Po zkušenostech z nedávné minulosti si nikdo netroufá odhadovat, co se bude dít. Snad všichni oslovení trenéři a další zástupci jednotlivých klubů si však vroucně přejí jedinou věc – aby se mohlo pokud možno nerušeně hrát a soutěže se dohrály.

Hráči se vrátili zpět

Jak se na jednotlivých týmech v krajských soutěžích projeví dlouhé období vynucené nečinnosti? Otázka za všechny prachy… „To ukážou teprve první mistrovské duely,“ zní odpověď téměř unisono. Při vědomí, že naposledy o body se hrálo 11. října minulého roku a systematičtěji trénovat bylo ve většině klubů možné někdy od přelomu května a června, je určitá míra nejistoty logická.

Na druhou stranu je z většiny míst hlášena současně i chuť do fotbalu, což je zase pozitivní zpráva. „Děkujeme fotbalovému Bohu, že se po nečinnosti všichni kluci k fotbalu vrátili, takže nejvíce mě v přestupové politice těší, že kádr zůstal pohromadě, i když trošku zestárl,“ oddechl si třeba manažer semanínského oddílu Miroslav Švihálek, že se po dlouhé přestávce setkal na stadionu prakticky se všemi hráči. A v podobném duchu hovořili i jinde, takže úbytek fotbalistů, kterého se mnozí vážně obávali, by v našem kraji nemusel být tak dramatický.

Každý cítí motivaci

O náboj by v jednotlivých skupinách rozhodně nouze být neměla. Celky, kterým covid utnul slibně rozehranou minulou sezonu, v níž měly políčeno na úspěch, budou chtít dokázat, že jejich výsledky nebyly náhodné a touží dokončit násilně přerušené dílo. Týmy, jimž se před rokem na podzim nedařilo a trápily se, zase dostávají čerstvou příležitost vzít všechno za úplně jiný konec a začít s „čistým stolem“. Jak říká fotbalové klišé, tak karty se rozdají teprve v úvodních ostrých kolech a kdy jindy než nyní platí, že všechno je zcela otevřené a stát se může naprosto cokoli.

Od podzimu 2021 bez dovednostní disciplíny

Experiment končí. Někdo ho měl rád, jiný ho nenáviděl, ale body na kontě, jak se říká, nesmrděly nikomu. S tím je teď konec. O čem je řeč? O kopech z pokutové značky, které se v minulých sezonách v soutěžích Pardubického krajského fotbalového svazu prováděly při nerozhodném výsledku zápasu. Celek, jehož exekutoři byli úspěšnější, si potom do tabulky připsal bod navíc. A leckdy to mělo docela zásadní význam, vzpomeňme třeba na loňský nedohraný podzim, kdy v I. B třídě Opatovec pětkrát remizoval v normálním hracím čase, následně vyhrál pět rozstřelů a mít či nemít pět bonusových bodů, to už byl setsakramentský rozdíl. S těmito historkami je však nyní konec a penaltové rozstřely zamířily minimálně pro nejbližší dobu do propadliště dějin. Výkonný výbor PKFS je na návrh sportovně-technické komise zrušil ve všech věkových kategoriích. Výjimkou jsou samozřejmě poháry, ve kterých musí mít každé utkání svého vítěze a postupujícího do dalšího kola. V dlouhodobých soutěžích se však penalty kopat od nadcházejícího ročníku nebudou, takže střetnutí skončí buď tříbodovým vítězstvím jednoho ze soupeřů, nebo remízou, po které si obě družstva rozdělí po jednom bodu.

Horní Ředice se proměnily v královský tým. U dvora „slouží“ čtyři mušketýři z Olympie

Jeden za všechny – všichni za jednoho. Tímto heslem se řídili exligoví fotbalisté královéhradecké Olympie Jiří Janoušek, Marek Plašil, David Přibyl a Jiří Lindr. Ze dne na den se „proměnili“ v bájné postavy ze slavného románu francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího Tři mušketýři. Název je zavádějící, protože místo třech mušketýrů se jedná o čtyři. A teď už bude záležet na fotbalových čtenářích, komu přidělí roli d'Artagnana, Athose, Porthose a Aramise. „Tak nějak jsem se domluvil se staršími kluky, že bychom si chtěli najít angažmá, kde by nás vzali všechny čtyři. A to nám umožnil pan Drábek v Horních Ředicích,“ vysvětluje Jiří Janoušek. Jak se pravověrní Hradečáci ocitli v krajském přeboru na Pardubicku? Už jsme měli domluvené přáteláky na léto a říkali jsme si, že všechno půjde normálně. Ovšem najednou nám předseda klubu pan Štěpánek řekl, že končíme. Byl jsem překvapený, ale musel jsem to vzít jako fakt,“ podotýká Janoušek. Nejznámějším pro příznivce fotbalu na Pardubicku je David Přibyl. Několik let piloval kraj obrany v FK Pardubice. Vítanou posilou ředických fotbalistů je také pilíř mezi třemi tyčemi. „Při hledání nového angažmá byl naším manažerem Jirka Janoušek. Nejdříve Horní Ředice projevily zájem jen o něj. On se však zmínil o nás ostatních. Nakonec nás vzali všechny,“ odhaluje, jak se všechno upeklo, Jiří Lindr. S nadsázkou řečeno se dá říct, že službu u královéhradeckého dvora vyměnili mušketýři za nově zrozený královský tým.

