Pořádají se na venkově i ve městech a na rozdíl od minulosti, kdy byly jejich termíny striktně vázané na rytmus církevního kalendáře, konají se dnes dle místních poměrů od ledna až do března.

Naplňují tak v přechodovém období od zimy k jaru poslání starobylých rituálů: napomoci prosperitě počínajícího roku v přírodě i ve společnosti a zažehnat negativa roku uplynulého, vnést pozitivní energii do mezilidských vztahů a prostřednictvím symbolických identit ztvárněných maskami usměrnit nahromaděný chaos v obvyklý chod dnů, týdnů a měsíců.

Zábavnost takového dění je přitažlivou a pro dnešního člověka prakticky už jedinou pohnutkou, proč masopustní tradice vyhledávat. Dostupnost informačních zdrojů o slavení masopustu i zdůrazňování atraktivity určitých projevů masopustní tradice svádí ovšem k přejímání líbivých prvků, zejména tam, kde bylo na nějakou dobu přerušeno generační povědomí o místní svébytné tradici. Vede to ke schematizaci a ochuzení rozmanitosti kulturního dědictví.

O to víc je třeba autentické místní tradice zmiňovat, aby vynikl jejich význam. Na vesnicích se jedná především o obchůzky maskovaných postav po jednotlivých domech s pevně danými pravidly, spočívajícími v upevnění soudržnosti místního společenství a v blahonosných rituálech.

Skladba masek odpovídá obřadnímu významu návštěvy i někdejšímu způsobu života včetně odlehčené kritiky nežádoucích jevů. Na Chrudimsku dodržují tuto autentickou místní tradici například v Licibořicích a Šiškovicích; stručnou připomínku letošní obchůzky již Deník přinesl.

Nutno připomenout, že zdejší masky odpovídají zvyklostem, vžitým na území Železných hor. Obchůzku vede mluvčí masek zvaný laufr, který si po příchodu k domu vyžádá dovolení k návštěvě masek a popřeje domácím zdraví a úspěšný rok.

Masky s posláním tanečníků či tanečnic vyzvou obyvatele domu k tanci na píseň v podání kapely muzikantů. Masky jsou následně u navštíveného domu pohoštěny a nechybí taškařice, přičemž zejména masky představující řemesla, živnosti, povolání či etnické skupiny si k taškařicím vybírají kohokoliv s přihlížejících, který pak doslova splyne s maskovanou skupinou.

K tradičním maskám patří slaměný v kostýmu ze slámy, zajišťující plodnost a dobrou úrodu. Vitalitu a plodnost ztělesňuje také medvěd, hlídaný medvědářem. Tradičními masopustními maskami Železných hor jsou i vostřížci (též strakatí či hadráci) v kostýmech pošitých ústřižky látek. Nosí dřevěné plácačky užívané k rytmickému zvuku údery o dlaň nebo jako dotykový atribut při kontaktu s přihlížejícími. Dění v Šiškovicích přibližuje několik fotografií. Važme si místních tradic a těch, kteří je uchovávají.

Hana Vincenciová