Výrok soudu zněl jasně. Výpovědi, které určovaly Zálešákovi vyklidit pozemky na Klínových Boudách a Přední Planině v Krkonoších, jsou platné a farmář by se měl vystěhovat. „Soud došel k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobcem tvrzené okolnosti nejsou důvodem pro neplatnost právního úkonu výpovědi,“ uvedla soudkyně při čtení rozsudku. Tvrzenými okolnostmi mínila Ondráčková slova žalobce, který za vypovězením smluv vidí mstu ze strany Správy KRNAP za to, že poukazoval na jeho přehmaty.

Ondráčková však uvedla, že Správa postupovala v souladu se zákonem, který umožňuje státní organizaci ukončit pachtovní vztah výpovědí. „Zjevně jde o přípustné sjednání možnosti vypovědět užívací vztah bez uvedení důvodu. Účastníci sjednali při uzavírání smluvního vztahu dvanáctiměsíční výpovědní dobu, která je podle soudu dostatečná. Žalovaná strana dodržela sjednanou výpovědní dobu, včasným podáním výpovědi dala ještě žalobci mnohem delší časový prostor, než byla sjednaná výpovědní lhůta,“ konstatovala soudkyně Ondráčková.

Spolu s rodinou hospodaří František Zálešák od roku 2016 na nejvýše položené farmě v zemi
Krkonošská kauza: Soud začal rozplétat spor o nejvýše pasené krávy v Čechách

Doplnila také, že výpověď není v rozporu s dobrými mravy, a to i s ohledem na prokázanou dlouhodobou konfliktnost vzájemných vztahů účastníků.

KRNAP nechtěl zatím nepravomocný rozsudek komentovat. Při prvním soudním jednání však jeho právní zástupce Aleš Mědílek uvedl, že za žalobou vidí snahu Zálešáka oddálit rozhodnutí KRNAPu. „Za tímto soudním řízením vidíme jenom snahu protáhnout dobu, kdy se měl již pan Zálešák z Klínových Bud na základě vypovězení smluv vystěhovat. Z našeho pohledu, a to i s ohledem na smlouvy, nemusíme náš krok nikterak vysvětlovat a ospravedlňovat se. Kdybych to vzal ad absurdum, tak by nikdo nikdy nemohl vypovědět žádnou, třeba i nájemní smlouvu,“ řekl tehdy Mědílek.

Spolu s rodinou hospodaří František Zálešák od roku 2016 na nejvýše položené farmě v zemi.Spolu s rodinou hospodaří František Zálešák od roku 2016 na nejvýše položené farmě v zemi.Zdroj: se svolením Františka Zálešáka

Zálešák se však s výrokem soudu neztotožnil a chce se o pozemky přít dál. „Když vidím, jaký má KRNAP v regionu vliv, tak mě rozsudek nikterak nepřekvapil. Využiji však všech opravných prostředků a do pravomocného rozhodnutí se nevystěhuji. Rozhodnutí trutnovského soudu beru jako první, i když neúspěšné, kolo,“ řekl Deníku Zálešák.

Gradující sousedské spory

Farmář má se správci Krkonoš dlouhodobé spory. Správa KRNAP v roce 2021 podala na Zálešáka trestní oznámení pro vyhrožování zaměstnancům při výkonu jejich pracovních povinností a snahu působit na jejich činnost.

„Gradující sousedské spory na enklávě Klínových Bud, napadání, výhrůžky fyzickým napadením a psychickým nátlakem, vedly Správu KRNAP k rozhodnutí ukončit spolupráci s hospodářem z Klínových Bud. Další spolupráce a komunikace s jednatelem společnosti se stala bezvýchodnou, a proto se Správa KRNAP rozhodla vypovědět všechny pachtovní smlouvy uzavřené v letech 2017 a 2019 s uvedenou společností,“ vysvětloval situaci již dříve mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

František Zálešák od roku 2016 hospodaří společně se svou rodinou na nejvýše položené farmě v zemi
Spor o krkonošské krávy. O osudu nejvýše položené farmy v zemi rozhodne soud

Zálešák odmítl umožnit vstup na Správou pronajímané pozemky zaměstnancům KRNAPu a najatým specialistům, což je podle zástupců organizace v rozporu se zákonem. Šlo o státní pozemek v kompetenci Správy KRNAP, který je součástí vypovídané pachtovní smlouvy. Tím je mařen výkon činnosti orgánu ochrany přírody, uvedl KRNAP.

Podle něj konflikt vyvrcholil v souvislosti s návrhem na zaevidování místního mokřadu jako ekologicky významného prvku, do kterého byla zahrnuta i z něj vytékající strouha, která zároveň slouží i jako zdroj pitné vody pro blízké chalupy.

„Toto vyjmutí by pachtýře nijak finančně nepoškodilo. Zároveň Správa KRNAP, jako orgán ochrany přírody, trvala na nastavení takového způsobu zemědělského hospodaření, při kterém nemůže dojít k poškození mokřadu. Dalším sporem bylo zamítnutí požadavku pachtýře na hnojení na pozemcích bezprostředně navazujících na daný mokřad,“ konstatoval Drahný.