Život se ani v době války na Ukrajině nezastavil a politici musejí mít na paměti i jiné úkoly. Do jednoho z nejpotřebnějších se v pondělí pustil ministr školství Petr Gazdík (STAN). Respektive posunul dál to, co načal jeho předchůdce a autoři Strategie vzdělávací politiky 2030+.

Ilustrační snímek
Revoluce v českém školství. Do sedmi let se bude učit jinak, plánuje Gazdík

Nechme termíny stranou a řekněme, že na konci veškerého úsilí má být škola, kam chodí dětii učitelé rádi. To je v podstatě revoluce, protože právě tento záměr se v tuzemsku nedaří naplňovat. Děti se většinou učí postaru, kantoři na ně hrnou kupy vzorců, definic a dat, zatímco o vztazích mezi jevy a souvislostech lidského konání se dovídají málo.

Odstartovaná revize rámcových vzdělávacích programů by měla přispět k tomu, aby z devátých tříd vycházeli žáci s nezbytnými kompetencemi a bystří ve třech gramotnostech, tedy čtenářské, pisatelské a matematické.

Kateřina Perknerová
Když zrušíme Nohavicovi koncert, máme splněno?

Každý by měl na slušné úrovni zvládnout jádrové učivo a podle individuálních schopností i to rozvíjející. Veškeré nástroje a metody, jež k tomu přispějí, budou vítány.

Troufám si tvrdit, že pokud se Gazdíkův plán naplní, bude to jedna z nejzásadnějších věcí od listopadu 1989.