zálib

Východní Čechy /ŘÁDKY DŮVĚRY/ - Každý pátek zveřejňujeme příběhy čtenářů, kteří se chtějí podělit o radost i smutek. Dnes otiskujeme další z vašich dopisů. Pokud máte chuť, napište nám svoje zážitky.

5.11.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh brzy zveřejníme.

Řádky důvěry

Bylo mi 25 let, když jsem na radnici řekla svému, dnes už bývalému muži ano. Všechno se tehdy zdálo být krásné. Jen jsem netušila, že to nebude trvat věčně. Vlastně jsem ani po vdavkách nijak zvlášť netoužila. Ale můj muž byl neoblomný. Přece se musíme vzít, tím se potvrdí naše láska, našeptával mi pravidelně, a tak jsem po dvou letech, kdy jsme spolu žili v jedné domácnosti, kývla. Toužila jsem po dětech, po rodině. Ale zároveň jsem tušila, že je to na mě brzy. A nebyla jsem si jistá, že on je ten pravý. I když musím říct, že on se dokázal postarat, ke mně se choval hezky, měli jsme podobné zájmy, takže v podstatě jsem mohla věřit, že to vyjde.

Konec lásky?

Po svatbě se ale všechno změnilo. Muž začal prosazovat své zájmy, já měla být jen tou v pozadí, která se postará o domácnost, udělá dobré zázemí.

A tak se ze mě pozvolna stával někdo jiný. Jenže to se neobešlo bez toho, abych se cítila špatně. A to se odráželo na našem vztahu. Najednou se vytratilo porozumění, tolerance. Vím, že se to stává, ale u nás to bylo trochu něco jiného. Z lásky se stávala nenávist. Nemohlo to dojít jinam než k rozvodu. Po dvou letech jsme se dopracovali k tomu, že jsem od manžela doslova utekla. Byl ke mně hrubý, odmítal se mnou o čemkoli mluvit, nesnažil se naše problémy společně řešit. Když jsem se pokusila o domluvu, práskl dveřmi a odešel.

Do poradny nikdy!

Učinila jsem poslední pokus o nápravu našeho vztahu. Navrhla jsem, abychom zašli do manželské poradny. Na to manžel řekl rezolutně: Ne! A tak jsem si sbalila věci a odešla z mého bytu. Možná jsem doufala, že ho to nakopne k nějaké záchranné akci. Ale to byl omyl! Jediné, co dokázal, když jsem se s ním po čtrnácti dnech sešla, abych se pokusila zachránit náš vztah, bylo, že mi oznámil, že podal žádost o rozvod.

Jasně. Řekla jsem mu v afektu, že bude nejlepší, když se rozejdeme, ale tohle byla rána pod pás. Na to, jak byl liknavý, tentokrát zareagoval velmi pohotově. A já byla v šoku.

Vypočítavý, nelítostný

Nejdřív jsem nechápala, jak může nejdřív někoho dva roky uhánět se svatbou a pak za další dva roky mávnout nad vším rukou a odejít. Nemyslím, že bych mu byla špatnou ženou. Za tu dobu, co jsem byla s ním, jsem se vzdala svých zálib i ambicí a společně s ním vybudovala firmu, díky mně jsme si pořídili dům, který jsme ale nestačili dostavět. A postupně mi to docházelo.

Děti jsme neměli, o to bylo vše jednodušší, ale měli jsme společný majetek. Auto, dům, firmu. A z velké části to bylo vše mojí zásluhou. Protože jsem chtěla mít všechno co nejdřív za sebou, byla jsem ze začátku schopná se vzdát téměř všeho. Teprve s pomocí rodiny jsem se vzpamatovala a začala jednat tak, abych nepřišla úplně o všechno, jak mi můj drahý muž rád vyhrožoval, když jsem nechtěla přistoupit na jeho podmínky.

