Současné trápení STANu by lidi nemuselo zajímat, strany jsou přece pro straníky. Jenže je to hezký příklad pro studii o vztahu politiky a morálky. Závěr prozradíme dopředu: Žádný není.

První kapitola: Vzorní skauti se vybarvují. Pánové Jan Farský, Stanislav Polčák a Petr Gazdík se snažili budit dojem až úzkostlivě čestných mužů, zocelených mládežnickými organizacemi. V průběhu několika měsíců se ukázalo, že první dva si chtěli přilepšit na úkor státu a lidí. A třetí se zas až nepochopitelně bratří s Krejčířovým mužem. Volič je otřesen skoro stejně, jako když přišel na to, že Petr Nečas, vydávající se za konzervativního katolíka, vyvádí na předsednictvu vlády s milenkou.

Kateřina Perknerová
Jednotka rozkladu? Jeden Redl

Druhá kapitola: Kdo všechno přes palubu? Má odstoupit ten, kdo je veden v poutech? Hlubuček odstoupil, Rath dříve ne, ve vazbě dostával i poslanecké diety. Má se poroučet stíhaný, obviněný, souzený? Andreje Babiše čeká soud a bez uzardění spílá Vítu Rakušanovi do vůdců organizované skupiny.

A tento Rakušan. Je zodpovědný za to, že se jeho nejbližší spolupracovníci stýkali s podezřelým šíbrem? Má taky jít, chce-li být „kulturnější“ než Babiš? A co říci na Polčáka? Ten jako úlitbu pozastavil své členství ve STAN, kam platí příspěvky. A podržel si křeslo v europarlamentu, k němuž se váže pohádkový plat.

Ale když neodstoupí Andrej Babiš nebo takový Boris Johnson, pořádající pokrytecké covidové party v Londýně, proč by měl vůbec nějaký politik házet flintu do žita?

Martin Komárek.
Policie v akci. Divák v klidu

Kapitola třetí: Věřit politikům, co slibují, co říkají či jak se tváří, je pošetilé. Jsou to lidé, jejichž profesí je shánět hlasy a pro to udělají úplně všechno. Věřili byste cesťákovi, kdyby hlásal morálku? Přece však možná nějaká spravedlnost v politice je: STAN ukradl Pirátům místa ve sněmovně, teď ho osud trestá.