Psala ho Monika, podle písma v očividném psychickém napětí. Z obsahu vyplynulo, že holčička je v moci jakéhosi Zorana. Text končil: „Babičko, pomož mi, když nemaj rozum R. (rodina bývalé Bayerovy družky), tak doufám, že ho budete mít Vy.“

Podezření, že ve zmizení dítěte má prsty jeho strýc, zesílilo, když se u Bayera našel další dopis. S tím přechozím měl podobný obsah a stejné obraty: „Když nemaj rozum R… Dáváme vám tři dny, aby se Zdena vrátila k bývalému. Tři dny a konec! Váš popravčí.“

Odvolané doznání: malá komplikace

17. ledna se Bayer přiznal policistům, že Moniku zabil. Zavedl je ke kůlně domu, kde bydlel. Ve vyřazené lednici, v pytli a povlečení leželo nahé tělíčko.
Podle soudních lékařů vrah nejpve dítěti zatlačil hluboko do úst roubík a kolem krku utáhl provaz. Pak obtočil Monice přes ústa samolepící pásku. Smrt bohužel nenastala okamžitě, dítě po řadu minut trpělo…

Za pár dní Bayer doznání odvolal, ale kriminalisté shromáždili dost nepříjemných otázek i důkazů o jeho vině.

Jak mohl Bayer vědět, že se mrtvolka nalézá v kůlně, od které měl klíče pouze on? Jak vysvětlit, že v kamnech jeho bytu se našly část spálené školní aktovky a potřeb? Čím si vysvětlit, že povlečení, ve kterém tělo leželo, patří Bayerovi? Je snad náhoda, že několik dětí ho vidělo osudné ráno před školou?
Z výpovědi matky obviněného dokonce vyplynulo, že 16. ledna dopoledne - to se ještě o zmizení dítěte nevědělo - přinesla synovi vyprané prádlo. Syn ji nechtěl pustit dál do bytu, uvnitř hrála nahlas televize… Je velmi pravděpodobné, že dívenka tou dobou uvnitř umírala a zvuk televize měl přehlušit její chropot!
Vladimír Bayer sám přispěl ke svému usvědčení. Napsal totiž ještě další dva dopisy. První měl být dílem jeho bratra, který se k vraždě doznal pod tíhou svědomí. Druhý byl adresován soudkyni. Podepsaný Zorro Neporažený, jinak také Zoran Mirga, uvedl, že Moniku zavraždil on, dále vyhrožoval teroristickými činy, pokud se neprávem žalářovaný Bayer nedostane na svobodu.

Expertíza mluvila zcela jasně

Podle expertky na ruční písmo a jazykovou expertízu byl autorem obou dopisů Vladimír Bayer, chytračící přesně na úrovni svého IQ 82.
Mladík byl ale nepoučitelný: v průběhu přípravného řízení napsal další dopis, tentokrát jako svoje matka požádal prezidenta republiky o synovo omilostnění…

Soud měl dost důkazů, aby brutálního zabijáka, s neschopností sebemenší morální reflexe, poslal do vězení na doživotí.

Viktorín Šulc