Stavba protipovodňového poldru, který má chránit před přívaly vody a bláta z nedalekých polí majetek lidí z chrudimského sídliště Na Šancích, nedává podle místostarosty města Romana Málka (Koalice pro Chrudim) žádný ekonomický smysl. Cena takovéhoto opatření by totiž podle něj byla vyšší, než hodnota hypoteticky ochráněného majetku.

„Je to celé hloupost, na kterou město stejně nedostane dotaci. Před krajskými volbami to ale žádný z politiků nechce říct nahlas," domnívá se Roman Málek.
Podle místostarosty lze sice náklady na zmíněné dílo zatím jen odhadovat, avšak budou se prý zřejmě pohybovat mezi 30 až 60 miliony korun. „A to započítávám jen peníze na výkup pozemků, na zpracování projektové dokumentace, na přeložku energetických sítí a na samotnou stavbu poldru. Opomíjím už navazující mnohamilionovou stavbu kapacitní kanalizace, která by vodu z poldru odvedla do Chrudimky," říká místostarosta.

„Dotační úředníci by se jistě ptali, jaké škody už dříve záplavy způsobily. A my bychom museli uvést, že šlo maximálně o stovky tisíc korun. Na to úředník pochopitelně opáčí, že efektivita takovéhoto opatření je naprosto nulová a že přidělení dotace postrádá smysl," předpokládá Roman Málek. Obávaná zpráva o zamítnutí dotace přitom podle něj přijde až ve fázi, kdy už bude městu v díle váznout zhruba 2,5 milionu korun za přípravu projektové dokumentace. „Když se pak rozhodneme stavět i bez dotace, tak to znamená, že město bude muset na několik let zrušit v podstatě všechny jiné investice. Výměnou za to získá jednu stěnu, která ochrání dvacet aut a několik sklepů," shrnuje vše Roman Málek.

Včas do bezpečí

Místostarosta Málek se netají svým názorem, že lidé prý mohou za vydatnějších srážek se svými automobily z ohrožené lokality Na Šancích vždy včas odjet. Obyvatele sídlištních domů prý také nikdo nenutí, aby ve sklepích skladovali zvlášť cenné věci.

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) naproti tomu záměr výstavby poldru hájí. „Za prvé nevím, jak dotační tituly pro protipovodňová opatření konkrétně zohledňují hodnotu chráněného majetku, nicméně navrhované řešení je v současné době asi jediné možné. Za druhé: Nikdo nám nedokáže říci, zda nebude k podobným záplavám docházet stále častěji, takže přínos poldru pro budoucnost je v této chvíli velmi těžké hodnotit," přemítá starosta.

Spojení aktuálního záměru s krajskými volbami však Petr Řezníček odmítá. „Krajské volby s tím nemají nic společného. Je to věc chrudimská, nikoliv krajská," říká starosta a pokračuje: „Já jsem ale Na Šancích zažil ty chvíle, kdy byli všichni ti dnešní kritici zprava i zleva schovaní doma a já jsem tam od lidí dostával 'čočku' za to, že jsme jako město nic neudělali pro nápravu historicky chybného rozhodnutí. A teď mám na mysli tu věc, že někdejší městský národní výbor nechal postavit bytové domy do trasy stékající vody na dno nebeského rybníku," dodal Petr Řezníček.

Jednou už šlo o život

Opoziční zastupitel František Pilný (ANO 2011) se zase zamyslel nad tím, zda máme mezi ochráněné hodnoty zahrnovat i lidské životy. „Pokud vím, tak při záplavě v roce 2006 sjel jeden z obyvatel výtahem do zatopeného sklepního podlaží a skončil tehdy po prsa ponořený do vody. Být tam ještě o půl metru vody víc, tak se mohl utopit," říká František Pilný. Také on však doporučuje, aby město znovu zvážilo i případné levnější způsoby ochrany.

„Nikdo mě dosud nepřesvědčil o tom, poldr je jediným možným řešením. Možná, že kdybychom zvedli Topolskou ulici tak, aby vytvořila přirozený val, tak nám odpadnou jakékoliv výkupy pozemků. A pokud bychom vzniklou plochu vyspádovali směrem do Malecké ulice, tak bychom po ní mohli ve výjimečných případech všechnu vodu odvést. A možná by pomohlo i to, kdybychom iniciovali správní řízení na protierozní opatření, aby na blízkých polích mohla růst jenom tráva. Do trávy by se totiž polovina deště vsákla a zbytek stékající vody by neobsahoval bahno, které nám za současného stavu věcí ucpává kanalizační vpusti," dodal František Pilný.