Výtvarná soutěž KOLOBĚH VODY, kterou jsme při příležitosti Světového dne vody vyhlásili spolu se Spolkem přátel Hamzova parku a arboreta a Místní akční skupinou Skutečsko, Košumbersko, Chrastecko v listopadu 2023 je uzavřena.

Radost z tvoření předčila očekávání. Poděkování za profesionální přístup k dané problematice tak patří MŠ v Luži, Chrasti a přípravné třídě MŠ při ZŠ v Luži, Speciální základní škole, mateřské škole a praktické škole ve Skutči.

Když řekneme voda, každý z nás si představí něco jiného. Víme, že voda umožňuje existenci života a je velmi důležitou kapalinou, která je všude kolem nás. V podobě potoků řek, jezer, moří a oceánů pokrývá vice než 70% zemského povrchu. Je obsažena v ovzduší, pod zemským povrchem, v tělech rostlin, živočichů a i lidské tělo obsahuje zhruba 65 % vody.

Většinou si ale neuvědomujeme, že nová voda se v přírodě netvoří. Spadne voda na Zemi v podobě deště, sněhu nebo ledu a dostává se tak znovu do oběhu, kterému říkáme koloběh vody v přírodě.

A právě tento cyklus byl předmětnou ideou k vytvoření výtvarných děl, které již zmíněný koloběh vody znázornily. Ve Venkovní učebně přírodopisu se sešly vskutku nádherně a důmyslně propracované makety velkého oběhu vody v přírodě. A tak si 22. března, stejně jako v předchozích letech připomínáme Světový den vody, zejména význam vody a potřeby udržitelného nakládání s vodními zdroji. Tato tradice byla zahájena v roce 1993, kdy byl tento vyhlášen Valným shromážděním OSN.

V minulosti si člověk musel vystačit s vodou, která existovala přirozeně na povrchu naší planety – až už to byla ta dešťová, nebo z jezer a řek. V moderní době se však lidstvu podařilo naučit se získávat přístup také k podzemním zásobám vody, které jsou v současné době nejspolehlivějším a největším zdrojem pitné vody. Podzemní voda je sice obnovitelný zdroj, ale nikoliv nevyčerpatelný.

Doplňuje se velmi pomalu z dešťové vody. Podzemní vody jsou neviditelné. Tento zdroj, o němž většina lidí moc nepřemýšlí, je zásadní pro zachování zásob vody. Bohužel kvůli klimatickým změnám dochází k dlouhodobému zpoždění doplňování podzemních vod. Podle výzkumu se během dalších sta let plně doplní přibližně jen polovina těchto vodních zdrojů. Což znamená, že by mohlo docházet k nedostatku vody I v oblastech, kde na dostatek vody byli zvyklí.

Nevhodné nakládání s krajinou se tak „střetlo“ se změnami počasí. Klíčové by mohlo být co nejefektivněji zadržet vodu v krajině, pěstovat rostliny, které mají kořeny hlouběji v zemi a hledat další možnosti, jako je rozvolnění říčních niv a nechat řeky znovu meandrovat, tedy plout přirozeně a tvořit zákruty. Obnovovat mokřady, které ustoupily zemědělské půdě. Především je ale nejvyšší čas si uvědomit, že voda už není neomezenou surovinou a je potřeba s ní šetřit. Začněme tedy, každý sám za sebe, již dnes.