Více než 40 patenty se zasloužil o rozvoj a budoucnost východočeské společnosti DAKO-CZ. V dubnu uplynulo sto let od jeho narození. Jeho přínos pro firmu nejlépe dokládá skutečnost, že brzdový systém pro kolejová vozidla, který navrhl, nese částečně jeho jméno. A pojmenován po něm byl i výrobní závod, který ve východočeské Třemošnici ve druhé polovině šedesátých let vyrostl.

Je náhoda, že tradice železniční výroby vznikla právě v městečku v podhůří Železných hor? Své sehrála souhra okolností, ale také strojírenská tradice v regionu. Vždyť místní slévárnu založil Josef Jan Zvěřina již před více než dvěma sty lety, v roce 1816. Provoz se postupně rozšířil, vedle slévárny vznikly strojírny a od roku 1920 podnik začal plnit zakázky pro železniční dopravu.

Klíčový pro DAKO-CZ a jeho současnost byl příchod Josefa Daňka. Talentovaný konstruktér začal pracovat jako technik v brzdovém oddělení podniku Škoda Adamov poté, co vystudoval Vyšší průmyslovou školu strojnickou v Brně. V roce 1949 byla výroba vlakových brzd z Adamova přesunuta pod Železné hory, do Kovolisu Hedvikov. Do firmy proto přišel i Josef Daněk a koncem roku 1952 se stal vedoucím vývojového oddělení brzd.

V té době se v Československu vyráběly v licenci brzdové systémy typu Božič, ale ty už nebyly kvůli růstu železniční dopravy dostačující a bylo je potřeba modernizovat. Jak odpovídalo počátku 50. let minulého století, přijal tehdejší Kovolis Hedvikov socialistický závazek, že vyvine ryze československou vlakovou brzdu.

Josef Daněk se spolu s týmem spolupracovníků pustil do práce na vývoji pneumatické vlakové brzdy. Již v roce 1953 vyrobili první sérii rozváděčů DAKO C (označení DAKO vzniklo z prvních písmen DAněk a KOvolis). Tento rozváděč byl o rok později předveden brzdové subkomisi Mezinárodní železniční unie (UIC) a brzdová subkomise připustila v roce 1955 rozváděč DAKO C k užití v mezinárodním provozu.

Paralelně vznikaly další modernizované typy odvozené od rozváděče DAKO C, přičemž klíčovým se stal rozváděč DAKO CV1D, který se dočkal mezinárodního schválení v roce 1956 a mohla tak být zahájena jeho sériová výroba. Principy tohoto rozváděče využívá DAKO-CZ ve svých produktech dodnes. Josef Daněk byl za tento počin v roce 1957 odměněn Státní cenou Klementa Gottwalda. Jeho nejbližší spolupracovníci Ing. Miloš Rais, Jaroslav Špatenka, Karel Holub, lng. Antonín Kříž a Ing. Bohumil Fořt byli oceněni Řádem práce. Z označení rozváděče DAKO se stal obchodní název pro produkty firmy.

O deset let později, roku 1967, byl uveden do provozu zcela nový závod vybudovaný na zelené louce vedle třemošnického nádraží a také dostal název DAKO. Za socialismu nevídaná pocta, pamětníci si vzpomenou, jaké názvy tenkrát společnosti spíše dostávaly.

Josef Daněk, rodák z jihomoravských Kotvrdovic, který původně do městečka pod Železné hory přišel na krátkou dobu, již v Třemošnici zůstal, oženil se a s manželkou vychoval dvě dcery. Celkem je autorem či spoluautorem u více než čtyřiceti patentů a jeho odkaz pro firmu, město i celý železniční průmysl je neoddiskutovatelný.

Za zmínku určitě stojí, že ještě v roce 2000 využil tým vývojářů DAKO-CZ odkazu (a konzultací) Josefa Daňka v modifikovaném rozváděči CV1nD. Josef Daněk zemřel náhle v květnu roku 2001, ve věku 81 let.

Podnik si vynálezcův odkaz připomíná i činy. V minulém roce (21. 6.) slavnostně přejmenoval adresu svého sídla na Josefa Daňka 1956. Symbolicky ke jménu přidal letopočet, v němž byly mezinárodně schváleny klíčové brzdové systémy, které skupina vedená vynálezcem Josefem Daňkem vyvinula.

Na letošní 8. duben, kdy uplynulo přesně sto let od narození Josefa Daňka, naplánoval podnik akci pro zaměstnance společnosti. Zasáhla však epidemii koronaviru. Další velká oslava proběhne poté, co budou ukončena veškerá nutná opatření. Velká akce pro zákazníky společnosti je pak naplánována na zářijový mezinárodní veletrh InnoTrans v Berlíně.

Jaroslav Martínek