V zahrádce budou vysazeny keře, jež v čase kvetení dokonale prosytí vzduch svou vůní. Patří k nim časně kvetoucí zimolez Purpusův a kalina vonná, ale i kalina Carlesiova nebo až do léta rozkvétající meruzalka zlatá. A pustoryly, „české jasmíny".

„V zahrádce chceme představit také keře, které voní, i když nekvetou. Jedním z nich je sazaník květnatý, jehož dřevo, zvláště starších zasychajících větévek, voní silně po eukalyptové silici. Porostou tu i růže rezavé a vinné, jež rovněž voní, i pokud nekvetou. Na listech jim totiž vyrůstají žlázky se silicí vonící po jablkách. Za vlhkých letních podvečerů můžete mít poblíž pocit, že jste vešli do sklepa plného jablek," uvedl známý botanik Václav Větvička, jenž u zítřejšího založení zahrádky nebude chybět. Do stejné kategorie rostlin podle něj patří i „buchtovník" neboli zmarličník japonský, jenž udiví nosy návštěvníků na podzim. „Jeho zlatožluté listy zvolna opadávají a tlejí. V tu chvíli voní jako ty nejvoňavější maminčiny buchty, právě vytahované z trouby. Jeden už v arboretu máme, další snad přibude i do zmíněné zahrádky," doplňuje Václav Větvička.

Tradice vysazování nových dřevin zakořenila v léčebně zhruba před 10 lety a váže se ke Dni stromů a dřeva.

„Vysazením zahrádky vonných keřů a bylin vznikne ojedinělé místo parkové aromaterapie, jehož hlavním cílem je zpříjemnit pacientům a návštěvníkům Hamzovy léčebny posezení v parku," dodává ředitel léčebny Václav Volejník.

Čtvrteční akce začne ve 14 hodin úvodním slovem ředitele v konferenčním sále léčebny a po něm bude následovat přednáška Václava Větvičky a vlastní založení zahrádky. Na závěr bude od 17 hodin připravena též odborná poradna Václava Větvičky, na níž může každý dorazit se svými dotazy ze světa rostlin. 

POZVÁNKA: Zahrádka „Slečny Diorové"

Přijďte dne 17. října 2013 do Hamzova parku a arboreta v Luži – Košumberku a vysaďte s námi zcela výjimečný vonný koutek, zahrádku slečny Diorové.

Hamzův park a arboretum v Luži pod Košumberkem je nejen krásným přírodně krajinářským parkem a bohatou sbírkou dřevin, ale působí i léčebně, terapeuticky. Krásou stromů a keřů, příjemným prostředím, jehož mezoklima udržují právě živé stromy listnaté i jehličnaté, a také osvětovými, naučnými i rehabilitačními trasami. Navíc - proti někdejším disposicím zakladatele léčebny a parku dr. Hamzy, tu v průběhu času byly – a věříme, že i zase budou – vytvářena příjemná zákoutí, drobné sadovnické a zahradnické detaily, jakými jsou nedávno založené asijské nebo americké exposice (s asijskými nebo severoamerickými dřevinami), ba i takové detaily, jako je japonská zahrádka s vodní nádrží a klenutým mostkem - a od letošního roku i zákoutí s voňavými keři a bylinami. Pro ně jsme navrhli název „Zahrádka Miss Dior" či po našem „Zahrádka slečny Diorové". Jak dámy dobře vědí, parfém Miss Dior patřil svého času k nejlepším a „nejnosenějším" snad na celém světě.

Do zahrádky či koutku „slečny Diorové" pod Košumberkem chceme postupně vysadit řadu keřů, které dokážou v čase svého kvetení dokonale prosytit vzduch svou vůní. Patří k nim zejména časně kvetoucí zimolez Purpusův a kalina vonná, později třeba kalina Carlesiova případně až do léta někdy rozkvétající meruzalka zlatá a pustoryly, „české jasmíny".

