Po osmi kolech jsou Miřetice na čele okresního přeboru bez jediné porážky. Jak se to poslouchá? Byla před sezonou taková očekávání?
Poslouchá se to hezky, i pohled na tabulku je hezkej, ale je to teprve třetina soutěže za námi. Očekáváni taková byla, loňská sezóna skončila dobře, ale chyběla to u ta třešnička na dortu v podobě postupu.  

Jaké jste si přece jen nastavili cíle? Je v hlavách posun do kraje?
Cíl jsme si nastavili ten největší a to je, že chceme na konci soutěže skončit na 1.místě v tabulce a postoupit do vyšší soutěže. V loňském roce k tomu chyběl kousíček a tak nebylo moc nad čím přemýšlet. Rozhodně by jsme chtěli postoupit a poměřit síly ve vyšší soutěži.

Miřetice se pyšní nejlepší obranou v soutěži. Je to především vaše přednost, na které stavíte?
Nemyslím si, že je to uplně naše přednost, ale před sezónou jsme si ukázali a vysvětlili pár nových věcí, které je potřeba v obranné fázi dodržovat, aby to fungovalo a zatím se nám to až na výjimky daří. Stále je na čem pracovat, ale je to lepší a lepší. Především i velkým podílem našich golmanů.

Ty nastupuješ právě v obraně? Nebo se tvoje pozice od dob druholigového působení změnila?
Ze začátku sezóny jsem hrával na stoperu, aby oststní kluci právě pochopili a viděli některé situace, jak se mají řešit a chovat se v nich, ale postupem času jsme se přesunul do středu zálohy. Na této pozici jsem už několikrát nastoupil za dob trenéra Jirouska v Chrudimi, takže mi to není cizí a mohu alespoň o to více pomoct týmu dopředu.

Jak vlastně probíhal tvůj konec v Chrudimi? Po druholigové štaci jsi nastupoval ještě v divizi, to ale nemělo dlouhého trvání…
Můj konec v Chrudimi proběhl v zimní přestávce. Věděl jsem, že už bych tomu nemohl dávat vše, tak jsem se rozhodl, že tu rutinu ukončím. Nechtěl jsem si vymýšlet nějaké omluvy z tréninků a sám bych neměl dobrý pocit, kdybych tomu nedával vše. Chtěl jsem se věnovat především rodině. Mám malého syna a nechtěl jsem na jeho úkor být čtyřikrát v týdnu po práci na tréninku a jeden celý den o víkendu pryč. Rodina je pro mě na prvním místě. Priority už jsou jiné. Chrudim mi dala šanci hrát fotbal na té skoro nejvyšší úrovni a jsem jí za to vděčný a moc si toho vážím. Bylo to super.

Byly Miřetice následně jasnou volbou? Nebo jsi měl i jiné nabídky?
Zvažoval jsem spoustu možností, ale z Miřetic pocházím, vyrůstal jsem tam, fotbalově mě vychovaly a věděl jsem, že se tam chci vrátit a pomoct pozvednout místní fotbal. Nabídek jsem měl spoustu, od ČFL až právě po okresní soutěž, ale jak už jsem říkal v předchozí otázce, nechtěl jsem nikam moc dojíždět, ikdyž mi manželka říkala, ať se rozhodnu podle sebe, v ničem mi nebránila, ale chci se věnovat synovi a trávit čas s rodinou.

Teď už máš tedy fotbal pouze jako koníček? O žádném návratu už nepřemýšlíš?
Ano, teďka už mám fotbal jenom jako koníček. Často nad tím přemýšlím, ale to už jsou pouze myšlenky. Nebylo jednoduché se od toho odprostit, když se tomu člověk věnoval od mala, ale je tomu tak. Navíc v Miřeticích vidíma cítím to nadšení od hráčů až po posledního člověka, že jsem se vrátil a mohu předávat zkušenosti a pomoct dosáhnout cíle, který se stanovil. Mám to tam rád v Miřeticích a vždycky jsem se tam rád vracel a teď už je to definitivní. Byl bych rád, kdyby začalo chodit na fotbal i více diváků, jako tomu bylo dříve, když tam hráli ještě naši tátové a starší generace, ke které jsme shlíželi. Kluky by to rozhodně motovovali ještě více.

Příští víkend vás čekají Nasavrky, které nezačaly dobře, ale nyní se zvedají. Čeká vás náročný duel?
Ano, určitě čeká. V této soutěži je každý zápas náročný, je to úplně jedno jestli je to poslední nebo první tým. Každý chce vyhrát. Nasavrky spadly z vyšší soutěže, mají krásný areál a myslím si, že nechtějí patřit ke spodku okresního přeboru. Jak říkáš, zvedají se postupně a začínají sbírat body. My jdeme zápas od zápasu a budeme chtít zvítězit a připsat si další tři velmi důležité body, ale nebude to nic lehkého.