Jsou dny, kdy se nedá slunit. Protože není sluníčko. Jsou dny, kdy se nedá sáňkovat. Protože není sníh. Nebo není po ruce kopec. Jsou dny, kdy prší, nebo je nevlídno, nebo je nálada na nic. V tom případě je dobré vyhledat něco pod střechou, kde je teplo, sucho, a kde je na co se dívat. A pro ten případ máme v Pardubicích zámek. Nejdřív to byl hrad obehnaný vodou. Od severu na jih, od východu na západ - samá voda. Vodní hrad. A měl padací most. To pro případ, kdyby se dostavilo vojsko, které by chtělo rabovat hrad. Pak se most zvedl a vojsko bylo nahrané.

Už se to blíží. První adventní neděle letos připadá na 27. listopadu.
KVÍZ: Už se to blíží. Jak dobře znáte naše adventní a vánoční zvyky a tradice?

Ten hrad v hluboké minulosti přirostl k srdci několika lidem a začali hrad přestavovat na zámek. Aby se tam dalo trochu lidsky bydlet. A ti, kteří za sebou zanechali nejen svoje jméno, ale i celkem dost staveb, se jmenovali Pernštejnové. Teda oni to dělali především pro sebe. Pro svoji pověst, protože do chudého sídla, do chudého města se nikdo moc nehrnul. A kdyby nastalo pár po sobě jdoucích dní, kdy se nejde slunit, ani sáňkovat, zkrátka dostavila by se blbá nálada, pak pro ten případ je možné se projít Pernštejnskými rezidencemi. Kde jinde než na pardubickém zámku.

Zřejmě nejznámějším rodákem z Pardubického kraje je hudební skladatel Bedřich Smetana. Narodil se v Litomyšli.
KVÍZ: Osobnosti známé i neznámé. Kdo byl kdo na Pardubicku?

Obrázky vás provedou prostorami Pernštejnské rezidence umístěné v přízemí s heraldickým zobrazením rodokmenu Pernštejnů včetně jejich sídelních měst. Po prohlídce kaple Tří králů, pod níž se nachází starobylá truhla, dorazíte do Rytířských sálů. V sále zvaném Mazhaus budete obdivovat krásné nástěnné malby. Bohužel zubem času a prací našich předků došlo k jejich nevratnému poškození. Například probouráním zdí pro nové dveře. Dveřmi projdete do Vojtěchova sálu. Nepřehlédněte Štěstěnu vrtkavou a sáhněte si na ni. Je to doporučeno. Pro štěstí. Součástí Rytířských sálů je i Sloupový sál, kde je instalována zámecká obrazárna a kde je krásný kazetový strop.

Mezitím se venku vyčasí. Přestane pršet a po sněhu nebude ani památka. Na oblohu se přesune sluníčko, protože tam je jeho místo. A to děvče s krásnýma modrýma očima a dlouhýma nohama, co až dosud s vámi šlo tou nepřízní počasí, vidíte jak odchází do dálky s jiným. Takový je život.

Jaroslav Černý