V roce 1903 byla ustavena nezávislá Zemská komise pro úpravu řek v Království českém, která měla sídlo v Praze. Od počátku plánovala Zemská komise na Chrudimce kromě jiných úprav také výstavbu jedné přehrady na horním nebo středním toku Chrudimky.

V roce 1903 byl k dispozici dříve zpracovaný povšechný projekt na výstavbu retenční přehrady u Křižanovic. Při informativním šetření, které Zemská komise v květnu 1904 provedla na horním a středním toku, doporučili přizvaní techničtí odborníci za vhodný také profil u Seče a v Hamrech nad Hlinskem.

Z posudků bylo zřejmé, že přehrada u Seče by vytvořila velký retenční prostor, což by výrazně pomohlo střednímu, nikoli však hornímu úseku Chrudimky. Vzhledem k rozsahu stavby, která by si vyžádala větší stavební náklady, než měla Zemská komise k dispozici na všechny vodní stavby na Chrudimcev  prvním stavebním období 1904–1912, byla výstavba této přehrady přesunuta do druhého stavebního období 1912–1924.

Nad Hamry techničtí odborníci doporučili tři profily, z nichž ten nejvýše položený, na hranici katastru obcí Studnice a Hamry, byl z hlediska zakládání nejvhodnější a v budoucí zátopě nebyly žádné objekty, jejichž výkup by výstavbu přehrady prodražil. Proto Zemská komise ještě v roce 1904 zadala zpracování předběžného projektu na přehradu u Křižanovic i nad Hamry, jako podklad pro svékonečné rozhodnutí.

Podle předběžného projektu, který byl k dispozici již v březnu 1905, byla přehrada Hamry situována přibližně v říčním kilometru 93,1 (v profilu dnešní přehrady) a navržena jako sypaná s výškou hráze asi 13 m a objemem nádrže 2,2 mil. m3. Přehrada u Křižanovic byla navržena v říčním kilometru 36,5 (v profilu vzdáleném asi 700 m pod dnešní přehradou) jako sypaná s výškou hráze asi 37 m a objemem v první variantě 4,4 mil. m3, ve druhé 9 mil. m3. Obě přehrady měly sloužit pouze jako retenční. …těmito oběma zahrážkami bude lze zadržeti přívalové vody tak, aby řečištěm Chrudimky pod Křižanovicemi neteklo více než 60 m3 vody za vteřinu. Nyní činí při přívalech toto množství 150–200 m3.

Konečné rozhodnutí o tom, kde se bude v prvním stavebním období stavět retenční přehrada na Chrudimce, ovlivnily dvě skutečnosti:

1. O výstavbu přehrady u Křižanovic neměli místní interesenti zájem. Obec Křižanovice ležela nad čárou povodňové zátopy, a proto nebyli ochotni se na povodňové ochraně jiných interesentů jakkoli podílet.

2. Výstavba přehrady Hamry byla výrazně levnější, což dovolovalo Zemské komisi věnovat více prostředků na úpravu řečiště horní, středníi dolní části Chrudimky již v prvním stavebním období. Vodoprávní a vyvlastňovací řízení na výstavbu přehrady Hamry provedlo c. k. místodržitelství ve dnech 24. a 25. dubna 1907 a následně 18. června 1907 vydalo rozhodnutí. Při veřejném nabídkovém řízení bylo vybráno podnikatelství staveb Bělský & Plenkner v Praze na provedení stavebních prací, firma Fanta & Jireš v Praze na dodávku železné konstrukce mostu přes odpad od přelivu a strojírna Bromovský,Schulz & Sohr z Prahy na dodávku potrubí spodních výpustí a strojní zařízení.

Výstavba přehrady byla slavnostně zahájena 15. listopadu 1907 v 10 hodin dopoledne odpálením nálože v místě budoucího obtokového tunelu, ale naplno se rozběhla až v únoru následujícího roku 1908. Kromě výlomových prací byl rozestavěn domek hrázného a zahájena přeložka a zvýšení silnice na levém břehu budoucí nádrže z Hamrů. Pracovní sezona roku 1908 však byla kvůli mrazům, které přišly již v říjnu, předčasně ukončena. V roce 1909 se pro špatné počasí a nedostatek dělníků začalo soustavněji pracovat až v květnu. V následujících měsících byl vylámán zářez před horním vstupem do obtokového tunelu, dokončen vlastní tunel, osazena část potrubí spodních výpustí, vyzděna šoupátková šachta a rozestavěn domek nad ní. V korytě Chrudimky byla postavena ochranná hráz a začalo se s výlomem bezpečnostního přelivu a odpadu. V průběhu roku byla dokončena přeložka silnice včetně úpravy výustní části potoka Valčice a Chrudimky u Ovčína. Koncem roku mohla být Chrudimka převedena do hotového obtokového tunelu.

