A africký projekt se začíná vyplácet. „Zastupujeme hráče u nás v I. a II. lize na profesionální úrovni, máme i hráče v zahraničí jako např. Michaela Krmenčíka, který přestoupil do FC Bruggy,“ popisoval Daniel Sigan. „Naše vize a plány se teď však ubírají především na hráče z Afriky, kde je hodně talentovaných hráčů a my jim chceme pomoci do Evropy. Objeví nové fotbalisty typu Kayamba či Traoré?

V Česku se již pár úspěšných „projektů“ povedlo. Jsou „rozjeté“ i další?
Povedlo se nám přivést talentovaného stopera Ahmeda Fofanu do Chrudimi. Do doby, kdy bylo možné hrát zápasy, u nás v Hlinsku nastupoval další šikovný stoper Musa z Nigérie. Máme rozjednané další hráče, které jsme si osobně vybrali.

Kdo nebo co za jejich vzestupem stojí? Byli pro vás už na první pohled výjimeční?
Už na první pohled bylo vidět, že mají talent a potenciál. Ale byli hlavně pokorní, cílevědomí, chtěli na sobě neustále pracovat a zlepšovat se. Dobře věděli, co je jejich prioritou a šli si za snem hrát fotbal na profesionální úrovni. Snažíme se na nich sledovat vše.

Máte už nyní v hledáčku další, kteří by se jim mohli vyrovnat?
V prosinci 2019 jsme s panem Smejkalem, manažerem IFM-M, absolvovali cestu do Pobřeží slonoviny za tímto účelem. Sledovali jsme tamní turnaj, kde jsme se snažili vytipovat možné talenty. Viděli jsme dost kvalitních hráčů, kteří by se jim mohli vyrovnat a měli určité předpoklady. Jeden je dokonce už u nás na zkoušce, ať vidíme, jak na něj bude působit evropský styl.

Jakou měla hra kvalitu?
Hra měla opravdu veliké nasazení. Žádná taktika, bylo to o rychlosti a důrazu v osobních soubojích. Hrací plocha neměla s trávníkem nic společného, byla to pouze udusaná hlína. I tak bylo vidět, jak ti kluci chtějí ze sebe vydat naprosté maximum.

Co pro hráče daná možnost zahrát si před vámi znamená?
Hráči byli namotivovaní a dobře věděli, že se musí ukázat. Je to pro ně obří šance dostat se do Evropy. Nakonec jsme si tři vytipované vybrali.

Joel KayambaZdroj: Deník / Zdeněk VAIZO koho jde?
Moustafa z Kamerunu, Musa z Nigerie a Sergio z Pobřeží slonoviny.

Znamená to, že fotbalový klub z Hlinska je v daných končinách poměrně známý?
Dovolím si říct, že dokonce hodně známý a sledovaný. Kluci, kteří u nás působili, si to mezi sebou řeknou a všichni ostatní vědí vše rychle hlavně díky sociálním sítím.

Bylo cítit, že fotbal je v afrických zemích prostě fenomén?
Fotbal v Africe je sportem č. 1. Viděli jsme to na vlastní oči, na každém kousku trávy v okolí kopou malí kluci do míče.

Cítíte, že se o zápasy Hlinska a africké hráče zajímají manažeři předních českých klubů?
Ano, na naše utkání jezdí mnoho manažerů z celé republiky a jsme s nimi v pravidelném kontaktu.

Pro africké hráče je cesta přes nižší české soutěže asi ta správná, že?
Kayamba jim ukázal a otevřel cestu, že to jde i z nižší soutěže, např. z Hlinska. Ano, ta cesta přes nižší soutěže se ukázala jako nejlepší, musí se aklimatizovat a posbírat nějaký čas v Evropě. Bez toho to moc nejde, je to velký skok.

Příchod do Česka pro ně znamená velký životní krok. Daří se vám zajišťovat kvalitní podmínky pro práci?
IFM-M a FC Hlinsko děláme vše pro to, aby hráči měli veškeré podmínky k tomu, aby se mohli soustředit na fotbal. Měli postaráno o kvalitní tréninky, ubytování a stravu.

Financování podobných projektů také jistě není nic levného, že?
Ano, je to velmi náročné. Musíme platit letenky, víza, pojištění, ubytování, stravu a další věci. Ale i přesto projektu všichni věříme.

Vaši vizi nyní zřejmě komplikuje situace ve světě ohledně koronaviru. Jak moc a v čem vás zasáhla?
Situace teď není lehká pro nikoho. Soutěž skončila, trénovat nemůžeme a o hráče z Afriky se musíme postarat, zaplatit letenky a poslat je zpátky do Afriky. Naše vize je ale jasná – milujeme fotbal!

Osm hodin na vytoužený konkurz. A pak v sandálech do sněhu…

Šance, na kterou dlouho čekáte a která se nemusí opakovat. Už nikdy. Jakmile duo Sigan – Smejkal z agentury IFM-M míří do Pobřeží slonoviny, o možnost účastnit se turnaje a porvat se o pozornost agentů z ČR touží velké množství mladých a ambiciózních nadějí ve věku od čtrnácti do jednadvaceti let. V ohromném fotbalovém konkurzu uspěje jen minimální procento zájemců.

Podmínky hráčů se navíc ani zdaleka neblíží české realitě. „Jeden z výběrů cestoval dokonce 8 hodin. Autobusem, bez klimatizace,“ popisoval trenér divizního Hlinska Daniel Sigan. A tím to rozhodně nekončí. „Hráči se převlékali vedle nás, v autě nebo v parku. Žádné kabiny, sprchy, ani zázemí. Prostě obuli kopačky a šli rovnou na věc,“ komentoval.

Základem je na turnaji zaujmout. První den mužstva měří síly proti sobě pod drobnohledem českých „cestovatelů“. Následně vybraná jedenáctka jde do akce ještě následující den. A pak? „Bereme tebe, tebe a tebe.“ Na jedné straně radost a úleva, drtivý zbytek však odchází zklamaný.

Vyvolení mají šanci přicestovat do České republiky a porvat se o pozici v evropském prostředí. V prostředí neznámém, bez rodiny, schopnosti se domluvit, zcela v jiných přírodních podmínkách. „Když afričtí hráči přiletí do Čech v zimě, mají pouze sandály a dvě trika na převlečení. A u nás v Hlinsku je v zimě třicet centimetrů sněhu…,“ popisoval s úsměvem Daniel Sigan.

Šance nastartovat velkolepou kariéru však i přes překážky nereálná není.