Jako na dlani vidíme, že Jaroslav a Dana Stodolovi usmrtili dva svoje bezprostřední sousedy, třetí oběť bydlela přes silnici. Smrt Stanislava Šandy simulovali pachatelé jako přirozené úmrtí, po kterém v domě vypukl požár, kauza Josefa Maliny se odehrála jako „hra na oběšence“, tedy sebevražda.
Růžena Skohoutilová zas na několik měsíců zmizela, náhodně ji objevili příbuzní při práci na pozemku - uškrcenou a zakopanou do tajného hrobu.
Akční rádius Stodolových se logicky nesoustředil jen na Slavošov. Dvojnásobná smrt manželů Antonína a Marie Králových se odehrála koncem července 2002 v Měchonicích, vzdálených od Slavošova jen pár kilometrů.

Manžele Královy viděli sousedé naposledy 28. 7. O dva dny později je našli příbuzní v jejich domku mrtvé. 62letá paní ležela na gauči v kuchyni, kde silně zapáchal plyn a všechny hořáky „běžely“ naplno, o čtyři roky starší manžel spočíval bez známek života na posteli v ložnici.

Dobrovolné smrti nikdo nevěřil

Jejich smrt byla pro okolí nepochopitelná. Manželé si poklidně žili v rodinném domku, vesnické usedlosti, kterou si na stáří koupili.
Jejich dobrovolnému odchodu z tohoto světa nemohl a nechtěl nikdo z vesnice uvěřit. Pár stop v bytě - např. nedopalky cigaret v nekuřácké rodině, uříznutý a zmizelý kabel k lampičce na nočním stolku, nebo pracovní boty jinak úzkostlivě čistotného Krále v ložnici - nasvědčovalo podezřelé přítomnosti kohosi cizího.

Jak se později ukázalo, Stodola odpravil oba chudáky škrcením, přesně řečeno utahováním kabelu kolem krku: „Seděl jsem v kuchyni, ten pán byl spoutaný, já jsem otálel s jeho zabitím. Dana mezitím hlídala vedle jeho svázanou manželku. Dana pak ale nahlídla do kuchyně a dala mi pohledem najevo, že to musím udělat. Neměli jsme masky, nemohli jsme je nechat žít, i když nám vydali peníze.“

Nicméně pitvající lékaři si žádných podezřelých známek na těle obětí nevšimli a uzavřeli případ jako smrtelný otok mozku z nedostatku kyslíku při otravě uvolňovaným plynem.

Modus operandi zůstal tedy při všech čtyřech vraždách stejný: vytypovaná oběť byla starší, někdy už nemocný a v podstatě bezmocný člověk, který nemohl čelit agresi pachatelů.

Po vraždě následovala manipulace se stopami. Stodolovým jejich finty stále procházely - a mělo být hůř!

Za mozek a ruceje nelze označovat

Občas se objeví názor, že Jaroslav představoval „ruce“ a Dana „mozek“. „Je sice fakt, že Stodola jako muž dělal částečně tu těžší práci, také že Stodolová měla vyšší IQ, ale dělit je na ruce a na mozek je příliš zjednodušující,“ namítá forenzní psycholožka PhDr. Jitka Skramuská.

Její slova potvrzuje i vražda Marie Čondlové v Kardašově Řečici. Tu spáchala Dana Stodolová sama - a jako žena pachatelka postupovala vůči oběti vskutku s mimořádnou brutalitou!

Pokračování v pátek 5. října.

Viktorín Šulc