Zdejší sady nabízejí bezpočet romantických zákoutí i výhledů na stověžatou metropoli. Ze svého piedestalu tu na milence navíc dohlíží jeden z těch nejpovolanějších – básník Karel Hynek Mácha.

Hrátky na indiány

Dnes už by asi málokdo hádal, že zde kdysi dávno stávaly lomy. Přes tři sta metrů vysoký kopec je totiž hornatý a kamenitý. Koneckonců proto dostal i své jméno. Odvozené je z latinského slova „petrus“, tedy skála. „Je zde místo, kde je spousta pískovcových skal,“ připomíná režisér a muzikant Adam Vopička. „S kamarády jsme si sem chodili hrát na indiány,“ dodává.

Letenské sady jsou vhodné pro všechny věkové kategorie.
Letenské sady: víno i demonstrace

Rozsáhlé lesy na úbočích nahradily již ve středověku vinice. Dnes se zde nachází Seminářská zahrada a zahrada Nebozízek. „Území první z nich získal v 17. století řád bosých karmelitánů,“ dozvídáme se od publicistky Boženy Pacákové-Hošťálkové. „Veřejnosti byla zpřístupněna až roku 1930,“ dodává. Projít se volně sady na Nebozízku mohli lidé výrazně dříve. Praha pozemky koupila roku 1822. Na park je přeměnil František Thomayer, bratr lékaře Josefa Thomayera. O dvacet let později byly zahrady otevřeny veřejnosti.

Pohled na Říp i Brdy

Na milence je možné na Petříně často narazit také v průchodech někdejších hradeb. Jde o pozůstatky Hladové zdi, kterou v letech 1360 až 1362 nechal postavit císař Karel IV. V minulosti se jí říkalo také Zubatá nebo Chlebová. Do současnosti se z ní dochovalo zhruba 1200 metrů hradeb a průchodů.

Rozsáhlé travnaté plochy v Riegrových sadech.
Riegrovy sady: kdysi v nich byly lázně i divadlo

Na vrcholku se pak tyčí neodmyslitelný symbol kopce. Je jím Petřínská rozhledna. Postavena byla v rámci Jubilejní zemské výstavy roku 1891 jako volná kopie Eiffelovy věže. Je vysoká 63,5 metru a na vrchol vede 299 schodů. Pokud je příznivé počasí, lze odtud spatřit horu Říp nebo Brdy. 

Skryté poklady

V zahradě U Rozhledny pak stojí bludiště s dioramatem boje Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. „Petřín zná v Praze asi každý, ale většina zná buď tu část dole, nebo naopak nahoře. Petřín má ale spoustu míst, kam moc lidí nechodí,“ říká Vopička.

V zahradě Kinských lze narazit například na umělý vodopád s jezírkem Herkules nebo na boží muka s hranolovými slunečními hodinami. V sadech zase na hrušeň, jež údajně pamatuje spisovatele Jana Nerudu.

Pražští radní schválili stavbu veřejných záchodů a zázemí pro zahradníky na Petříně, proti němuž protestují občané.
Nové záchody na Petříně zatím nebudou. Zvítězil „hlas lidu“