Téměř každá třetí škola v Česku je malotřídní. Vychází to z dat ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Právě ministerstvo malotřídní školu definuje jako základní školu, kde na 1. stupni probíhá v běžné třídě společně výuka žáků různých ročníků. Takové školy poskytují vzdělávání pro všechny žáky, včetně těch s nadáním či speciálními potřebami. Oproti klasickým základním školám se vzdělání v nich příliš neliší, žáci malotřídek se řídí stejným rámcovým vzdělávacím programem, mají totožné výstupy obsahu i rozsahu učiva. Rozdílná je především organizace výuky.

Podle mluvčí ministerstva školství Terezy Fojtové mezi lety 2011 a 2023 docházelo při zvyšujícím se počtu základních škol i jejich žáků naopak postupně ubývalo málotřídních škol. Aktuálně jich v Česku funguje 1294, v roce 2011 to bylo 1478. Nejvíce malotřídek, a to téměř 160, vzdělává děti ve Středočeském kraji. „U žáků vzdělávaných v málotřídkách pozorujeme pokles z téměř 109 tisíc v roce 2011 na aktuálních zhruba 72 tisíc, přičemž celkový počet žáků se naopak zvýšil z původních necelých osmi set tisíc na aktuální více než milion,“ okomentovala Fojtová.

Úbytek malotřídních škol i žáků dle ní souvisí například se stěhováním obyvatel do velkých měst a jejich okolí. „Také rodiče, kteří bydlí v malých obcích a pracují ve městech, si často berou děti „s sebou“ cestou do práce a umisťují je do větších škol. Dalším důvodem ubývání malotřídních škol může být spojování několika menších zařízení do větších organizačních celků,“ dovysvětlila Fojtová.

Drtivá většina českých malotřídek má pouze dvě třídy, kde se vzdělávají žáci různých ročníků. Necelých 350 jich pak spojuje všechny žáky do třídy jedné a pouze ve čtyřiceti malotřídkách jsou žáci rozděleni do tří a více tříd. Malý počet žáků jde ruku v ruce i s nízkým počtem zaměstnanců. „Naše škola podle mě bojovala s nedostatkem personálu, a když byl nějaký učitel špatný, bylo to mnohem víc znát,“ popsal bývalý žák malotřídní školy Tomáš z Královéhradeckého kraje, který si přál zůstat anonymní, redakce však jeho totožnost zná.

„Malotřídka podle mě může poskytnout skvělé zázemí, přírodu a podporu dětem. Bohužel však pouze za předpokladu, že v ní je zapojen dostatek schopných učitelů a vedení školy tomu nestojí v cestě, což například na mojí základní škole nebylo,“ komentoval mladý muž, který nyní svoji studijní píli, nadání a snahu ukazuje při studiu na jedné z nejprestižnějších vysokých škol v⁠⁠⁠⁠⁠ britské Cambridgi.

Malotřídky ve strachu

Loni před letními prázdninami ministr školství Mikuláš Bek hovořil o budoucím nutném slučování škol, a do tématu zahrnul také malotřídky.

„Potřebujeme řešit problém kritické velikosti škol. Udělali jsme významné závazky směrem k platům učitelů. Jsou zcela neudržitelné v tomto systému nehospodárného roztříštěného provozování mnoha škol,“ uvedl. Míst, kde jsou malotřídky nezbytné, se rušení týkat nemělo a nemá, současně je dle něj však integrace škol do větších celků nevyhnutelná.

S chystaným záměrem redukovat počet malotřídek v Česku nesouhlasilo mnoho jejich ředitelů a ředitelek. Spojili se a podepsali pod Výzvu málotřídních škol 3.0 iniciovanou ředitelem základní školy v Branticích na Bruntálsku Adamem Šimůnkem.

Podobnou výzvu malotřídek Šimůnek s kolegy organizoval už v covidovém období, kdy žáci nové vědomosti získávali prostřednictvím online výuky ve svých domovech. Upozorňoval přitom na nízkou efektivitu způsobenou několika faktory –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od nízkého počtu žáků až po absenci koordinátorů pro informační a komunikační technologie.

Pod tuto výzvu se kromě více než 680 zapojených malotřídních škol podepsala také například Asociace ředitelů základních škol České republiky, Pedagogická komora, Svaz měst a obcí České republiky nebo někteří poslanci a senátoři.

Podle Učitelské platformy malotřídky i v nynější době čelí nejistotám, hlavně v dalším financování. Nemohou se například účastnit dohodovacího řízení, které umožňuje školám získat dodatečné peníze. Školy mají méně zaměstnanců, a i malé škrty ve financování mohou vést k neudržení důležitých pozic. Navíc jsou pod tlakem, aby vykrývaly chybějící finance z prostředků určených na platy učitelů.