Ruka, nebo ne? Pravidlo doznalo změn, nejdůležitější bude jeho jednotná aplikace

Od nadcházející fotbalové sezony se bude na všech úrovních méně pískat ruka. Pravidlo, které prošlo od 1. července úpravou, by mělo být srozumitelnější pro veřejnost. Ustanovení o nedovolené hře rukou bylo dlouhou dobu nejednoznačné a dávalo rozhodčím poměrně velký prostor pro jejich vlastní výklad. Od nové sezony by se to mělo změnit. Ruka se bude pískat ve třech modelových situacích. Pokud půjde o úmyslné hraní rukou a pohyb proti míči, pokud ruka nepřirozeně zvětší objem hráče a bude zjevně od těla a jestliže dá střelec gól bezprostředně poté, co ho balon zasáhl do ruky. „Ruka není, pokud odpovídá pohybu těla, což je revoluce v tomto pravidle. Další změnou je, že pokud spoluhráč zahraje rukou, kterou má u těla a samotná ta hra rukou není podle pravidel přestupkem, tak ten střelec může skórovat,“ vysvětil předseda Komise rozhodčích FAČR Radek Příhoda. Za nedovolenou hru nebude považována ruka také v případě, že si ji hráč při snaze hrát míč sám nastřelí, ať už od nohy nebo od hlavy. Výjimkou budou pouze situace, při kterých by bezprostředně poté vstřelil branku. Pokud ho míč trefí do ruky a nepůjde o nedovolenou hru, bude branka v případě, že například před jejím dosažením provede několik kliček, platit. Zcela nepochybně mohou tyto změny zpočátku působit na hřištích nejasnosti a protesty, podstatné proto bude, aby bylo posuzování hry rukou co možná nejvíce jednotné a hráči i veřejnost si na to co nejdříve zvykli.

Pět za pět. Nepřihlášené celky nahrazují v krajských soutěžích nováčci ze tří okresů

Přestože měly být nedokončené mistrovské soutěže minulé sezony nepostupové a nesestupové, tak k docela podstatné obměně v obsazení krajských skupin došlo. Pět družstev se do nich totiž nepřihlásilo, pět jiných bylo „vytaženo“ z jednotlivých okresů. Krajskou scénu opustil dlouholetý účastník I. A třídy Mezilesí Načešice, I. B třídu dobrovolně opustily Titanic Srch, SK Rváčov, Sokol Dolní újezd B a Sokol Opatovec. Důvody jsou víceméně shodné – stav hráčského kádru vyhodnotilo vedení těchto klubů jako nedostatečný pro důstojnou reprezentaci na krajské úrovni. Právě Opatovec má přitom osud nejsmutnější, neboť zatímco čtyři zbývající „odpadlíci“ budou hrát alespoň v okresních přeborech a fotbalovou tradici ve svých obcích udrží, tak Opatovec nakonec stáhl přihlášku i do okresu a tamní hřiště tím pádem bohužel osiří. Pět nováčků, kteří doplní účastnické pole I. B třídy, se rekrutuje ze tří okresů. Na Ústecku se nenašel žádný klub, jenž by nabídku na doplnění vyšší soutěže přijal. Mužstva z Hrochova Týnce, Chvojence a Kameniček se vracejí do soutěží Pardubického kraje po delší či kratší přestávce, další dvojice představuje úplně nové tváře. Sokol Přelovice z Pardubicka se těší na historicky první účast v I. B třídě, kam se doposud nikdy neprobojoval. Lehce odlišný je případ TJ Jaroměřice. Klub z regionu Malé Hané na hranicích Svitavska, Blanenska a Prostějovska před lety na úrovni I. B třídy působil, bylo to však na Moravě, a to ještě před vytvořením současných krajských fotbalových svazů. Od té doby hrál do letoška v okresním přeboru.

Pardubicko a Chrudimsko bez výjimky v jedné skupině, Svitavsko a Ústecko ve druhé

Doplňování účastnického pole v krajských fotbalových soutěžích má za následek kromě jiného i pozoruhodnou situaci v I. B třídě. Po mnoha letech se v nich týmy porovnaly tak, že ve skupině A budou působit kluby z Pardubicka a Chrudimska, zatímco béčko bude svitavsko-ústeckoorlické. Což bylo tak i původně zamýšleno, ale v poslední době to tak dokonale nevycházelo a většinou to byl někdo z orlického regionu, kdo to tzv. odskákal a chtě nechtě zamířil do áčkové skupiny, který obecně bývá pokládána za fotbalově silnější. A tak tam svoje štěstí více či méně úspěšně zkoušely celky ze Zámrsku, Srubů, Cerekvice nad Loučnou a naposledy Dobříkova. A posledně jmenovaný mančaft by měl po svém přechodu, či spíše návratu do skupiny B ukázat, jestli to se zmíněnou kvalitou soutěže je skutečně realita. Dobříkov totiž na podzim vedl tabulku před všemi rivaly z Pardubicka i Chrudimska a před nuceným zastavením sezony si troufal na to, aby jim vypálil rybník. „Předčasné ukončení sezony pro nás znamenalo hořké zklamání v tom směru, že jsme měli na to, abychom postoupili do I. A třídy. Viz naše výsledky, výkony, aktivita, motivace, hráčský kádr. Toto chceme určitě přenést do nového ročníku,“ připomínal dobříkovský trenér Milan Šmarda. Jeho svěřenci tak nyní dostanou, dá-li fotbalový osud, další šanci, ale bude to v jiné skupině a proti jiným soupeřům. Pokud vedli v áčku, tak lze předpokládat, že by o nejvyšší pozici měli tím více bojovat v béčku. Teprve na hřišti se ovšem ukáže, zda tato teorie bude platit v praxi.