Sobotní výprava (23. dubna) z Heřmanova Městce za sedmero vrchy „Kutnohor“ navázala tam, kde prvně vloni (5. června) skončila – na Vysoké (471 m) se zříceninou letohrádku Belvedér a kaplí sv. Jana Křtitele. Tentokrát byl cílem Kaňk (353 m), tedy se šlo k loňskému startu.

Turisty doprovodilo nádherné počasí. Oněch 19 km s téměř dvoutisícovým převýšením vypadá dle čísel na náročnější výšlap, přesto samotný průběh byl nejen pohodový, ale hlavně bohatý na přírodu, památky a také výhledy. Na začátku s devátou hodinou byl pohled do dáli zastřen, ale během dopoledne už severozápadně vykukovaly Bezděz (606 m), Ještěd (1012 m) či stále ještě bílá Sněžka (1603 m); o Železných horách s Krkankou (567 m) a Lichnicí (504 m) na jihovýchodě ani nemluvě.

Vodní elektrárna ve Štětí.
FOTO: Vítejte v příjezové elektrárně, která platí péči o vážně nemocné děti

V poledne a po půlce cesty – po překonání vrchů Opatovického (421 m) a Miskovického (406 m) – nastal čas obědu. Ohniště v NPP Rybníčku u Hořan posloužilo k opékání buřtů s možností obdivování zdejší převzácné vodní rostliny rdestice hustolisté. Ta se přirozeně v ČR nevyskytuje nikde jinde.

Druhá část výšlapu s Malým a Velkým Kuklíkem (359 a 356 m) i Sukovem (336 m) skrze obnovené vinice nechala nahlédnout na krásy samotné Kutné Hory v čele s nezaměnitelnými stanovými střechami chrámu sv. Barbory. Poslední vrchol Kaňk padl ve čtyři hodiny přesně. A odtud zase příští rok na jaře vykročíme zpět na Vysokou. Kdo máte chuť se přidat, sledujte stránky Spolku přátel Heřmanova Městce (SPHM), nechť vám neuteče stanovený den. Budete vítáni.

Vlastimil Hloupý, člen SPHM