František Jindřich Hamza (druhé jméno ovšem nikdy nepoužíval) se narodil dne 7. března 1868 v Kletečné u Humpolce jako druhý ze čtrnácti dětí. Veřejně se začal projevovat už jako student nižšího gymnázia v Pelhřimově, zejména pak v Německém (dnešním Havlíčkově) Brodě, kam přešel v kvintě a kde také v roce 1887 odmaturoval. 

Není pochyb, že jeho veškeré aktivity byly ovlivněny jeho názory o úkolech studentů: „Studentstvo by mělo být nejpřednější stráží řeči a národnosti české, oporou vzdělanosti a osvěty, hlasatelem činorodého nadšení, ozdobou národa.“

V roce 1888 se spolu se 163 novými posluchači zapsal na českou lékařskou fakultu, která vznikla teprve pět let před jeho příchodem (1883), rozdělením Karlovo-Ferdinandovy univerzity. V té době na fakultě studovaly pouze muži, ženy byly na univerzitu přijímány až po roce 1904.

V pátek se v Hamzově léčebně slavnostně otevře zrekonstruované lůžkové oddělení ošetřovatelské péče pavilónu C.
Rozjíst, namotivovat, aktivizovat. Hamzova léčebna v Luži cílí na seniory

Na univerzitě v té době působili filolog Jan Gebauer, historik Antonín Rezek, Jaroslav Goll a filozof a sociolog T. G. Masaryk.

T. G. Masaryk je ona druhá zmíněná významná osobnost. Právě Masaryk, jehož den narození je rovněž 7. března, v době nástupu Hamzy na fakultu už pět let vydával vědecký časopis „Athenaeum“, ve kterém univerzitní profesoři publikovali své názory a nové poznatky. 

Tím napomáhali náročnému programu rozvoje české vědy, zahájeném J. E. Purkyně v šedesátých letech. Hamza byl od začátku svých studií Členem Spolku českých mediků a v roce 1893 byl zvolen i jeho předsedou.

V jednom pavilóně shledal nápis: Voda a sprcha studená – polovic zdraví znamená.

Cesty obou zmíněných osobností se v průběhu let scházely. A tedy není divu, že Luži v roce 1909 navštívil prof. Masaryk se svou chotí a dětmi. Velmi podrobně si prohlédl „Hamzův ústav pro děti skrofulosní“ a při odchodu své uznání i uspokojení vyjádřil podle svého zvyku krátce a jadrně slovy: „Panečku, tohle je něco!“, při čemž mu údajně oči radostně zářily. 

V jednom pavilóně shledal nápis: Voda a sprcha studená – polovic zdraví znamená“; zavolal ihned pí. Masarykovou a upozornil ji na nápis a šelmovsky dodal: „Dobře si to přečti a pamatuj; ode dneška žádnou teplou vodu ráno při mytí!“

Dle vyprávění samotného profesora MUDr. Hamzy z konce února 1930 v Brně uvedl tuto vzpomínku novinář Alois Hajn v novinách Československá republika v přednáškovém cyklu „Trochu dojmů z přednáškového turné k jubileu presidenta Masaryka“, kterou pořádal osvětový výbor.

Jana Zavřelová