Pozice řidiče je stěžejní pro plnění úkolů logistického zabezpečení, konkrétně úkolů v oblasti přepravy materiálu, techniky a osob. To platí i v případě jediné jednotky bojového zabezpečení Pozemních sil Armády České republiky, jakou je pardubický 14. pluk logistické podpory. Zde je převážná část služebních míst obsazena řidiči profesionály, přičemž řada z těchto míst je kombinovaných. To znamená, že se pojí s další specializací, jako je například strojník, jeřábník, mechanik, ale také sběrač raněných nebo skladník.

Aby mohl voják z povolání nebo civilní zaměstnanec resortu obrany vykonávat funkci řidiče, musí být držitelem takzvaného „OŘVOS“, tedy Osvědčení k řízení vozidel ozbrojených sil. Tuto podmínku však většina řidičů, kteří k logistikům přichází z přímého náboru po absolvování kurzu základní přípravy nebo od jiných jednotek, nesplňuje. Ačkoliv jsou držiteli civilního řidičského oprávnění pro danou skupinu (B, C, D, E), musí ještě absolvovat speciální vojenský kurz k získání již zmíněného OŘVOS.

Aby tento proces logistici urychlili a nově přicházející řidiči mohli v co nejkratší době plnit přepravní úkoly, organizuje 14. pluk logistické podpory pro své řidiče už druhým rokem vlastní kurzy k získání tohoto osvědčení. Volné kapacity v případě nenaplnění kurzu vlastními příslušníky, jsou pak nabízeny ostatním útvarům Armády České republiky. Vzhledem k tomu, že nejčastěji používanou technikou k zabezpečení přepravních úkolů u logistiků jsou vojenské tatry T-815, T-810 a jejich modifikace, je nejvíce žádaný kurz k získání OŘVOS skupiny C, popřípadě C+E. V běžné praxi hovoříme o takzvaném „vojenském céčku a éčku“.

Proč musí být armádní řidiči držiteli speciálního oprávnění?
„Důvodem pro organizaci těchto kurzů jsou především specifika vojenské techniky i podmínky, ve kterých je používána. Vojenský řidič totiž musí zvládnout jízdu v terénních podmínkách, často za ztížené viditelnosti, v neprůchodném terénu, včetně použití prostředků k samovyproštění. Řidiči jsou také školeni pro případné nasazení v mimořádných i bojových situacích,“ vysvětluje hlavní důvody organizace speciálních kurzů k získání OŘVOS rotmistr Michal Kábele, učitel řidičů automobilů operační skupiny 141. zásobovacího praporu z Pardubic.

Jakým způsobem kurz OŘVOS probíhá?
„V prvním, teoretickém bloku kurzu se řidiči seznámí s provozem vozidel, parkovou službou, zásady bezpečné jízdy a technickou údržbou vozidel. V průběhu výuky mají možnost procvičit si své znalosti v modelových zkušebních testech. V druhém bloku výuky už probíhají samotné praktické jízdy. Nejprve ve výcvikovém prostoru a po té na pozemních komunikacích. Při tomto výcviku se zaměřujeme také na jízdu ve zvláštním režimu (jízdu v proudech) i noční jízdy. Ve třetím bloku kurzu už řidiči absolvují terénní jízdy na vojenském cvičišti, kde trénují zejména jízdu v omezených průchodech a komplikovaném terénu. Kurz je zakončen závěrečnými zkouškami. Ty se skládají z ověření technických znalostí, teoretického testu a jízd, vše za přítomnosti zkušebního komisaře Vojenské policie,“ popisuje průběh jednotlivých bloků kurzu rotmistr Kábele. Dále dodává, že všechny trasy na pozemních komunikacích v civilním sektoru musí být ve spolupráci s Vojenskou policií a dalšími orgány předem naplánovány. Vojáci denně v průběhu dvou výukových hodin absolvují přibližně 60 km okruh jízd na pozemních komunikacích ve městě i okolí.

Nastaly nějaké komplikace, se kterými jste se v průběhu kurzu museli potýkat?
„Z počátku se vojáci potýkali s řazením jednotlivých rychlostních stupňů. U vojenských vozidel značky Tatra je totiž ovládání řadicí páky složitější než u běžných nákladních vozidel. Spočívá to v předvolbách takzvaných malých a velkých řad rychlostí. Laicky řečeno, má řidič tatry možnost každý rychlostní stupeň rozdělit napůl a tím využít maximální výkon motoru. Umožňuje to například přizpůsobit se hmotnosti přepravovaného nákladu. Většina nových řidičů, zejména mladší ročníky, je už zvyklá na podstatně modernější techniku a tento starší a složitější způsob řazení jim zpočátku činí problémy. Další komplikací, zejména u tater osmikolových, je horší poloměr otáčení. Některým řidičům začátečníkům se stává, že při průjezdu kruhovými objezdy a zúženými prostory najíždí na obrubníky,“ popisuje rotmistr Kábele počáteční problémy u některých řidičů. Současně však dodává, že všechny tyto drobné nedostatky se díky snaze a píli absolventů kurzu daří poměrně rychle při praktických jízdách v průběhu kurzu zvládnout.

Rotmistr Kábele společně se svými kolegy, kteří jsou držiteli profesního osvědčení učitele autoškoly, za uplynulé dva roky úspěšně vyškolili více než 180 nových vojenských řidičů profesionálů. V nedávné době skončil v posádce Pardubice kurz OŘVOS - C a byl zahájen navazující kurz OŘVOS C+E. V posádce Lipník nad Bečvou v minulém týdnu úspěšně ukončilo kurz 13 vojáků. Dalším výrazným pozitivem kurzů OŘVOS u vlastního útvaru je skutečnost, že se tím šetří personální kapacity těchto kurzů, organizovaných u Velitelství výcviku - Vojenské akademie ve Vyškově a dalších středisek.

kpt. Mgr. Helena Řebíčková, 14. pluk logistické podpory