Reportér za volantem. Kurýrem na jeden den

Zdroj: DeníkStačil tip od známého, poté jeden rychlý telefon s tím, že smlouvu podepíšeme až na místě, a nástup hned v sobotu v šest ráno na parkovišti v Pardubicích na Cihelně. Vlastním autem. Abych nedělal firmě ostudu, zajel jsem den před tím se svou krátkou Fabií aspoň do myčky a vyndal zadní sedačky, abych měl v kufru dost místa.

Udělej si itinerář

Na místě už panuje mumraj. Instrukce od šéfové začátečníkům, jako jsem já, a z nákladní Avie začínáme na parkoviště vykládat zásilky. Vše možné od maličkých krabiček přes neforemná balení, u kterých bylo rébusem hádat, co skrývají, až po balíky velikosti televize. Každý obdrží dodejky s kódy zboží a adresátem. Dostal jsem rajón na pomezí Chrudimska, Havlíčkobrodska a Kutnohorska. Celkem 21 adres. Jsem nováček, mí ostřílení kolegové mají v součtu i přes třicet míst. Celkem 12 kurýrů během dneška obslouží celé východní Čechy. Vyvoláváním jednotlivých zásilek si řidiči rozdělují zboží, skládají ho do kufrů a odškrtávají v papírech.

Krizové plány museli vytvořit ze dne na den. Komunikace státu byla chaotická

„Udělejte si nejdřív itinerář cesty a zásilky si do auta narovnejte podle toho, budete to mít pak jednodušší,“ poradil mi asi 35letý kolega jménem Honza. Nepletl se, jak jsem později ocenil.

Nedostupný muž

A jede se. Vynulovat tachometr, firma vedle paušálu za každou doručenou zásilku vekoryse proplácí i benzín. Jak se ukázalo, byl to minimálně stejný zdroj příjmu. Jen se modlit, aby všichni adresáti byli doma. Systém je motivační, za každou nepředanou zásilku se strhává velká část odměny.

Měl jsem nakonec štěstí. Telefon jsem ale za volantem držel skoro pořád na uchu, bez hands free si kurýři hodně koledují o pokutu. Nejdůležitější bylo umění tak akorát, se zhruba hodinovým předstihem, kontaktovat příslušné adresáty a dobře zvolit trasu. Ne úplně se mi to dařilo. Ale nakonec jsem všude uspěl napoprvé. Až na jednoho muže v Uhlířských Janovicích, kterému údajně nešel zvonek a byl nedostupný i na telefonu, já kvůli němu musel překopat zbytek trasy a 20 kilometrů se k němu vracet.

E-shopy prodávají ostošest. Přesto i u nich buďte obezřetní

Celkem dnes najeto 289 kilometrů, žaludek mám na vodě z baget a kafí z benzínek, domů se vracím až v šest večer a pořádně unavený. Z ustavičného telefonování a očí vykoukaných při řízení. Není to jednoduchý job. Druhý den bych do toho znovu nešel. Potřeboval jsem dvoudenní přestávku.