VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ani osm procent nemusí v kraji stačit pro zisk mandátu

Východní Čechy – S vrchlabským politologem JIŘÍM ŠTEFKEM o tom, proč (ne)volit malé strany, o diskriminaci malých krajů při rozdělování křesel ve sněmovně či o tom, proč je hloupé nevolit.

25.5.2010
SDÍLEJ:

Jiří Štefek.Foto: Archiv Deníku

Je to složitá volební aritmetika. Ačkoliv například Strana zelených dostala v minulých parlamentních volbách v Pardubickém kraji 6,26 % a v Královéhradeckém dokonce 6,69 % hlasů, byť o jediném křesle v parlamentu si její východočeští kandidáti mohli nechat zdát.

Přesto není pravdou, že hlas pro ně byl vyhozený. Těch 37 tisíc hlasů, které zelení ve východních Čechách získali, potřebovali do celostátního sčítání hlasů. Počet poslanců pro jednotlivé strany totiž není odvislý od výsledků v jednotlivých krajích, ale podle celkového počtu hlasů.

„Aby strana získala za daný region poslanecké křeslo, musí v celostátním výsledku překročit hranici pěti procent. V samotném kraji však pět procent získat nemusí a přesto mandát získá, jako například před čtyřmi lety KDU–ČSL v Praze, kde přitom získala pouze 4,84 %,“ vysvětluje vrchlabský politolog a publicista JIŘÍ ŠTEFEK.
Jak je to možné?
Praha je totiž velký kraj, který nyní má ve sněmovně 25 mandátů. V Královéhradeckém kraji, který má v dolní komoře 11 zástupců, však ani zisk 6,69 procenta hlasů nestačil Straně zelených k obsazení mandátu. Při přepočtu výsledků je 74 hlasy o poslanecké křeslo připravila KDU-ČSL. Byl to vůbec nejtěsnější výsledek v celé republice. O ještě menším Pardubickém kraji, který má v dolní komoře jen 10 zástupců, ani nemluvě.
Kolik je tedy v Královéhradeckém a Pardubickém kraji potřeba hlasů k zisku mandátu za tyto kraje?
Vzhledem k počtu poslanců za kraj a množství hlasů, které voliči dají dalším stranám, jejichž hlasy propadnou (může jít o 20 až 25 procent všech hlasů), se potřebná výše počtu hlasů pro zisk mandátu pohybovala v Hradeckém kraji v roce 2006 mírně pod sedmi procenty. V letošním roce lze očekávat, že se bude tato hranice pohybovat v rozmezí mezi 6,7 až 7,1 %. Toto zjištění by mělo být mobilizačním apelem pro voliče malých a menších stran, které se pohybují na hraně volitelnosti a oscilují okolo pěti až šesti procenty. O zisku či nezisku mandátu pak rozhoduje i několik pár desítek hlasů.

V Libereckém kraji tehdy zeleným k mandátu nestačilo ani 9,58 % hlasů…
Ano, vždyť kraj má ve sněmovně jen osm poslanců. A stejně tak v Pardubickém kraji zelení potřebovali daleko víc hlasů než ve větším Královéhradeckém: podle propočtů tady bylo potřeba na mandát získat zhruba 8,23 procenta hlasů, měli ale o dvě procenta méně. Straně zelených tedy chybělo zhruba pět a půl tisíce hlasů!

Jakou očekáváte hranici pro zisk mandátu v Pardubickém kraji v letošním roce?
Odhaduji, že 8,2 až 8,6 procenta. Záleží na volební účasti a na tom, zda většinu hlasů vyluxují velké strany, nebo naopak zabodují například Věci veřejné, TOP 09, Zemanovci nebo KDU-ČSL.

Dobře, k čemu ale pak voličům v Královéhradeckém a Pardubickém kraji bude
hlas pro malé strany, které sice dostanou celostátně přes pět procent, ale do sněmovny se nedostane žádný zdejší kandidát?
Opět si to uvedeme na příkladu Strany zelených v minulých volbách. Je potřeba kalkulovat s tím, že například v Pardubickém kraji za zisk 6,26 procenta křeslo nezískala, 17 tisíc hlasů v celostátním měřítku ale znamenalo přibližně půl procenta hlasů, a tudíž příspěvek pro celou stranu. Kdyby zelení tehdy nedostali žádné hlasy z malých krajů, nedostali by se celostátně přes pět procent, nutných pro vstup do sněmovny. Strana navíc jen za hlasy v Pardubickém kraji dostala příspěvek od státu 1,543 milionu korun.

Takže má smysl dávat hlas i stranám, které získají mandát jen ve větších krajích…
Pro stranu je vždycky lepší, když dostane například 30 procent ve všech krajích, než když dostane ve dvou 50 a v dalších jen 20. Rovnoměrná podpora je důležitá z toho důvodu, že mandáty se přidělují jednotlivým stranám podle zisku hlasů v jednotlivých krajích. V konečném počítání pak na tom jsou lépe strany, které mají volební účast rovnoměrně rozloženou po celé zemi.