V zahrádce chceme představit i keře, které voní, i když nekvetou. Jedním z nich je sazaník květnatý, jehož dřevo, zvláště starších zasychajících větévek, voní intensivně po eukalyptové silici. Druhým či spíše druhou je růže, která také voní, i když nekvete: růže rezavá či vinná. Na jejích listech vyrůstají drobné žlázky, obsahující silici intensivně vonící po jablkách. Zejména za vlhkých letních podvečerů je taková vůně nápadná: Můžete mít v té chvíli pocit, že jste vešli do sklepa plného jablek. Asi by sem patřil i „buchtovník", zmarličník japonský, který udiví nosy návštěvníků až na podzim. Jeho zlatožluté listy zvolna opadávají a začínají tlít. V té chvíli voní jako ty nejvoňavější maminčiny buchty, právě z trouby vytahované. Jeden už v arboretu máme, další možná přibude i do této zahrádky.

V podrostu, na osluněných místech bude pacienty i návštěvníky vítat nevelký soubor bylinek v čele s levandulí a meduňkou.
Základy „Zahrádky slečny Diorové" byly položeny dne 17. října 2013 výsadbou prvních keříků.

Zhruba před 10 lety se v léčebně pod Košumberkem stalo tradičním vysazovat u příležitosti Dne stromů a dřeva, tj. kolem 20. října, nové dřeviny z různých kontinentů. A samozřejmě ani v letošním roce tomu nebude jinak.

Vysazením „zahrádky" z vonných keřů a bylin vznikne zcela ojedinělá lokalita vonné parkové aromaterapie, jejímž hlavním cílem je zpříjemnit pacientům a návštěvníkům Hamzovy léčebny „posezení" v parku.

Nové rostliny posledních let jsou cíleně a tematicky vysazovány. Takto byla vysazena Novosvětská zahrada, Japonský koutek a v říjnu letošního roku to je již zmíněná „Zahrádka slečny Diorové". Koutek, osázený vonnými keři, fialkami, levandulí, mateřídouškou a jinými vonnými bylinami bude vysazen v místě, které si pacienti a turisté vybírali v rámci vyhlášené ankety.

V průběhu minulých deseti let byly v rámci Dne stromů a dřeva vysazeny cedry atlaské i libanonské, jedle ojíněná, balzámová a obrovská, korkovník amurský, břek duryňský, zeravinec alias hyba a mnoho dalších. Arboretum má poměrně bohatou kolekci bříz; v roce 2009, při Dnu lip, byly vysazeny lípa mongolská i lípa americká a další. V současné době je v arboretu evidováno celkem 1430 kusů jednotlivých stromů, z toho 166 druhů stromů a významných keřů. Ve zmíněném desetiletém období bylo vysazeno 202 jednotlivých stromů a keřů, z toho 67 nových druhů, doplňujících sbírkovou pestrost a hodnotu arboreta.

Třinácti hektarový areál Hamzova parku a arboreta se rozkládá v těsném sousedství hradu Košumberk v městečku Luže. Prostorná, pozvolně se svažující rovina mezi hradem a městečkem, bývala kdysi zcela otevřená a do konce 19. století dokonce nezalesněná a nezastavěná. Sem přišel na samém začátku 20. století vynikající lékař, humanista — i spisovatel dr. František Hamza. A tady také uskutečnil svou myšlenku zřídit v klimaticky vyhovujícím prostředí ozdravné zařízení ve volné přírodě a založil zde první ústav pro tuberkulózní a skrofulózní děti v Rakousko-Uhersku. Kolem roku 1907 začal MUDr. Hamza budovat dnešní pavilónovou léčebnu a od prvního desetiletí 20. století také vysazoval rozlehlý lesopark, možná v duchu přírodně krajinářských parků.

Svého času srovnal Václav Větvička dr. Hamzu se zakladatelem Průhonického parku Silva Taroukou. Zatímco Průhonický park byl prestižní záležitostí a měl možnosti výběru dřevin téměř neomezené, byl park pod Košumberkem odkázán v krátké době na výběr dostupných dřevin. Přesto se poměrně rychle podařilo vybudovat parkový objekt, který si nezadá s žádným proslulejším arboretem a to jak do sadových úprav a řešení prostoru, tak co do sortimentu dřevin.

Jana Zavřelová, Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé