Těžko byste hledali hráče, který této charakteristice odpovídá více. Lukáš Rešetár v dřívějších dobách splétal působení v roli kapitána chrudimského ERA-PACKu a druholigový fotbal v Pardubicích. Nyní se jeho situace mění, po desetiletém působení v Chrudimi zamířil do Plzně, odkud bude dojíždět hrát divizi do Slatiňan.

Lukáši, čeká vás náročná sezona ve spojení fotbalu a futsalu. Cítíte se i ve věku 34 let, kdy řada fotbalistů končí své kariéry, hrát naplno na obou frontách?
Cítím se dobře. Musím sice o sebe více dbát než před deseti lety a musím se tomu přizpůsobit. Na druhou stranu, ve fotbale nehraju nejvyšší soutěže jako dříve. Kombinovat druhou ligu s futsalem bylo hodně náročné, ale to už je pryč. Nyní se cítím skvěle, tělo zátěž zvládá, takže budu v tomto formátu pokračovat.

Ve futsale jste se rozhodl pro novou výzvu v Interobalu Plzeň a po deseti letech opustil roli kapitána v chrudimském ERA-PACKu. Co vás na nové destinaci láká nejvíce?
V Plzni postupný cíl, který mají. Futsalově každým rokem rostou, chtějí se dostat nahoru a já chci být toho součástí. Pokusím se pomoci k něčemu novému, co tu nebylo. Celkově pro mě Plzeň znamená novou výzvu a motivaci do další kariéry. Ať už konkrétně fakt, že s Chrudimí jsem oslavil za deset let deset titulů, tak zde budu k dalšímu vítězství v lize o poznání dále. Jejich nabídka mě upoutala, mají dlouhodobé cíle. Uvidíme, jak se je podaří naplnit.

Trochu paradoxně hned v prvním kole přivítáte Chrudim, budete před zápasem nervózní?
Bude to speciální zápas, bezpochyby. Nevím, jestli budu nervózní, protože v mém věku už nervozitu necítím ani před důležitějšími zápasy. Bude se jednat o zápas, který jsem dlouho nezažil. Vlastně asi nikdy. Nepamatuji si, že jsem hrál proti někomu, kde jsem tak dlouho působil. Je to utkání, na které se hodně těším. Bude to začátek sezony, kdy týmy budou po přípravě hledat optimální sestavy.

Jak bude podle vás vypadat chrudimská éra „po Rešetárovi“?
Érou po Rešetárovi bych to asi přímo nenazýval. Už, když jsem v Chrudimi působil, několikrát se měnily generace. Starší končili a přicházeli mladší, snad s výjimkou bratrů Marešových. Zažil jsem v Chrudimi spoustu milníků: například, když přišli první Brazilci. Můj odchod nebude pro chrudimský tým až tak zásadní, ale uvidí se v následujících letech, zda se jim podaří udržet další kluky. Moje generace se postupně dává na ústup a nastoupit musí jiní. Kluci jako Matěj Slováček, Tomáš Koudelka nebo David a Pavel Drozdovi. Až nyní se ukáže, jak na tom hráči doopravdy jsou. Pamatuji generaci okolo Tomáše Mellera, Petra Vladyky, Petra Popelky a dalších, kdy jsme tituly získávali. Pokračovalo to i za nás a jsem zvědavý, jak to bude dále. Přechod generací bývá složitější, není to o jednom roku a jednom hráči.

Se Slatiňany přišel postup do vyšší soutěže. Divizi jste hrál již v Klatovech. Jak se to dá skloubit s profesionálním futsalem?
To se teprve uvidí, bude to hodně specifické. Já jsem zahájil přípravu ve Slatiňanech, se kterými jsem trénoval až do doby, než jsem si začal plnit povinnosti v Plzni. Nyní to funguje tak, že jsem Slatiňanům k dispozici jen na zápasy a přes týden trénuji právě v Plzni. Podobně jsem to měl dříve i v Pardubicích, které mi umožnily se plně věnovat futsalu a chodit na jeden trénink či přímo na zápasy. Nebylo to o tom, že bych nebyl trénovaný, míval jsem jen problémy s přechodem z menšího hřiště na větší. Postupem času jsem si ale zvykl. Když se nebudu cítit optimálně, situaci prodiskutuji s trenérem a případně utkání vynechám či začnu pouze na lavičce. Pro tělo je to velmi náročné a konkrétní situace budeme řešit individuálně.

Vyšel vám slatiňanský Spartak a případně i Plzeň vstříc, abyste mohl dané sporty kombinovat?
Ve Slatiňanech jsem byl spokojený po všech stránkách. Mám zde kamarády a za rok a půl, co ve Spartaku působím, mi přirostl k srdci. Když jsem již věděl, že budu odcházet do Plzně, sedl jsem si se šéfem Slatiňan Tomášem Kyselou a dohodli se. Já měl zájem pokračovat, protože jsme si divizi vykopali a hrát za Slatiňany mě baví. I oni byli nadšení, že i přes futsalový odchod z Chrudimi, bych měl zájem pokračovat. Dohodli jsme se rychle.

Bude pro vás pikantní se ve Slatiňanech potkávat například s dlouholetými spoluhráči Matějem Slováčkem a Tomášem Koudelkou a na palubovce být jejich soupeř?
Rozhodně proběhne hecování (směje se). Každý víkend se potkáváme ve Slatiňanech a zápas proti nim ve futsale hned v prvním kole bude hodně specifický. Již nyní se často bavíme o situaci v Chrudimi a v Plzni a těšíme se, až budeme stát proti sobě.

Jaké si do následující sezony dáváte osobní cíle? Prohnat ERA-PACK s Plzní v boji o titul je asi velké lákadlo, že?
Samozřejmě to lákadlo je, ale musíme mít na paměti, že týmů, které se snaží o titul, je a bude hodně. My jsme na začátku nové cesty. Cíle samozřejmě existují, ale tím, že přicházím z jiného klubu, tak na ně mám svůj pohled. Snažím se je krotit, protože sezona je dlouhá a může se stát cokoliv. Nás čeká hodně práce a chceme jít krok po kroku. Prohánět Chrudim bude chtít více týmů, díky čemuž bude liga zajímavá. V Plzni si dáváme spíše dlouhodobé cíle, abychom se za pár let dopracovali k tomu, abychom mohli být úplně nejvýše.

A Slatiňany? Trenér Myška mluvil o umístění ve středu tabulky…
Tam to bude trochu neznámá. Už je to dlouho, co jsem hrával divizi. Přesto si myslím, že máme velmi slušný kádr, ale až mistrovské zápasy ukážou, jak na tom jsme. Vlivů bude více. Někdy nebudou moct kluci z futsalových důvodů, uvidíme, jak se nám budou vyhýbat zranění. Podzim bude důležitý, protože jaro bývá velmi těžké. Nebál bych se říct, že máme kádr na to, abychom se pohybovali i výše než uprostřed tabulky. Okolních vlivů je ale více a z ničeho nic se nenadějete a hrajete o sestup, což bych samozřejmě nechtěl. Doufám, že se podaří ovládat klidný střed tabulky.

Petr Dejnožka