Nadále zapíral: „Trvám na tom, že manželka odešla z bytu živa a zdráva za kamarádkou. Přece nepřiznám něco, co jsem neudělal. Uznávám, že řadu věcí vysvětlit nedokážu. Krev v bytě a v mém autě, na mé pistoli… Já nevím, jak se tam mohla dostat!“

Teprve koncem srpna 1990 Borovec obrátil. Přesně řečeno předal své obhájkyni písemné prohlášení, ve kterém popsal celý průběh události.

Výstřel pouze z legrace?

„Ukládal jsem služební zbraň do nočního stolku. Je teď zlá doba pro policii, taky jsem dostal pár výhrůžných anonymů. Měl jsem proto zbraň odjištěnou, připravenou ke střelbě, tedy s devátým nábojem v hlavni. V legraci jsem namířil na ženu pistoli a řekl jsem: Tak co, Borovcová, máš peníze, nebo nemáš? Vtom vyšel výstřel, sám nevím, jak se to mohlo stát. Nepřiznal jsem se kvůli tomu, že jsem měl strach, co se mnou bude. Ale už to nemůžu vydržet! Ta hloupá sranda mě bude mrzet po celý život!“

Poslední odstavce výpovědi byly protkány větou: „Nebudete mi asi věřit…“ Borovec se nemýlil. Vyšetřovací pokusy totiž jednoznačně potvrdily, že smrtelná střela nemohla vyjít v úhlu, který by odpovídal náhodnému zamíření „v legraci“. S tím korespondoval i nález soudních lékařů, podle kterých ústí pistole prakticky naléhalo na kůži levé spánkové krajiny zavražděné ženy. Ani tentokrát tedy Borovec nemluvil pravdu!

Proč diletantská vražda!

Jak si vysvětlit, že policista, který dík svému povolání může vědět o vyšetřování trestné činnosti mnohem víc než laik, provede tak diletantskou vraždu? Například Borovec odvezl mrtvolu své manželky - která údajně odešla na návštěvu - do řepkového pole neobutou… Přitom při objasňování trestné činnosti patřil mezi nejlepší!?

Určitou odpověď bychom našli v osobním Borovcově hodnocení: „Ano, jsem sebevědomý. Vždycky se mi všechno dařilo, vždycky jsem dosáhl, co jsem chtěl. Byl jsem dobrý a měl jsem štěstí. Až teď mě opustilo.“

Tohoto povahového rysu si všiml i forenzní psycholog: „Nadměrné sebevědomí – spojené s povahovou nevyvážeností, zbrklostí, agresivitou a nedostatkem prozíravosti – mohlo potlačit opatrnost.“

V první instanci byl Borovec shledán vinným z ublížení na zdraví s následkem smrti a odsouzen na 4,5 roku odnětí svobody. Šťastná hvězda opět vysvitla? Kdepak, posléze odsoudili příliš sebevědomého mladého muže za vraždu - a to na 12,5 roku vězení!

Dokončení z pondělí 27. srpna.

Viktorín Šulc