Kliknutím zvětšítePřehrada Křižanovice se nachází na řece Chrudimce v Železných horách nedaleko Nasavrk. Chrudimka pramení v Železných horách asi 7 km jihovýchodně od Hlinska ve výšce 705 m n. m., nedaleko hlavního evropského rozvodí mezi úmořím Severního a Černého moře. Celková délka toku Chrudimky je 109 km, ústí zleva do Labe v Pardubicích.
Na Chrudimce byly ve 20. století postaveny tři přehrady – Hamry, Seč a Křižanovice. Přehrada Křižanovice je posledním dílem z původních tří přehrad na Chrudimce, které byly plánovány již od konce 19. století. Protože výstavbou výše položených přehrad Hamry a Seč došlo k podstatnému zlepšení průtokových poměrů, bylo vodní dílo Křižanovice postaveno v letech 1947–1953 jako převážně energetické. V 60. letech 20. století bylo rozhodnuto o využití akumulované vody k zásobování Chrudimska a Pardubicka pitnou vodou.
Hlavními účely přehradní nádrže jsou akumulace vody pro vodárenské účely, zajištění minimálního zůstatkového průtoku v Chrudimce pod nádrží a energetické využití vody ve špičkové vodní elektrárně a v průtočných vodních elektrárnách. Přehradní hráz Křižanovice je gravitační, betonová, půdorysně přímá. V tělese hráze je vedena revizní chodba. V rozšíření horní části hráze vlevo od přelivu je umístěna strojovna návodních uzávěrů spodních výpustí a přivaděče vodní elektrárny. Po koruně hráze vede silniční komunikace.
Pro vypouštění vody z nádrže slouží dvě spodní výpusti umístěné v levé části hráze. Každá spodní výpust je vybavena dvěma uzávěry. Na odbočce ze spodní výpusti o průměru 600 mm je instalována malá vodní elektrárna s jednou Francisovou turbínou pro energetické využití zůstatkového průtoku z nádrže. Vlevo od spodních výpustí se nachází samostatný manipulační objekt přivaděče špičkové vodní elektrárny Práčov I. Trubní železobetonový přivaděč o průměru 2,4 m má celkovou délku 3 158 m a končí ve vyrovnávací komoře o celkové výšce 50,4 m. Z vyrovnávací komory je voda vedena ocelovým tlakovým potrubím délky 121,6 m do špičkové vodní elektrárny Práčov I s jednou Francisovou turbínou.
Korunový bezpečnostní přeliv umístěný v ose hráze má dvě pole, každé hrazené klapkou s jednostranným pohybovým mechanismem. Vodárenský odběrný objekt je vybudován v km 2,61 tlakového přivaděče vodní elektrárny Práčov I. Vodárenské potrubí k úpravně vody Monako má průměr 600 mm a je dlouhé 4 km.
Nádrž Práčov
Hydroenergetická část díla zahrnuje vyrovnávací nádrž Práčov, umístěnou asi 6,75 km od hráze křižanovické přehrady. Hráz nádrže Práčov o výšce 11 m nad základovou spárou je zemní s návodním jílovým těsnícím jádrem. Půdorysně je hráz přímá, vybavená je hrazeným korunovým přelivem a malou vodní elektrárnou (Práčov II) s jednou Kaplanovou turbínou. Nádrž Práčov slouží k vyrovnávání nerovnoměrně zpracovávaných průtoků ve špičkové vodní elektrárně Práčov I a jako rezervní odběrné místo skupinového vodovodu Chrudim–Pardubice.
Krkanka a Strádovské Peklo
Mezi hrází přehrady Křižanovice a vyrovnávací nádrží Práčov protéká Chrudimka divokým údolím. V horní části se jedná o přírodní rezervaci Krkanka, která je téměř nepřístupná, na ni navazuje přírodní rezervace Strádovské Peklo se zříceninou hradu Strádov.
Keltské oppidum
Na vyvýšenině nad pravým zavázáním hráze bylo v 1. století př. n. l. vystavěno opevněné sídliště – keltské oppidum. Od roku 1965 je celé návrší chráněno jako archeologická památková zóna.
Zdroj: Povodí Labe
57
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