Z firmy jsem odešla. Potřebovala jsem klid a navíc jsem věděla, že beze mě se stejně firma položí. Jediné, co jsem si odnesla, byl jeden počítač, a to ještě za velkých scén ze strany mého muže. Auto jsem mu nechala za odstupné. A dům? Musela jsem okolo prodeje obstarat všechno sama. On, který do toho nevložil ani korunu, jen spokojeně čekal na peníze, o které jsem se s ním musela rozdělit. On, který se nastěhoval do mého bytu a uměl dělat jen gesta a žít z peněz svých rodičů. Aby nemusel chodit do práce, když studoval velmi lehkou školu, která umožňovala pracovat v pohodě na plný úvazek, raději dělal před rodiči, že chodí do školy. Viděla jsem ho najednou úplně jinak. A bylo mi z toho zle. Po roce jsme byli rozvedeni a majetek jsme si rozdělili. On na tom všem vydělal. A to si ještě zkoušel dělat nároky na byt, který jsem měla za svobodna! Nelítostně by mě vykopl na ulici. Neměla jsem z něho odcházet, řekl mi. Bylo mi z něj špatně.

Tím spíš, že jsem kvůli setkání s ním přišla o pár let. Po tom, co jsme se rozešli, jsem se dlouho nemohla na muže ani podívat. Naštěstí jsem ale potkala skvělého muže, dodávám, že až po třech let dobrovolného celibátu. Někdy si musíme na opravdovou lásku počkat.

Nina V., Čechy

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Deník pomáhá

Potřebujete se „vypsat” z těžké životní situace? Toužíte nalézt přátele? Svěřte svůj příběh Deníku. Samozřejmostí je diskrétnost.
Chcete napsat
do Řádků důvěry?

Do řádků důvěry napište vlastní příběh, v němž se podělíte o své starosti, samotu, ale i radosti a úspěchy. Možná právě tak získáte nová přátelství. Své příspěvky s kontakty na vás (adresou a telefonním číslem) i odpovědi na zveřejněné příběhy posílejte na: Hradecký deník, Řádky důvěry, Kladská 17, 500 03 Hradec Králové; nebo na e-mail jan.korbel@denik.cz. Neuveřejňujeme anonymní příspěvky. V případě odpovědi uveďte vzadu na obálce, komu odpovídáte a datum otištěného příspěvku. Dopisy doručíme.
5.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.

Jirka se nemá důvod bát msty, nic neudělal

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.

Nejde mi ani brečet, jak jsem šťastná, říká Kajínkova kamarádka

Kajínek míří z vězení domů. Do rodných Prachovic

Prachovice – Přinášíme doslovný přepis exkluzivního rozhovoru, který před několika dny spolupracovníkům Chrudimského týdeníku poskytla Marta Látalová z Prachovic, kamarádka Jiřího Kajínka. Je to výpověď ženy, která odeslala žádosti o milost pro Jiřího Kajínka dosud všem prezidentům České republiky, a zároveň jedné z jeho nejbližších osob.

Heřmanův Městec uvítá druhý ročník festivalu Halapaš

Heřmanův Městec - Druhý ročník městského festivalu Halapaš se uskuteční v sobotu a v neděli 27. a 28. května 2017 v Heřmanově Městci. Dvoudenní událost cíleně propojuje objevování místního genia loci s hudbou, poezií a přednáškami, přičmž je určena všem z blízkého i vzdáleného okolí.

Tipy pro miniaturní zahradu

Chcete zahradničit, ale vaše zahrádka je o velikosti poštovní známky? Je to místečko někde u plotu vnitrobloku nebo třeba vetknuté do zahrádkářské kolonie na pozemku úzkém jak pentle? Nevadí. I tam se dá pěstovat.

Futsalová Chrudim padla. Finálová série je vyrovnaná

Chrudim - Cesta za obhajobou titulu se futsalistům Chrudimi komplikuje. Tým FK Era-Pack včera prohrál ve druhém utkání finále play off Chance ligy v Edenu s pražskou Slavií 3:6 a série je vyrovnaná 1:1 na zápasy. Třetí duel se hraje ve čtvrtek v Chrudimi (od 20 hodin).

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies