Podnikatel Pavel Brída navázal partnerské vztahy s Čínou už před 25 lety. Během čtvrtstoletí si vybudoval dobré vztahy nejen s čínskými výrobci a obchodníky, ale také se státními orgány Číny. Rád se do Číny vrací. 

„Oblast, kde mám své čínské partnery, je vzdálená necelých 500 kilometrů od Wu Chanu, což je v měřítku Číny zanedbatelné. Dobře vím jak to tam fungovalo před koronavirem. Byl jsem tam osobně ještě koncem listopadu 2019. Hypoteticky jsem tam mohl osobně potkat prvního pacienta s novým virem,“ zavzpomínal Brída na svou poslední návštěvu Číny.

Když není v Číně osobně, denně je ve styku s čínskými přáteli, kteří sice nemají facebook, ale online kontakty jim vynahradí WeeChat.

VÍM, NA KOHO SE V ČÍNĚ SPOLEHNOUT

Hlavním oborem Brídovy firmy Motoscoot jsou motorky. „S kolegou pivovarníkem ze Staré Bělé máme v Číně také český pivovar a restauraci. Vybudoval jsem v Číně například zábavní park s lanovým centrem. Šíříme tam osvětu o Evropě, českých tradicích i kultuře. Propojuji národy a díky tomu mě čínská vláda má ráda. Mám dobré styky i se starostou osmimilionového města a jeho úřadem. Když vznikne poptávka po nedostatkovém zboží jako jsou roušky, vím na koho se můžu obrátit a spolehnout,“ popsal Pavel Brída své dlouhodobé kontakty s Čínou. 

Nemá problém poslat čínským partnerům peníze předem společně s požadavky na kvalitu respirátorů. Má jistotu, že udělají vše, aby v domluveném termínu a kvalitě dodali i nedostatkové zboží za rozumnou cenu.

„Dovezl jsem roušky KN95, což je čínská obdoba třídy PPF2 ve vakuovaném obalu. Podle výrobního čísla si můžu ověřit, že to nebylo šité v garáži nebo v kanceláři na podlaze. Celý svět má šílenou spotřebu roušek, takže na to zareagovala spousta čínských fabrik, které ještě nedávno vyráběly něco úplně jiného. Mě ale zajímali pouze výrobci, kteří mají dlouhodobé zkušenosti s dodávkami nemocnicím, takže zavadli systém kontroly kvality ještě před koronavirem,“ popsal Pavel Brída své požadavky na kvalitu roušek. 

Zásilka 15 tisíc kusů pro tým Pavla Brídy byla vyrobena a už se měla nakládat, ale pak přišel pokyn z vyšších míst, že firma musí celou svou produkci expedovat jinam.

„Na poprvé to nevyšlo, ale hned jsem přes své kontakty domluvil druhou fabriku, kde mi roušky vyrobili. Američané do té oblasti dokonce poslali svůj tým, aby ohlídal jejich dodávky roušek. Já jsem požádal čínské partnery, aby všem důrazně vysvětlili, že dodávka pro pana Brídu je fakt hodně důležitá. Zpětně to vypadá jako snadný úkol, ale sáhl jsem si na dno svých organizačních schopností,“ přiznává Pavel Brída. 

Od okamžiku prvního nápadu, když začal shánět peníze přes Rotary club, do doby, kdy roušky fyzicky držel v ruce, neuplynuly ani dva týdny. Dostal na cenu 50 korun za jednu roušku, a to i se clem a s náklady na dopravu.

ZA KOLIK ČÍNSKÉ ROUŠKY KUPOVAL STÁT?

Vzhledem k tomu, že před dvěma týdny stát nakupoval roušky ve srovnatelné kvalitě FFP2, nabízí se otázka: za kolik?

„Když nějaký Brída z Opavy dokázal dovézt 15 tisíc roušek po padesátikoruně bez podpory státu, je legitimní otázka, za kolik stejné roušky nakupoval ve stejné době český stát ve spolupráci s týmem Jaroslava Tvrdíka. Teď v době koronaviru nemá smysl se šťourat v detailech, ale až to pomine, měl by se daňový poplatník ptát kdo na tom dovozu čínských roušek měl jaké marže. Jsem zvědavý, co mi k tomu obchodu stát může doložit,“ doplnil Pavel Brída s tím, že stát si při objednávce milionů kusů nepochybně mohl vyjednat množstevní slevu.

Pavel Brída společně s dárci financí z Rotary klubů Opava a Frýdek Místek čínské roušky rozdělili jako dar pracovníkům v první linii. Počátkem dubna osobně předal 700 kusů roušek také vedení krnovské nemocnice.