Do Chrudimi tak dorazilo 17 tříčlenných týmů vojáků z různých útvarů po celé republice. Poměřit síly s českými kolegy přijíždí také polští výsadkáři a dvě družstva ze 173. výsadkového brigády Armády Spojených států amerických, a to ze základen v Německu a Itálii.

Kvůli rozmarům počasí musí pořadatelé přesunout seskoky padákem na přesnost z úterý na čtvrtek. Vojáci vyskočí z vrtulníků ve výšce zhruba 400 metrů a musí se trefit co nejblíže středu obdélníku o rozměrech 100 na 250 metrů. Pro zahraniční účastníky to není dvakrát jednoduché, neboť nepoužívají řiditelné padáky. Proto si je v předvečer soutěže vyzkouší v hangáru. „Jsou to zkušení výsadkáři, tak se rychle zorientovali," poznamenává za pořadatele major Ivo Zelinka.

Zamiř a pal!

Ve středu mají soutěžící napilno. Dopoledne soupeří ve střelbě z ručních zbraní do pohyblivých terčů. Kdo je postřílí rychleji, vyhrává.

„Střelby byly v pohodě. Sice používáme jiné pistole než Glock 17, ale nebyl problém se s ní sžít. Věříme, že se dobře umístíme," říká Lukáš Mareš, člen týmu ze 43. mechanizovaného praporu Tábor.

To už se však nacházíme u rozhledny Bára na Podhůře, kde začíná bojová dráha výsadkáře. Každý tým studuje právě nafasovanou mapu, na níž je vyznačená zhruba pětikilometrová trasa, kterou musí uběhnout v co nejkratším čase. Ale rozhodně to nebude procházka růžovým sadem.

V korunách stromů

Vojáci musí nejprve projít přes lanový park na Podhůře. A některé úseky jsou věru náročné. „Je to něco, co jsme zatím nikdy nedělali, tak se těším, až si to vyzkouším," říká seržant americké armády Jeffrey Wright, když se zakloněnou hlavou hledí do korun stromů, kudy se klikatí lanové stezky. „Nebojím se, ale spadnout nechci. Budeme se snažit o co nejlepší čas," dodává voják s úsměvem a už si nasazuje helmu.

Když se soutěžící průměrně po dvaceti minutách spouští na konci dráhy dolů, zdaleka nemají vyhráno. Po sundání lezeckého postroje teprve vybíhají na trať. „Teď se těším na rybník," žertuje jeden z vojáků, když rudý v obličeji slézá dolů. Musí si však počkat.

V lesích na soutěžící čeká zhruba kilometr a půl dlouhý orientační běh kolem pěti bodů, na nichž pomocí buzoly určí další směr. Na dalším stanovišti musí sestavit rozebranou vysílačku, naladit frekvenci a navázat spojení.

O kus dál si jeden člen týmu odpočine, a to na úkor svých kolegů, neboť hraje raněného a zbylí dva vojáci jej musí nést na nosítkách. Těsně před cílem leží vodní nádrž v Rabštejnské Lhota. Tým vojáků dostane desetikilové závaží a je na nich, jakým způsobem vodu přeplavou.

Zdroj: Youtube