A co voliči, kteří dají hlas straně, která možná v kraji získá přes pět procent, ale celostátně propadne a do parlamentu se tedy nedostane? Co se stane s jejich hlasem, úplně propadne?
Ano, propadne. Nicméně strana, která získá na celostátní úrovni alespoň 1,5 procenta, získá za každý platný hlas příspěvek na uhrazení volebních nákladů ve výši 90 korun. Strana, která na celostátní úrovni pět procent překročí a v rámci kraje překročí i tzv. přirozený práh (například v Pardubickém kraji zmíněných 8,23 nutných ve volbách 2006 pro zisk mandátu), je pak při přepočtu hlasů na mandáty zvýhodněna, protože od celkového počtu hlasů v daném kraji je potřeba odečíst právě propadlé hlasy (mohou tvořit až čtvrtinu všech hlasů). Například strana tak získá 35 procent hlasů, ale 40 procent přidělovaných mandátů.

N
epomůže ale propadlý hlas straně, která se celostátně nedostane přes pět procent, vlastně všem ostatním partajím, které se do sněmovny naopak dostanou?
Je to tak. Volí-li někdo stranu, která celostátně mandát nezíská, nepřímo tak zároveň zvýrazní volební zisk všech stran, které v daném kraji mandáty získají.

Kdo nepůjde volit, dává nepřímo hlas komunistům či ODS
Východní Čechy – Pokud člověk nepůjde volit, z hlediska povolební matematiky jako by neexistoval. Jinými slovy řečeno: výsledky se počítají z odevzdaných hlasů.
„Je-li v obci například tisíc voličů a přijde jich volit jen polovina, je těchto pět set lidí považováno jako sto procent,“ říká politolog Jiří Štefek. Nevolič se tak podle něj vzdává svého práva, ale připravená křesla jsou obsazena i bez jeho hlasu. „Svým nehlasováním však konečný výsledek ovlivní. Fakticky se totiž zvyšuje hodnota těch hlasů, které byly odevzdány a byly platné. Je zde pak důležité, které straně voliči přijdou a které nikoliv. To nahrává především stranám s disciplinovaným voličstvem (např. KSČM nebo ODS),“ podotkl Štefek.
Příklad 1.
1000 voličů – všichni přijdou volit
Strana A 500 = 50 %
Strana B 200 = 20 %
Strana C 200 = 20 %
Strana D 100 = 10 %
Příklad 2.
1000 voličů – přijde volit jen 600 voličů (60 %)
Strana A 200 = 33,33 %
Strana B 150 = 25 %
Strana C 150 = 25 %
Strana D 100 = 16,67 %
„Strana D (strana s pevným a rozhodnutým voličstvem) na nižší volební účasti tedy vydělá. Ač má stále svých sto voličů, vzhledem k neúčasti dalších 400 voličů jiných stran, má rázem stovka vhozených hlasů pro stranu D silnější váhu o 6,67 procenta,“ vysvětluje politolog.
A jak je to s počtem poslanců za jednotlivé kraje? Může se v následujících volbách změnit?
„Konečný počet získaných křesel pro jednotlivý kraj určí až poměr hlasů odevzdaných v kraji k celostátnímu počtu. Proto čistě hypoteticky, kdyby letos v Královéhradeckém kraji přišlo volit výrazně více lidí než minule a v ostatních krajích nikoliv, mohl by kraj získat i o křeslo navíc. Na úkor jiného kraje s naopak nižší volební účastí, samozřejmě. Oba východočeské kraje na mírně nadprůměrné volební účasti ostatně vydělávají už nyní,“ připomíná Štefek.

Východočeši by se podle něj také neměli bát používat preferenční hlasy.
Volič může na vybrané kandidátní listině zakroužkovat až čtyři kandidáty (a to klidně včetně lídra). Pokud nějaký kandidát tímto způsobem získá více než pět procent z celkového množství hlasů, které v daném kraji strana získá, automaticky se posouvá na první místo kandidátky. „V praxi tedy může být zvolen i známý a populární kandidát ze zadních míst na kandidátce,“ dodal politolog Štefek.

Autor: Kamil Dubský

25.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Chrudim dostala díky losu výhodu domácího prostředí podruhé. A využila ji parádně. Nebezpečné Zápy nepustila do souvislého tlaku a vytvářela si dost šancí ke skórování. Brankář  Záp Straka byl výborný a týmu hodně pomohl.

I podruhé Chrudim doma bodovala naplno

Ilustrační foto.

Na mistrovství republiky budou také hasiči z Chrudimska

V Havlíčkově ulici raději neparkujte

Chrudim – V sobotu kolem poledního projede Chrudimí velký cyklistický závod Manitou Železné hory České spořitelny. 

Poprvé se strážníci setkali s oznámením na dým v baru

Chrudim – Nekuřácký zákon vyhání milovníky tabáku doulic. Městská policie v Chrudimi eviduje zvýšený počet výjezdů kvůli stížnostem na hluk.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Nejvíc se půjčují knihy pro děti

Třemošnice – V kterém ročním období si lidé nejvíce půjčují knihy? Jaké žánry jsou oblíbené, a naopak co se stane, když nějaký opozdilec knížky vrací pozdě? Na tyto otázky nám odpovídala pracovnice knihovny a informačního centra v Třemošnici Pavla Alvarezová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení