Starostové a hejtmani udrželi i přes propad ekonomiky finance územních samospráv, tedy obcí (včetně měst, statutárních měst atd.) a krajů, na uzdě. Zatímco centrální rozpočet loni vykázal schodek přes 367 miliard korun, což je zdaleka nejvíce v dějinách samostatné České republiky, územním samosprávám se podařilo i v krizovém roce udržet kladné saldo – už podeváté v řadě. K celkovému přebytku bezmála 153 miliard korun za roky 2016 až 2019 přidaly obce a kraje dalších 14,5 miliardy a jako obvykle tak znovu přispěly k lepšímu výsledku veřejných institucí.

Ombudsman pro lidská práva Stanislav Křeček
Je to advokát a ne zloděj

Kromě odpovědného hospodaření loni obcím pomohl také mimořádný příspěvek od státu ve výši 1 250 korun na osobu. Ten obdržely jako náhradu za propad daňových příjmů s ohledem na vyplácení státní pomoci podnikatelům a živnostníkům v období koronavirové pandemie. I bez tohoto příspěvku, jenž celkem činil 13,4 miliardy korun, by však územní samosprávy dosáhly přebytku.

Zdroj: Deník

Úroveň zadlužení obcí a krajů je nadále velmi nízká a nepředstavuje riziko pro celkové zadlužování státu. Přestože se celkový dluh územních samosprávných celků loni zvýšil o zhruba 2,5 miliardy korun na 86,8 miliardy, je stále nižší než v roce 2016. Jeho podíl na celkovém českém dluhu, který už překročil 2,1 bilionu korun navíc činí pouhá 4 procenta.

Přínos udržitelného hospodaření územních samosprávných celků pro celou českou ekonomiku je patrný na první pohled. Díky tomu, že se obcím a krajům daří držet jejich rozpočty pod kontrolou, mohou si dovolit investovat. Loni se i přes nepříznivé vnější podmínky jejich investiční aktivita mírně zvýšila a stabilizovala se poblíž hodnoty průměru za období 2011-2020.

Pavel Kopecký
Slovenské národní povstání a Češi

Eva Zamrazilová
je předsedkyně Národní rozpočtové rady

Při mimořádném tempu zadlužování, jaké nyní vykazuje státní rozpočet – po Kypru bylo Česko v prvním čtvrtletí druhé nejhorší v celé EU – se však bohužel nedá očekávat, že by se obce a kraje dokázaly dlouhodobě zcela vyhnout dopadům neodpovědné centrální fiskální politiky. Pokud stát nepřistoupí k smysluplné konsolidaci veřejných financí, dopadnou vynucené škrty v budoucnu i na ty územní samosprávy, které dosud hospodařily na výbornou.

Kvůli hospodaření centrální vlády totiž celý stát míří k dluhové brzdě, na kterou pravděpodobně narazíme kolem roku 2026 a která by přinesla i povinnost obcím a krajům schválit své rozpočty na následující rok jako vyrovnané. To může bezprostředně znamenat nejen omezení veřejných služeb, ale i zastavení investic.

Michal Macenauer
Pořiďme si tepelná čerpadla

Mnohé z obcí ostatně mluví o odkládání realizace smysluplných projektů už nyní. Mezi důvody zmiňují především nejistotu ohledně budoucího vývoje. Pokud by skutečně k plošnému omezování investičních plánů obcí a krajů došlo, důsledky by byly patrné po celé republice. A první na ráně by byli lokální podnikatelé, živnostníci a lidé, kteří v dosud odpovědně hospodařících obcích žijí.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.