O víkendu jsem vyrazil na jarmark na Veselém Kopci. Jako tradičně jsem se hned začal shánět po něčem k snědku. Nebylo to těžké. Hned za pokladnou jsem narazil na venkovního prodejce klobásek u hospody. No, nedejte si. 

Bez pocitu hladu byla prohlídka stánků potěšením pro oko a průvanem pro peněženku. Výstižnější než popis výrobků jsou fotografie. Návštěva veliká, převeliká. V celém areálu skanzenu Veselý Kopec byli rozmístěni vystavovatelé a řemeslníci. Někteří dokonce předváděli svojí zručnost a umění naživo. Co mě obzvláště zaujalo, byli sekáči. Škoda jen, že když jsem k nim dorazil, došla tráva na sekání. 

Také na kulturní potěchu se nezapomnělo. Lidový soubor zpěvem a tancem zaplnil místní amfiteátr. S potěšením jsem zhlédl jejich pásmo o kravičkách, které byly jistě věkem školou povinné a některé ani to ne. 
Když jsem prošel celým areálem zeshora dolů a zase nahoru pocítil jsem hlad. Gulášek s chlebem mi zase pomohl na nohy. Byl to dobře prožitý den.

Jaroslav Černý