V zápase s Tatenicemi jste vstřelil hattrick a řídil jasnou výhru. Jak zhodnotíte výkon mužstva? Ta druhá polovina prvního poločasu byla úžasná, že?
Rozhodně. Začátek zápasu se nám sice úplně nepovedl, ale postupně jsme se do toho dostali a ve druhé polovině prvního poločasu jsme soupeře jasně přehrávali. Nakonec jsme to pořádně vyjádřili i gólově a po pauze jsme si náskok už pouze pečlivě střežili.
Vy osobně jste vsítil hattrick, z pozice trenéra byste se asi za výkon pochválil? (směje se)
Co se týče mého výkonu, vždy je co zlepšovat. Z pozice trenéra bych hráče, který dal hattrick rozhodně pochválil, takto jsem k sobě ale kritický (směje se).
Proseč je nyní třetí, v těsném závěsu za vedoucí dvojicí. Je cílem návrat do nejvyšší krajské soutěže?
To bych neřekl, nemyslíme na to. Co je ale cílem, chceme se pohybovat do pátého místa a rádi bychom s celky ze špičky vydrželi co nejdéle to jen půjde. Tým na to máme poskládaný dobře, takže snad jim vytvoříme tu správnou konkurenci.
Krajský přebor Proseč loni hrála, nakonec se ale přihlásila pouze do 1.A třídy. Zvládla tento sesun kvalitně? Není kádru škoda na tuto soutěž?
Krajský přebor byl pro Proseč naprostý strop, který může hrát. Po zvážení všech věcí jako je užší či malinko starší kádr jsme se domluvili, že než abychom se trápili a chodili od porážky k porážce, tak půjdeme hrát A-třídu a věřili jsme, že zde více konkurenceschopní.
A to se povedlo. Je výrazný rozdíl mezi krajským přeborem a 1.A třídou?
Soudím podle sebe a myslím si, že je tam obrovský rozdíl. V krajském přeboru nebyl jediný tým, který by na tom nebyl dobře fotbalově, mužstva nás převyšovala v kvalitě na hřišti, šíři lavičky, zázemí. Troufnu si říct, že je tam rozdíl i vyšší než jedna soutěž.
Kde vidíte přednosti svého mužstva? Na čem jsou založeny kvalitní výsledky?
Snažíme se, abychom hlavně hráli dobře doma. Máme menší hřiště, takže snažíme se hrát jednodušeji a důrazně a chceme co nejvíce zápasů na domácí půdě vyhrát. Chceme těžit ze zkušenosti, myslím si, že může být výhodou, že máme starší tým, ale na druhou stranu bych řekl, že jsme se za poslední dobu zlepšili i fyzicky. Snažíme se na tom stále pracovat, abychom vydrželi hrát celý zápas běhavou a poctivou hru.
A co vy osobně? Jak máte rozděleny povinnosti z pozice trenéra i hráče? Není to přece jen výhoda, že můžete hráče dirigovat i přímo ze hřiště?
Myslím si, že je tam spíše více nevýhod, než výhod. Pořád jsem vtažený do hry na hřišti, spíše bych potřeboval nadhled zpoza hřiště, ze kterého je hra vidět přece jen z jiného úhlu.
Když si projdeme vaši kariéru, na které období nejraději vzpomínáte? Jakou soutěž nejvýše jste si zahrál?
Strašně rád vzpomínám na dorostu v tehdejším AFK Chrudim a pak na skvělé dva roky ve Skutči. Vyhráli jsme krajský přebor a rok si zkusili divizi. I když jsme nakonec spadli, ostudu jsme rozhodně neudělali.
A jaké plány do budoucna? Věk 41 let stále není nic, co by se nedalo ještě výrazně překonat.
Zdravotně se cítím výborně a věřím, že bychom mohl ještě nějaký ten rok hrát. Rozhodně si ale nedávám žádné mantinely či předsedvzetí, až to přijde, tak to zabalím a je spoustu možností, co bude dál. V Proseči se pohybuji více méně celý fotbalový život a chtěl bych ji v nějaké funkci pomáhat i nadále.
