Kdo by to právě do našeho regionu řekl?

Relativně vysoký zdejší zisk ČSSD, naopak nízké preference Věcí veřejných a překvapivě i lidovců.

To by ve východních Čechách, tradiční baště pravice a také KDU–ČSL, nikdo nečekal.

Poslední průzkum stranických preferencí, který včera zveřejnila společnost Sanep, však hovoří jasně. Lidovci mají menší podporu už jen v západních, severních a středních Čechách. A sociální demokraté by tu v případě voleb naopak dosáhli nejlepšího výsledku z celých Čech; oranžovější je pouze severní a střední Morava, kde je vysoká nezaměstnanost a větší sociální problémy.

To potvrzuje i politolog Jiří Štefek. „Nízké preference ve východních Čechách jsou pro lidovce jistě zklamáním, protože se kvapem blíží krajské volby a v nich strana musí uspět, nebo to bude její konec. To platí obzvlášť pro oba východočeské kraje, které vždy byly baštou a mocenskou základnou strany hned za jižní Moravou,“ míní Štefek.

Existují vůbec ještě?

Za podprůměrným procentem volební přízně KDU–ČSL stojí podle něj především skutečnost, že strana není vůbec vidět. „Nemluví se o ní, nepíše se o ní, neprezentuje svá témata. S jistou nadsázkou lze říci, že řada lidí si myslí, že KDU-ČSL už neexistuje.“

U Věcí veřejných zase mohla zafungovat skutečnost, že stranu za východní Čechy ve sněmovně reprezentují pouze dva nepříliš viditelní poslanci. Žádný Bárta či Klasnová, ale relativně neznámý Jiří Štětina a Miroslav Petráň.

Naopak relativně vysoký zisk ČSSD je o to zajímavější, že sociálně demokratičtí hejtmani obou zdejších krajů si v oblíbenosti moc dobře nevedou.

„To je jednoduché, hejtmani mohou z celkové popularity ČSSD čerpat, takzvaně se na ní vézt. V případě zkušeného politického matadora Radka Martínka možná lidé vzali v potaz jeho zdravotní stav, Lubomír Franc je zase hodně lidem neznámý, moc o něm nevědí. Dříve byl 'bezejmenným' místostarostou Broumova a ve své funkci nevyčnívá, je nekonfliktní,“ řekl Štefek.

Podotkl však, že krajské výsledky volebních preferencí je třeba nebrat příliš vážně.

„Jde jen o výsledky jednoho z mnoha průzkumů a skutečné volební výsledky vypadají většinou jinak. V nich právě na východě Čech zafunguje efekt modrého závaží, kdy pravice má tady velkou sílu, hlavně v Krkonoších a u hranic s Polskem. Nevím, kolik zdejších obyvatel se průzkumu zúčastnilo,“ dodal.

A navíc: Volební preference představují teoretický výsledek parlamentních voleb. V žádném případě ho nelze zaměňovat za preference do krajských voleb. To podotkl i sám Sanep.

Naši hejtmani si u lidí dobře nevedou

Až v druhé polovině tabulky se umístili oba východočeští hejtmani – královéhradecký Lubomír Franc (ČSSD, na horním snímku) a pardubický Radko Martínek (ČSSD, na dolním snímku) v oblíbenosti u veřejnosti. Podle průzkumu společnosti Sanep se Martínek za poslední půlrok propadl ze čtvrtého na osmé místo a Franc je dokonce až jedenáctý mezi 14 českými hejtmany.
Oblíbenost obou hejtmanů klesá již od jejich zvolení po krajských volbách v roce 2008. Před rokem byl Martínek dokonce druhý, na jeho propad mělo zásadní vliv především to, že byl nyní skoro půl roku mimo úřad. Léčil se s transplantovanou ledvinou a jeho funkci zastával lidovecký náměstek Roman Línek.
A Franc? Ten byl před rokem ve stejném průzkumu ještě pátý.
Důvod ke spokojenosti to pro ně rozhodně není. I když se stále drží nad Davidem Rathem, středočeským hejtmanem, který je ze všech nejhůře vnímaným už od krajských voleb. A jen těsně před ním se umístil pražský primátor Bohuslav Svoboda. První místo naopak náleží populárnímu brněnskému hejtmanovi Michalu Haškovi.