Zdejší příkré kaňony byly vytvořeny erozní činností Lovětínského a Zlatého potoka. Od roku 2007 jsou lesy v obou roklích ponechány samovolnému vývoji. Díky tlejícímu dřevu zde žijí vzácné druhy hmyzu a roste mnoho hub. Lovětínská rokle je známá také tím, že ji obývá mlok skvrnitý, ale toho jsme bohužel při sobotní procházce nezahlédli.

Auto jsme zaparkovali v Lovětíně a přes osadu Rudov jsme došli (chvíli po červené turistické značce - směr vrchol Krkaňka, a pak už mimo značku) ke vstupu do Lovětínské rokle, kde jsme se napojili na modrou značku. Cesta roklí byla velice příjemná, pro starší děti lehce dobrodružná, žádná nudná cesta "po silnici", ale není úplně vhodná pro rodiny s malými dětmi či fyzicky méně zdatné turisty. Jde se z velké části po kamenech, které jsou v tomto ročním období kluzké a občas je nutné po kamenech překonat i vodní tok. Po asi šesti kilometrech jsme z rokle vyšli opět v Lovětíně. Turistů jsme potkali v rokli přibližně deset. Tak příště se těšíme na shledanou v druhé, Hedvikovské rokli.

Muzeum chystá nové online aktivity.
Muzeum loutek chystá aktivity online

Hana K. s rodinou