Před volbami se všechny strany dnešní koalice trumfovaly v silných vyjádřeních, že daně zvyšovat prostě nebudou. Svůj slib sice zatím dodrželi, ale to jen na oko, oni totiž rovnou zavádí daně nové. A pro jistotu rovnou dvě. Jistě, nabízí se argument, že takovou situaci nikdo nemohl očekávat, a za těchto okolností nic jiného vládě vlastně nezbývalo. Jenomže to není pravda, protože možnost tu byla a my jsme na ni setrvale upozorňovali od jara.

Vláda měla zastropovat ceny energií u výrobců, nenechala by je tak vydělat rekordní a nepřiměřené zisky a ty by se jim teď nemusela pokoušet složitě sebrat. A prodejcům by zase nebylo nutné z peněz nás všech posílat miliardové kompenzace, protože draze nakoupené energie musejí prodávat o levněji. Důvod, proč koalice zvolila naprosto špatný a pro stát a občany nevýhodný mechanismus zastropování u prodejců, ten zná asi jen vláda a možná i někteří energo lobbisté.

Markéta Šichtářová
Ekonomika už klesá

Zavádění těchto daní navíc provází jen těžko očekávaný chaos a bezradnost ekonomických ministrů, včele s ministrem financí Stanjurou. Jde konkrétně o daň z neočekávaných zisků, pro lepší přehlednost ji nazvěme třeba „daň 1“, a odvod z nadměrných příjmů u energetického zákona, tomu říkejme „daň 2“.

Daň 1 bude fungovat jako 60% daň vypočítávána ze zisku firem podnikajících odvětvích energetiky, bankovnictví, petrochemie, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu pohonných hmot. Daň 2 se bude vztahovat jen na elektřinu vyrobenou od konce letošního roku do konce příštího roku a bude ji tvořit 90 % z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou.

Alena Schillerová
je předsedkyní poslaneckého klubu hnutí ANO a stínovou ministryní financí

Ale postupně. Dějství první. Nejdříve Poslanecká sněmovna přijala daň z neočekávaných zisků, naší daň 1. Přestože šlo o zcela novou daň, nad kterou kroutila hlavou i většina ekonomů, ekonomický poradce premiéra ji označil za paskvil, tak ji ministr Stanjura předložil jen jako pozměňovací návrh k projednávanému daňovému balíčku. Pro většinu lidí malichernost a neznatelný detail, v praxi to ale znamenalo, že byla vynechána téměř veškerá diskuse. Shoda na základních parametrech nebyla navíc ani uvnitř koalice, a tak se stalo, že zatímco část představitelů vlády řekla, že daň 1 bude platit už pro rok 2022, ministr financí to následně popřel a účinnost oznámil od roku 2023. Tato neshoda způsobila paniku na pražské burze a pád cen akcií o desítky miliard korun. Navíc nebylo ani jasné jaké budou limity pro zdanění firem.

To, že se v kuloárech diskutuje, že tento limit byl pro banky ve finále vytvořený tak, aby nedocházelo k zdanění bank, u kterých strany pětikoalice mají půjčené peníze, o tom já raději ani nechci diskutovat. To, co však dnes zcela jistě víme je, že tato daň je vysoce selektivní a z nějakého důvodu zdaňuje některé subjekty a některé subjekty nechává bez povšimnutí. I další nastavení daně bylo nejasné, a vzhledem k tomu, že neexistovala ani žádná analýza dopadů do rozpočtu, bylo jasné, že výnos 85 miliard určil Zbyněk Stanjura nejspíše pohledem z okna. Že je to nereálné, to byla ostatně hlavní výtka nejen opozice, ale i většiny ekonomů.

Jan Štern
Tak dlouho se chodí se Džbánem pro vodu…

Naprosto pokoutně také ministr financí vyškrtl kraje a obce, které měly být příjemci části výnosů. Jedná se totiž o takzvanou sdílenou daň a jako taková by měla rozdělována na základě rozpočtového určení daní. Kraje a obce mají v souvislosti s energetickou krizí eneromě zvýšené výdaje, to ony provozují nemocnice, školy a školky, sociální zařízení a další provozy, kde výdaje ohromně vzrostly. Jsou sice nezpochybnitelně v první linii, vláda je ale přesto hodila přes palubu

Ale pokračujeme v příběhu o neschopnosti dua Stanjura Síkela. Dějství druhé. Tentokrát odvod z nadměrných příjmů v rámci energetického zákona. Naše daň 2. Prvním problémem byl, už jako obvykle samotný proces projednávání. Vláda ho předložila v legislativní nouzi, ale k tomu nebyly splněny požadavky, které jsou dány zákonem. Koalice má ale 108 hlasů, takže si odhlasovala, že je vše v pořádku. Jak prosté.

Zdroj: Deník

Navíc, a to mě jako bývalou ministryni financí také mimořádně znepokojuje, čísla obou příslušných ministrů se zásadně liší. Ministr financí Stanjura podle návrhu rozpočtu očekává, že se z „daně 1“ vybere 85 mld. a z „daně 2“ 15 mld. Kč. Naopak ministr Síkela očekává inkaso „daně 1“ 45 mld. Kč a „daně 2“ ve výši 80 mld. Jak je možné, že se oba ministři ve svých odhadech tak liší? Jediné vysvětlení je, že to celé je na vodě.

Romana Szuťányi Advokátka ROWAN LEGAL.
Pravidla pro práci doma

A teď to zásadní. Souběhem těchto daní se dost možná dostáváme do potenciální kolize s českou Ústavou, ale i právem Evropské unie. Zcela zjevně se totiž jedná o dvojí zdanění a tyto daně dopadají na jedno odvětví a můžou mít potenciálně takzvaný rdousící efekt na odvětví. Může se tak klidně stát, že Ústavní soud řekne, že něco takového možné není a jjá pak budu velmi zvědava, jak ministr financí bude ty očekávané příjmy nahrazovat.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.