Hlavou se mi při tom čtení prohnala myšlenka, kde je asi hranice mezi lidskými právy a bojem o holé přežití. Ti, kteří přežili na jednotkách intenzivní péče smrtící polibek koronaviru, by mohli jistě k tomu právu vycestovat za hranice v době pandemie říci svoje mínění.
Když se začala zveřejňovat celosvětová data o rozšiřování koronaviru, byla Česká republika na 30. místě ve světě, dnes je na 45. místě a koeficient R (reprodukční koeficient, při hodnotách nad 1,00 nákaza stoupá, pod 1,00 nákaza klesá – zároveň ukazuje, kolik jedinců je nakaženo jedním nemocným) stále klesá, tedy ta naše opatření měla smysl.
Muselo se jednat rychle a účinně, nikdo s takovou situací neměl zkušenost. Bylo by dobré, aby všichni ti, kteří mají po bitvě ten jediný správný názor, pochopili, že v přírodě to všechno funguje trochu jinak než podle zákonů, které si vymyslel ve své velikosti a neomylnosti ten všehoschopný člověk.
Jaroslav Kopista
