Souřadnice 49° 42' 48.8" s. š. a 16° 4' 13.1" v. d. nás pochopitelně nevedou ke gotickému hradu nad řekou Berounkou u Berouna, ale k pozdněbaroknímu loveckému zámečku (500 m západně) nad řekou Svratkou u Svratky. Ten nechal v letech 1770–75 postavit šlechtic Filip Kinský (1741–1827) z chlumecké větve rodu při původní mariánské kapli z roku 1708, posléze zasvěcené ochránci lesů sv. Jiljí. Název získal podle blízké „zahraniční“ (Žďár n/S) přírodní památky Zkamenělý zámek (650 m jihovýchodně). Kdysi jí němečtí osadníci říkali „Kahlstein“ (česky Holý kámen), což v průběhu věků sklouzlo do současné podoby Karlštejn.

Košík plný voňavých májovek.
Májovky už rostou. Teplo i déšť jim svědčí, vyrazte na ně, než budou pryč

Ani zde mezi čtvero studánkami – Papírnice (1 km západně), Zámecká (500 m severozápadně), Hraběnčina (80 m jihovýchodně) a Knížecí (400 m jihovýchodně) – není styčný bod mezi okresy Chrudim, Svitavy a Žďár nad Sázavou ničím vyznačen. Nedaleká hora Karlštejn v nadmořské výšce 783 m (300 m severozápadně) už ano. Aby ne, když představuje nejvyšší vrchol chrudimského okresu. A ještě 80 m severozápadně zůstaly dva patníky s písmeny „TT“; vymezovaly někdejší panství rodu Thurnů Taxisů, který Karlštejn v r. 1823 koupil za milion zlatých.

Procházka Chrudimí.
Co je nového v Chrudimi: Když přijedete do města vlakem

Nyní jej vlastní od roku 2012 společnost Glacis Forte a po náročné šestileté opravě v něm od loňska kromě ubytování či svatebních obřadů také pořádá letní výstavy. Vloni ta první byla zaměřena na dílo výtvarníka Zdeňka Buriana (1905–1981); letos od začátku prázdnin se můžete těšit na tvorbu malíře Josefa Fialy (1882–1963), jenž zachycoval nejen zdejší krajinu při návštěvách své chaty u Milovského rybníka (5,4 km jižně).

Výlet na zříceninu hradu Oheb a vodní přehradu Seč.
ČTENÁŘI NA CESTÁCH: Kolmý sráz a kouzelné výhledy na hladinu přehrady

V obci Svratouch, jejíž východní částí Karlštejn je, se místní od roku 2016 také mohou pochlubit výstavou – ovšem trvalou. A to historických motocyklů v budově bývalé evangelické školy (2,7 km západně) z r. 1863. Jde o rozsáhlou sbírku rodáka Pavla Šillera, jehož stroje jsou všechny provozuschopné. Od založení muzea tam probíhají každoročně v červenci setkání veteránů i s vyjížďkou po okolí.


Zajímavost: Úmoří

Chrudimský okres z většiny přináleží povodí Labe, ovšem tento kout už ne. Dokonce se střecha zámečku téměř obecně vyzdvihuje na střechu Evropy, neb prý z ní dešťová voda odtéká na jedné straně do Černého moře a na druhé do Severního.

Demoliční práce v protorách bývalé Tesly - Kyjevská, kde se kdysi vyráběly kromě jiného televizory a oblíbené radiomagnetofony.
FOTO: Továrna Tesla, fenomén elektrotechniky, mizí pamětníkům před očima

Není tomu tak. Z map jasně vyplývá, kam cílí okolní potoky Brodek, Řivnáč (též Svratouch), Cikánecký, Šonava i Hlučál – přes Dunaj do Černého moře. Přesto přese všechno vskutku 1,7 km severně od zámečku se vine rozvodnice úmoří. Za ní pramení Chrudimka, Krounka, Kamenická voda, Čachnovský i Chlumětínský potok a jejich vody už obohacují přes Labe Severní moře.

Divadelní prohlídky.
V ZÁMECKÝCH ZAHRADÁCH: Poznáte knížecí rodinu Franze Josefa Auersperga

Rozvodnice zároveň předěluje Železné Hory a Žďárské vrchy, i když o tom v učeném světě nepanuje zcela shoda. Někteří hranici pohoří posouvají severozápadněji k Hlinsku. Nicméně podle knižního průvodce „Z nížin do hor“ Jana Bíny a Jaromíra Demka (vydalo r. 2012 nakladatelství Academia) zde hraje povodí jistou úlohu. Pročež připadá Železným horám vrch U Oběšeného (4,2 km severozápadně) a svou výškou 737 m. n m. jim tím pádem kraluje.

Bohužel, často narazíte na chybné psaní nejen této hory s malým písmenem za předložkou. A přitom jednoduché pravopisné pravidlo – vždy psát velké písmeno za předložkou v názvu – již od roku 1993 jasně říká, jak uvádět názvy místní (Na Kopci, Na Velkém kopci), ulic (Pod Lípou, Pod Mladou lípou) či hospod (Za Hradem, Za Starým hradem, U Člověka, U Žíznivého člověka).

Jsou tu mezi námi tací, kteří budou donekonečna poukazovat na pradávné uvádění názvů s malým písmenem za předložkou v některém případě. Ano, v tom tkví důvod pravidla roku 1993 – v některém. Byl v tom vážně zmatek, proto se rozumně vše – podotkněme znovu: vše – už skoro před třiceti lety ujednotilo.

Dalším svratoušským kopcem, co nesmíme opomenout, je Otava v nadmořské výšce 735 m (3,5 km severozápadně). Od roku 1951 na něm stojí jedna z hlavních meteorologických stanic v ČR. Jen jednou ročně je přístupná veřejnosti při dnu otevřených dveří. Vyplatí se na něj počkat, neboť tak blízko k rozličným měřícím přístrojům, včetně „lapače“ bolidů a meteorů, se běžně nedostanete.

Vlastimil Hloupý