V pohraničí se slaví. Poláci musí okamžitě ukončit těžbu na hnědouhelném dole Turów nedaleko českých a německých hranic. Dnes o tom rozhodl Soudní dvůr EU. Proti jeho rozhodnutí se nedá odvolat. Otázkou zůstává, kdo v tomto klimatickém sporu dvou států a dvou přístupů, prohrává? Češi slaví prozatimní vítězství. To by mělo ochránit zdroje pitné vody místních obyvatel a přispět k tomu, že se nebude zhoršovat životní prostředí v okolí dolu. Poláci mlčí. Tedy mlčí zatím polská vláda a vedení polostátní energetické firmy PGE, která důl Turów společně s přilehlou elektrárnou vlastní. Pravděpodobně zpracovávají šok, který jim rozhodnutí evropského soudu způsobilo.

Podle toho, že společnost před měsícem dostala novou licenci na těžbu hnědého uhlí až do roku 2044 a minulý týden spustila nový blok elektrárny Turówského komplexu, to vypadá, že na podobný verdikt nebyli připraveni. Ještě větší šok to však pravděpodobně byl pro zaměstnance a obyvatelé Bogatynie, jejichž živobytí je na provozu dolu a elektrárny závislé. Dá se tak předpokládat, že napětí v regionu poroste. Už nyní některé ekologické organizace upozorňují na to, že zaměstnanci by neměli být ti, co budou potrestání za nezodpovědné chování vlády a firmy PGE, která o utlumení těžby odmítala diskutovat. Zatím to ale vypadá, že právě lidé z Bogaytnie budou ti, co na tom nejvíce prodělají. Nedávno totiž bylo rozhodnuto, že kvůli plánům PGE a polského Ministerstva klimatu těžit v dole až do roku 2044, nebude moci celý region okolo dolu čerpat peníze z evropského fondu Spravedlivé transformace. Právě evropské peníze ale měly místním pomoci, aby neztratili příjmy a dostali potřebnou podporu při hledání nových pracovních příležitostí. Současná situace tak ukáže, jestli loajalita zaměstnanců dolu a elektrárny v Turówě vůči jejich zaměstnavateli, byla na místě. Byli to totiž oni, kteří se stali hlavním argumentem polské strany při vyjednávání s EU a odmítáním zodpovědnosti za negativní vlivy těžby fosilních paliv na životní prostředí.

Lidé v českém pohraničí jsou na druhou stranu jasnými vítězi. Byli to totiž právě obyvatelé malých vesnic a osad nedaleko dolu, kteří neustoupili a několik let poctivě tlačili na samosprávy a českou vládu, aby se jich zastaly a ochránily jejich domovy.