Ani osm procent nemusí v kraji stačit pro zisk mandátu

„Aby strana získala za daný region poslanecké křeslo, musí v celostátním výsledku překročit hranici pěti procent. V samotném kraji však pět procent získat nemusí a přesto mandát získá, jako například před čtyřmi lety KDU–ČSL v Praze, kde přitom získala pouze 4,84 %,“ vysvětluje vrchlabský politolog a publicista JIŘÍ ŠTEFEK.

Praha je totiž velký kraj, který nyní má ve sněmovně 25 mandátů. V Královéhradeckém kraji, který má v dolní komoře 11 zástupců, však ani zisk 6,69 procenta hlasů nestačil Straně zelených k obsazení mandátu. Při přepočtu výsledků je 74 hlasy o poslanecké křeslo připravila KDU-ČSL. Byl to vůbec nejtěsnější výsledek v celé republice. O ještě menším Pardubickém kraji, který má v dolní komoře jen 10 zástupců, ani nemluvě.

Kolik je tedy v Královéhradeckém a Pardubickém kraji potřeba hlasů k zisku mandátu za tyto kraje?

Vzhledem k počtu poslanců za kraj a množství hlasů, které voliči dají dalším stranám, jejichž hlasy propadnou (může jít o 20 až 25 procent všech hlasů), se potřebná výše počtu hlasů pro zisk mandátu pohybovala v Hradeckém kraji v roce 2006 mírně pod sedmi procenty. V letošním roce lze očekávat, že se bude tato hranice pohybovat v rozmezí mezi 6,7 až 7,1 %. Toto zjištění by mělo být mobilizačním apelem pro voliče malých a menších stran, které se pohybují na hraně volitelnosti a oscilují okolo pěti až šesti procenty. O zisku či nezisku mandátu pak rozhoduje i několik pár desítek hlasů.

Ano, vždyť kraj má ve sněmovně jen osm poslanců. A stejně tak v Pardubickém kraji zelení potřebovali daleko víc hlasů než ve větším Královéhradeckém: podle propočtů tady bylo potřeba na mandát získat zhruba 8,23 procenta hlasů, měli ale o dvě procenta méně. Straně zelených tedy chybělo zhruba pět a půl tisíce hlasů!

Odhaduji, že 8,2 až 8,6 procenta. Záleží na volební účasti a na tom, zda většinu hlasů vyluxují velké strany, nebo naopak zabodují například Věci veřejné, TOP 09, Zemanovci nebo KDU-ČSL.

Dobře, k čemu ale pak voličům v Královéhradeckém a Pardubickém kraji bude hlas pro malé strany, které sice dostanou celostátně přes pět procent, ale do sněmovny se nedostane žádný zdejší kandidát?

Opět si to uvedeme na příkladu Strany zelených v minulých volbách. Je potřeba kalkulovat s tím, že například v Pardubickém kraji za zisk 6,26 procenta křeslo nezískala, 17 tisíc hlasů v celostátním měřítku ale znamenalo přibližně půl procenta hlasů, a tudíž příspěvek pro celou stranu. Kdyby zelení tehdy nedostali žádné hlasy z malých krajů, nedostali by se celostátně přes pět procent, nutných pro vstup do sněmovny. Strana navíc jen za hlasy v Pardubickém kraji dostala příspěvek od státu 1,543 milionu korun.

Pro stranu je vždycky lepší, když dostane například 30 procent ve všech krajích, než když dostane ve dvou 50 a v dalších jen 20. Rovnoměrná podpora je důležitá z toho důvodu, že mandáty se přidělují jednotlivým stranám podle zisku hlasů v jednotlivých krajích. V konečném počítání pak na tom jsou lépe strany, které mají volební účast rovnoměrně rozloženou po celé zemi.

Ano, propadne. Nicméně strana, která získá na celostátní úrovni alespoň 1,5 procenta, získá za každý platný hlas příspěvek na uhrazení volebních nákladů ve výši 90 korun. Strana, která na celostátní úrovni pět procent překročí a v rámci kraje překročí i tzv. přirozený práh (například v Pardubickém kraji zmíněných 8,23 nutných ve volbách 2006 pro zisk mandátu), je pak při přepočtu hlasů na mandáty zvýhodněna, protože od celkového počtu hlasů v daném kraji je potřeba odečíst právě propadlé hlasy (mohou tvořit až čtvrtinu všech hlasů). Například strana tak získá 35 procent hlasů, ale 40 procent přidělovaných mandátů.

Nepomůže ale propadlý hlas straně, která se celostátně nedostane přes pět procent, vlastně všem ostatním partajím, které se do sněmovny naopak dostanou?

Je to tak. Volí-li někdo stranu, která celostátně mandát nezíská, nepřímo tak zároveň zvýrazní volební zisk všech stran, které v daném kraji mandáty získají.