V roce 1910 se pokračovalo ve výstavbě sypané hráze. Násypový materiál byl těžen jednak ze dna budoucí nádrže ve vzdálenosti 250 m od staveniště (asi 10 tis. m3), jednak z pravé stráně nad budoucí nádrží ve vzdálenosti 300 m od staveniště (asi 38 tis. m3). Doprava materiálu se prováděla ručními vozíky po kolejišti. Materiál byl ukládán ve vrstvách 30 cm silných a hutněn 3 tuny těžkým válcem s benzinovým motorem. Na začátku září poškodila povodeň ochrannou hráz, která odváděla vodu Chrudimky do obtokové štoly, a voda zaplavila staveniště. Do provozu byla přehrada uvedena v září 1912 a v říjnu téhož roku byla kolaudována. Výstavba přehrady Hamry měla být dokončena v prosinci 1909, tedy za tři stavební sezóny, ale práce nepostupovaly podle plánu. Na vině bylo nepříznivé a velmi deštivé počasí. Rovněž výlomové práce byly problematické, protože rulová hornina s velkým obsahem křemene měla četné trhliny, kterými při výbuchu unikaly plyny a tak se nemohl vyvinout potřebný trhací tlak. Hluboké a úzké zářezy při výstavbě vtoku došoupátkové šachty, v místě budoucího přelivu a odpadu nedovolovaly, aby v nich pracoval potřebný počet dělníků. Zpoždění měla rovněž výstavba přehradní hráze. Problém byl také se zajištěním dostatečného počtu dělníků. Navíc v roce 1909 zemřel architekt Quido Bělský, spolumajitel stavební firmy Bělský & Plenkner v Praze, a tak civilní inž. Vilém Plenkner musel během stavby řešit existenční problémy firmy.

Kolaudační účet, i přes všechny těžkosti, dopadl příznivě. Stavební práce a železná konstrukce mostu byly vyčísleny na 521 tis. K a strojní zařízení a potrubí na 28 tis. K. Spolu s výdaji na výkup pozemků a režií činil celkový náklad 700 tis. K (úspora tedy činila oproti rozpočtu 50 tis. K).

Dodatečné práce pro zajištění bezpečnosti přehradní hráze Hamry

Protržení zemní přehrady na Bílé Desné v Jizerských horách (18. září 1916) obecně vyvolalo značnou nedůvěru v bezpečnost sypaných přehrad. Také Okresní výbor ve Hlinsku se bezprostředně po katastrofě obrací na Zemskou komisi se žádostí o prozkoumání bezpečnosti přehrady Hamry. … Následkem hrozné katastrofy, která stihla dne 18. září t. r. krajinu na Černé a Bílé Desné průtrží údolní přehrady na Bílé Desné, znepokojeno bylo nemalou měrou také v našem okresu obyvatelstvo obcí ležících pod údolní přehradou na Chrudimce nad Hamry, protože také hráz jest zbudována z upěchované hlíny jako přepážka na Bílé Desné. Okresní výbor sledoval bedlivě průběh stavby nádrže nad Hamry od počátku a jest přesvědčen, že provedena byla všechna bezpečnostní opatření, aby budoucí poškození neb protržení hráze úplně bylo vyloučeno. Jest nyní jisto, že tato nádrž se dobře osvědčila a že hráz bez nejmenší poruchy odolala již dvěma velikým a prudkým povodním. Aby však mysli obyvatelstva obcí ležících přímo pod nádrží a to Hamrů, Blatna, Hlinska, Koutů, Vitanova a Stanu ve zdejším okresu uklidněny byly, usnesl se okresní výbor v zasedání svém dne 22. září 1916 konaném požádati presidium zemské komise pro úpravu vod v království Českém, aby vyslalo technického odborníka, jenž by stav nádrže, zvláště hráze a odlehčovacích zařízení bedlivě prozkoumal. O výsledku této revize budiž nám podána laskavě zpráva k dalšímu řízení…

Zemská komise se prověření bezpečností přehrady Hamry intenzivně zabývala a postupně zajistila řadu bezpečnostních opatření. Jedním z nich bylo zvýšení koruny hráze o 0,85 m provedené v roce 1922. V roce 1924 byla plocha na pravém břehu, kde byl v době výstavby těžen materiál pro těleso hráze, zalesněna. Propozorování průsaků hrází byly v roce 1926 na vzdušní líc osazeny pozorovací trubky. V letech 1931–1933 bylo provedeno zesílení přehradního tělesa betonovým pláštěm s kamenným obkladem na návodní straně a zvýšení hráze o 1 m. Rovněž byl cementovou injektáží dotěsněn levobřežní skalní bok.

Vodárenské využití nádrže

Rostoucí potřeba pitné vody a její kritický nedostatek na Hlinecku vedly v roce 1961 k využití nádrže pro vodárenské účely. Toto rozhodnutí si vyžádalo nezbytné úpravy, především objektu spodních výpustí, které proběhly v letech 1966 –1969. Pro zvětšení zásoby vody v nádrži došlo ke zvýšení koruny bezpečnostního přelivu o 45 cm, při zachování jeho původní kapacity. Následně, počátkem roku 1970, mohla být uvedena do provozu úpravna vody v Hamrech a skupinový vodovod pro Hlinsko a okolí.

Zdroj: Povodí Labe