„Polovina věcí, co jsem na koncertech řekl, byla lež nebo polopravda,“ přiznal populární kumštýř. „A ještě si k tomu občas i sám sobě skočím do řeči. Proto možná někomu moje řeč může připadat nesouvislá,“ vysvětlovala hlavní hvězda programu Intimity s klavírem.

„Jde o intimní variantu vystoupení s klavírem a klavíristou. Tento projekt vznikl proto, že mi přišlo líto nezpívat písně, které se do mých aktuálních hudebních formací nehodí nebo je není možné hrát,“ podotkl Vojtěch Dyk, který do Chrudimi zavítal s klavíristou Janem Uvirou.

„Je to podle mě jeden z 150 nejlepších klavíristů v České republice a jeden z nejlepších klavíristů, kteří dnes hrají v Chrudimi,“ vtipkoval interpret, jenž si pochvaloval prostředí.

„Na chrudimský sál muzea jsme dostali doporučení od našeho kamaráda Jana Andra, který s námi působí v kapele D. Y. K. Pochází z Chrudimi a tvrdil, že jde o jeden z nejkrásnějších sálů v republice. Musím uznat, že měl pravdu,“ potvrdil Vojtěch Dyk, jehož potěšilo, že o jeho večerní sólový koncert s živým klavírním doprovodem byl takový zájem, že se nakonec s organizátory dohodli i na odpoledním. A i ten byl vyprodaný.

„Jsme za to moc rádi. Od pořadatelů jsme se dozvěděli, že se to tady ještě nikomu nepodařilo. Ani Lucie Bílá prý už tolik netáhne,“ usmíval se zpěvák, který od pěti let vystupoval se sborem Pueri gaudentes. „To znamená Veselí chlapci. Nevím, čemu se diváci smáli. Já jsem ten název nevymyslel. Ale je pravdou, že někdy jsme byli veselí až moc,“ přiznal Vojtěch Dyk, který své první krůčky na jevišti absolvoval v pražské Státní opeře.

„Na opeře jsem vyrůstal. A také na kapelách Nirvana a Twenty 4 Seven. To jsou tři hudební směry, které mě formovaly. Na tom je vidět, že hudba nezná hranic,“ prohlásil charismatický zpěvák, jehož během večerní chrudimské produkce překvapila nečekaná hlasitá rána.

OBRAZEM: Mateřská škola Nasavrky pořádala Masopustní úterý
OBRAZEM: Mateřská škola Nasavrky pořádala Masopustní úterý

„Prosíme toho, komu spadla zubní protéza, aby si ji sebral a zpět nasadil. Snad to nebyl nikdo z balkonu,“ doufal Vojtěch Dyk. „Ne! To bylo autíčko,“ ozvalo se z publika. „Kdo si během koncertu hraje s autíčkem? To snad není pravda! Až se mě doma budou ptát, jaké to bylo v Chrudimi, tak už vidím, jak říkám, že během mého vystoupení někomu spadlo autíčko,“ kroutil nevěřícně hlavou, aby později vážně děkoval za skvělou atmosféru.

„S projektem Intimity s klavírem nejezdíme tak často. Je to pro nás svátek. Je to hodně o komunikaci s publikem, kdy se snažíme vzájemně napojit. A mám pocit, že v Chrudimi se to povedlo,“ poznamenal Vojtěch Dyk, jehož ve středu 27. listopadu čeká koncert v pražské O2 areně.

„Poslední dobou se nám v České republice rozmohl takový nešvar. Vystupovat v O2 areně. Dnes tam může koncertovat prakticky každý, kdo dokáže zazpívat jednočárkované c a kamarádí se s Leošem Marešem. Já se s Leošem moc nekamarádím, ale přesto jsem se rozhodl, že koncert v O2 areně budu mít také,“ vysvětlil.

„Pravda, neměli jsme vyprodáno za 30 minut od začátku prodeje vstupenek jako Helena Vondráčková. Proto bych vás chtěl všechny do O2 areny pozvat. Pokud máte nějaké kamarády, tak je vezměte s sebou. Když vás přijde 400krát víc než v Chrudimi, tak budeme mít plno,“ uzavřel Vojtěch Dyk.