Kolují o tom i vtipy: Na pedagogickou fakultu šli ti, kteří se nedostali nikam jinam…

„Teď sháníme češtináře, přihlásily se čtyři ženy," líčí za všechny jeden ředitel základní školy v Pardubicích.

Je to tak. Na tři ženy vychází jeden muž. V základním školství tvoří učitelky 74 procent pedagogického sboru. A vydělávají si o 40 procent méně než průměrný vysokoškolák.

„Je to jeden z důvodů, proč učitelská profese ztrácí na vážnosti a společenské prestiži," zhodnotila své zkušenosti mladá učitelka Michaela V. z Chrudimě.

A dodala, že pokud by dostala pracovní nabídku, která by byla dobře finančně ohodnocena, byla by ochotná jít mimo svůj vystudovaný obor. „Můj plat je kolem 16 tisíc čistého."

Nízké platy hlavně pro začínající kantory kritizují i odborníci. „Je to velká škoda a chyba našeho školství, na kterou doplácí jak studující, tak sami vyučující. Více učitelů mužů má pozitivní vliv na vzdělávání dětí. Výrazná feminizace určité profese zároveň snižuje její prestiž i platy," upozorňuje expertka na genderové aspekty školství Irena Smetáčková.

Nejvyrovnanější podíl je mezi vyučujícími na středních školách, muži tu tvoří 30 až 40 procent celkového počtu. Česká republika tuto úroveň dokonce přesahuje, učitelky tvoří necelých 60 procent.

Jedním z mála míst, kde muži vyhrávají, jsou technicky zaměřené školy. Ani tady ale není rozdíl závratně vysoký.

Vážení čtenáři. Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás Deník připravil seriál 17 volebních auditů, které se zaměří na vybrané body z programu kabinetu Bohuslava Sobotky. Co se vládě povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhávala? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z regionu a k tomu Panel Deníku, názory regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata. Volební audit vám přinášíme na stránkách Deníku vždy ve čtvrtek. Dnes jsme se zaměřili na platy učitelů a změny, které by v této souvislosti nastaly se zavedením kariérního řádu.

INDEX DENÍKU pohledem kraje

Podle respondentů z Pardubického kraje nový kariérní řád a dosavadní navýšení platů učitelům ke zvýšení prestiže moc nepomůže. Myslí si to 85 procent dotázaných.

Rostou platy. I blbá nálada

Při pohledu do sboroven českých škol je zřejmé, že učitelé stárnou. Mladí se do nich nehrnou, a pokud pár let před tabulí zůstanou, po čase odcházejí. Situaci minulý týden vystihl místopředseda Senátu Jiří Šesták (TOP 09/STAN) pomocí příběhu učitele dějepisu a společenských věd z Gymnázia v Třeboni. „Je to jeden z nejlepších pedagogů v regio-nu, ale po 15 letech praxe a 22 tisících čistého už dál nemůže a po prázdninách začíná učit ve Stuttgartu. České lékaře mohou částečně nahradit doktoři z Ukrajiny, Moldávie nebo Rumunska, ale dějepisáře nenahradí nikdo."

Ministři Marcel Chládek a Kateřina Valachová (oba ČSSD) dělali pro zlepšení materiálních podmínek kantorů víc než jejich předchůdci. Rozpočtová kapitola resortu školství se během jejich úřadování zvýšila o 18 miliard korun a nyní dosáhla nejvyššího objemu v polistopadové historii. Ačkoli vzdělávání přestalo být opomíjeným tématem, uvnitř kantorské komunity vládne blbá nálada. „Učitelů je třeba na severu Čech dost, ale ti do Prahy nepůjdou, jelikož při nástupním platu 18 tisíc korun a při zdejších životních nákladech by byli o hladu. Je to smutné. Měli bychom snižovat počet dětí ve třídách, ale není, kdo by se před tabuli postavil," přemítá dlouholetá zástupkyně ředitele ZŠ Mezi Školami v Praze 5 Marta Šefčíková.

Fakt, že ministerstvo školství patří mezi legislativní premianty, paradoxně patří k důvodům učitelské skepse. Valící se nové předpisy totiž odnášejí právě lidé v terénu. Ministryně Valachová prosadila změnu financování regionálního školství, kdy se už nebudou posílat peníze na žáka, ale na učitele. Parlament schválil i novelu školského zákona, která od letošního září zavádí povinný poslední rok předškolního vzdělání a postupně do roku 2022 garantuje přednostní přijímání dětí čtyřletých, tříletých a dvouletých ve spádových oblastech.

Letos v dubnu se poprvé konaly plošné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky na střední školy ukončené maturitou. Teprve čas ukáže, nakolik půjde o prospěšný motivační zásah do výuky na druhém stupni ZŠ a nakolik o příklon k drilování na testy. Prošel i návrh na zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky na většině středoškolských oborů, a to od roku 2021/22. Ani v tomto bodě se odborníci neshodují, jde-li o správný krok směrem k většímu zájmu o technické a přírodovědné obory.

Velké vášně budí zavádění kariérního řádu, který má přinést profesní podporu začínajícím učitelům a jistotu ocenění těm, kteří úspěšně projdou všemi atestačními stupni. Obavy z přílišného administrativního zatížení, centralizace školení a snaha o radikálnější zvýšení příplatků za třídnictví nakonec v Senátu převážily. Zákon se vrací do sněmovny, Valachová by ráda byla u toho, byť jako ministryně v demisi. Rezignovala kvůli dotacím na sport. Jejich přidělování za exministra Chládka kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Valachová se snažila věci napravit, ale svoji náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou neuhlídala. Ta skončila spolu s předsedou FAČR Miroslavem Peltou ve vazbě. Na zbývajících pět měsíců má Valachovou nahradit její náměstek Stanislav Štech.

Ve vzdělávací politice vláda splnila programové prohlášení na 95 procent. K plnému bodovému zisku jí zbývá kariérní řád, jenž se vrací do sněmovny.

Z odpovědí našich respondentů

Ilona Vojancová, vedoucí skanzenu Veselý kopec: „Ne. Dobří pedagogové by si zasloužili platy vyšší, vychovávají budoucnost našeho národa. Na druhé straně se domnívám, že vše by mělo začínat již u vzdělávání budoucích pedagogů. Mám pocit, že se snížily nároky na posluchače pedagogických fakult a tím i odborná úroveň absolventů."

Jaroslav Kořínek, ředitel střední školy, Chrudim: „Tak to rozhodně nikoli. Zvýšení platů nebude stačit ani na to, aby kantoři pobírali mzdu odpovídající své kvalifikaci a čím dál náročnější práci s mládeží. Prestiž bych začal budovat především na profesionalitě práce každého pedagoga bez výjimky."

Martin Kadrman, společnost Oustecké nádraží: „Ne a obávám se, že i nadále bude docházet k degradaci kvality školství. Nový kariérní řád je výsměchem všem pedagogům. Zavádí řadu nových povinností vůči učiteli, zavaluje ho další administrativou, ale z pohledu výše platu mu vůbec nic negarantuje. "

Miroslav Petráň, projektant, Pardubice: „Rozhodně ne. Je to pouze první důležitý krok k nápravě škod z minulého režimu. A inteligentní národ si nejlépe platí své učitele."