Je to krok, o němž se mluví již dlouho. Miroslav Kalousek se dokonce kvůli němu rozhodl za rok nekandidovat. Podle něj je totiž podmínkou úspěchu (čti porážky hnutí ANO) středopravicových stran spojenectví. Aby ho hned v počátku nenarušila osobní rivalita, sám ustoupil do pozadí. Jeho strategie nyní nese ovoce.

První antibabišovská formace je na světě. Bude muset získat aspoň patnáct procent voličů, což není nereálné. Otázka zní, co si s těmi hlasy počne.

Daleko důležitější totiž je druhá polovina Kalouskova plánu, jímž je prolnutí Pirátů a STAN. To by mohlo přinést až 25 procent hlasů. Jenže zatímco lídři Ivan Bartoš a Vít Rakušan jsou koaliční spolupráci nakloněni, členská základna Pirátů je rozpolcená. Jejich celostátní fórum o ní bude hlasovat v listopadu a teprve pak bude zřejmé, zda je Andrej Babiš ve skutečném ohrožení, či nikoliv.

Není to však jediný trabl, jímž se šéf hnutí ANO musí zabývat. Jeho vládní partner - ČSSD - se v posledních dnech chová, jako by měl nakročeno ven z kabinetu. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček rezolutně požadoval odchod ministra zdravotnictví Romana Prymuly. Místopředseda Michal Šmarda si myslí, že by vláda měla požádat sněmovnu o důvěru a do třetice vicepremiér Hamáček podal opoziční pozměňovací návrh ke zrušení superhrubé mzdy.

Babiš si přeje daň z příjmu snížit na 15 procent, poslanec Hamáček na 19. To je rozkol, který nesvědčí o idylické vládní atmosféře. ČSSD se nejpozději na lednovém sjezdu bude muset rozhodnout, kam chce patřit, zda k Babišovi, nebo k Bartošovi. Když nebude čitelná, voliči ji nechají stát před branami Poslanecké sněmovny.